Výroba piva

V Plzni se pivo začalo vařit hned po založení města v roce 1295, kdy král Václav II. udělil 260 plzeňským měšťanským domům právo várečné. Toto privilegium povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě a bylo dědičné. Velmi brzy se však začaly stavět ve městě společné pivovary, ve kterých byla výroba výhodnější. V roce 1842 byl uveden do provozu Měšťanský pivovar, předchůdce dnešního pivovaru Plzeňský Prazdroj. První várka piva tzv. plzeňského typu, označovaného dnes ve světě jako pils - pilsner - pilsener, byla uvařena v Plzni dne 5.října 1842.
Původ jména Gambrinus
Původ je ve jménu Jana Prvního, vévody brabantského (1251-1294). Byl čestným předsedou bruselského sladovnického cechu ve druhé polovině 13. století. Vévoda je považován za patrona sladovníků a byl pradědečkem nejvýznačnějšího českého panovníka Karla IV. Jeho jméno se někdy psalo Gan a zkomolením slov „Gan Primus“ vzniklo Gambrinus. Vévoda byl často zobrazován sedící na sudu a s nádobou pěnícího piva v ruce.
Výroba:
Pivo je slabě alkoholický, lahodný a zdravý nápoj, vyrobený z vody, ječmene a chmele a čistých pivovarských kvasnic.
1. Výroba sladu
Slad vzniká z pečlivě vybraného sladovnického ječmene. Ječmen se však musí nejdříve sesladovat, tj. máčením, klíčením a sušením přeměnit škrobnaté látky ječmene a jeho bílkovin tak, jak to vyžaduje vaření piva.
2. Šrotování
Šetrné, avšak důkladné mletí sladu za účelem zpřístupnění obsahu zrna.
3. Vystírání
Umletý slad a ječmen se smíchá s varní vodou ve vystírací kádi. Část husté tekutiny - vystírky - se spustí do rmutového kotle.
4. Rmutování
Cílem rmutování je převedení všech potřebných složek ze sladu do roztoku.Část směsi šrotu s vodou je postupně zahřívána s technologickými prodlevami při daných teplotách až k bodu varu a posléze ve dvou částech přečerpána k druhému podílu vystírky. Celý objem je pak přečerpán do scezovací kádě.
5. Zcezování
Zbytky sladových zrn se usadí na perforovaném dně kádě. Přes takto vzniklou přirozenou filtr. vrstvu je přefiltrován celý obsah kádě a do kotle B2 vtéká již čirá sladina.
6. Chmelovar
Do sladiny se přidá chmel a směs se uvede do varu. Během chmelovaru přecházejí hořké látky z chmele do roztoku. Tím získáváme sladkohořkou tekutinu - mladinu.
7. Chlazení mladiny
Mladina se přečerpá do vířivé kádě. Během rotačního pohybu dochází k usazení jemných kalů do tvaru kužele na dně kádě. Mladina po určitém technolog. odpočinku prochází chladičem, za pomoci kterého je zchlazena na zákvasnou teplotu - cca 90C.
8. Hlavní kvašení
Po schlazení je mladina čerpána dlouhým potrubím do oddělení cylindrokonických tanků (CKT). Na této cestě je mladina provzdušňována a je do ní dávkováno stanovené množství kulturních kvasinek vlastní výroby. Po naplnění kvasného CKT dochází k intenzivnímu kvašení, při kterém se extrakt obsažený v mladině přeměňuje na alkohol a kysličník uhličitý. Na konci hlavního kvašení klesají kvasnice na dno kvasné kádě nebo kvasného CKT a jsou odčerpávány do zvláštních nádob. Ve stejných CKT probíhá i dokvašování a závěrečné zrání piva.
9. Filtrace a stáčení
Hotové pivo prochází odstředivkou a filtrem, kde jsou za pomoci křemeliny odfiltrovány zbytky kvasinek a čiré pivo je připraveno ke stáčení. Pivo je za přísně dodržovaných hygienických podmínek plněno do nádob dle přání zákazníka (lahví, plechovek, sudů či cisteren).
Druhy piva:
Plzeňský Prazdroj a.s. v součastné době (po sloučení s pivovary Radegast a Velké Popovice) vyrábí tyto značky piv:
Pilsner Urquell - světlý ležák, výčepní pivo světlé
Gambrinus - Premium - světlý ležák, výčepní světlé pivo, diabetické pivo
Primus - výčepní světlé
Radegast - Triumf - výčepní pivo světlé, Birell - nealkoholické pivo
Velkopopovický Kozel - Premium - světlý ležák, Světlý - výčepní pivo světlé, Tmavý - tmavé pivo výčepní