Státní svátky a významné dny

Státní svátky a významné dny ČR
Státních svátků je v České republice slaveno celkem sedm. Mezi
nejvýznamnější z nich patří Den české státnosti (každoročně 28. 9.) a Den vzniku samostatného
českého státu (každoročně 28. 10.). Mezi státní svátky, tedy nejdůležitější svátky spojené s českou státností a kulturou, patří:
Den obnovy samostatného českého státu - připadá každoročně na 1. leden a slaví se současně s Novým rokem. V tento den je připomínán vznik samostatné české republiky po rozdělení Československa na přelomu let 1992 a 1993.

Den vítězství - každoročně se oslavuje 8. května, na památku 8. května 1945, kdy bylo Československo, do té
doby okupované Německem, osvobozeno americkými a ruskými vojenskými jednotkami. Došlo tak k ukončení jedné z nejhorších a nejničivějších novodobých válek v historii Evropy.

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje - den příchodu slovanských věrozvěstů, kteří kolem roku 863 přinesli na území dnešní České republiky křesťanství a některé z dalších základu evropské vzdělanosti (např. nový typ písma), se oslavuje 5. července.

Den upálení mistra Jana Husa - hned den poté, 6. července, se připomíná jeden pohnutý okamžik českých dějin. V roce 1415
byl ve švýcarské Kostnici upálen za své názory český myslitel, reformátor katolické církve a kněz Jan Hus. Na kostnický koncil odjel vybaven ochranným glejtem krále Zikmunda.
Domníval se, že bude moci při řešení rozkolu církve prezentovat své myšlenky, avšak byl vyzván, aby své učení, které pohnulo Evropou, odvolal. To neučinil. Za propagaci a rozvíjení myšlenek Johna Wicklefa a katolické reformace byl již dříve papežem Janem XXIII. uvržen do klatby.

Den české státnosti - pravděpodobně druhý nejdůležitější státní svátek se slaví 28. září. Jedná se o svátek úzce spjatý
s křesťanskou tradicí a tradicí svatováclavskou. Právě v tento den byl tehdejší panovník a budoucí patron české země, svatý Václav, zavražděn svým bratrem Boleslavem ve Staré
Boleslavi. Každoročně se zde v tento den koná svatováclavská pouť a na Pražském hradě uděluje prezident republiky svatováclavské medaile osobnostem, které přispěly české státnosti.

Den vzniku samostatného československého státu - přesně měsíc poté, 28. října, je připomínán snad úplně nejdůležitější den spojený se samotnou existencí České republiky. V roce 1918 došlo po několik desetiletí dlouhé snaze Čechů a Slováku o uznání svých národních práv a ukončení první světové války ke vzniku samostatného Československa. Jednoho z nástupnických státu Rakouska-Uherska složeného z Čech, Moravy, části Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Prezident republiky a významní státní činitelé v tento den pokládají kytici na hrob prvního prezidenta a lídra zahraničního odboje za 1. světové
války Tomáše G. Masaryka na zámku v Lánech a také u památníku na Vítkově. Večer vyznamenává prezident republiky významné osobnosti kulturního a společenského života.

Den boje za svobodu a demokracii - 17. listopadu 1939 se uskutečnila studentská demonstrace proti nacistické okupaci, při které byl zastřelen student Jan Opletal. Okamžitě poté došlo k zavření vysokých škol a perzekucím i popravám dalších studentů. V roce 1989 byla komunistickými úřady povolena studentská připomínka této události, která se na Národní třídě v Praze změnila v otevřenou protikomunistickou demonstraci. Ta byla tvrdě potlačena policií, avšak odstartovala přechod
České republiky k demokracii.