Preromantismus

(2. pol. 18.století – konec 1. pol.19.století)

Preromantismus nebo-li Sentimentalismus se nejdříve rozvíjel v Anglii. Vyznačuje se velkou citlivostí, novým vztahem k přírodě a zájmem o lidskou tradici. Jeho jedinec ještě nestojí proti společnosti jako romantický hrdina, ale spíše stranou.
Významnými představiteli anglického preromantismu je Richardson, který je zakladatelem sentimentálních románů a Macpherson, který napsal Ovseanovy zpěvy, což jsou přírodní básně a milostné lyriky.

Ve Francii to je Prévost, který napsal Manon Lescaut.Je to povídka, která se odehrává v Amiensu. Hlavní postavy jsou des Grieux – mladý rytíř a chudý Tiberge. Oba dva mají vstoupit do kněžského semináře. Des Grieux se náhodně setkává s mladou, krásnou a hlavně chtivou bohatství Manon. Tiberge se snaží de Grieuxe upozornit na její nedostatky, ale nedaří se mu to. Na konci dívka v náručí de Grieuxe umírá na horkou nemoc.

Dále Jean Jacues Rousseaua, který hlásá návrat člověka k přírodě, prosazuje jedince a odsuzuje nerovnost mezi lidmi. Napsal psychologický román Emil, kde sleduje život dítěte od narození až do dospělosti hlediska vývoje a výchovy osobnosti.
Zastupitelem německého preromantismu je Johann Wolfgang Goethe, který napsal Utrpení mladého Werthera. Hlavním hrdinou tohoto dvoudílného deníkového románu je mladý Werther, který miluje dívku Lottu. Ta se však provdá za jeho přítele Alfreda. Werther se však z nešťastné lásky zastřelí. Druhý díl obsahuje Wertherovy dopisy příteli Vilémovi a Lottě, kde se přiznává, že bez Lotty nemůže být.

Mezi projevy Preromantismu také patřilo hnutí Sturm und Drang (Bouře a vzdor).Preromantikové na rozdíl od Klasiků, kteří oceňovlai vyrovnanost římské lit. (Vergilius), spatřují výraz národního ducha v celé řecké literatuře. (Homér)