LARP

LARP je už několik le rozšířený druh zábavy. V překladu skratka LARP znaméná "live action role playing" - živá akční hra na hrdiny. V česku je také rozšířený název Dřevány.
Jedná o napodobování sředověkých a fantasy bitev a akcí za pomocí změkčených zbraní a často velmi realistyckých kostýmů.

Český larp se začal vyvíjet během 90. let 20. století. Vzhledem k oblíbenosti fantasy žánru prvních tvůrců larpů byl spojen s reedicí českého překladu děl J. R. R. Tolkiena v této době. První larpy byly prakticky jen živým ztvárněním tehdejších her na hrdiny a ze současného pohledu se jednalo o družinovky, ve kterých malé skupinky dobrodruhů procházely po určité trase a čelily nástrahám připravenými tvůrci a organizátory. Kromě izolovaných družinovek se kolem roku 1995 výrazně rozmohl formát bitev, které měly podobu čistě bojově zaměřeného larpu. Za účelem sjednocení pravidel na těchto bitvách vzniklo ASF – Asociace Fantasy, o. s., které později své pole působnosti rozšířilo. Koncem století se začaly objevovat též tzv. světy. Prvním larpem tohoto druhu byla týdenní Fraška, konaná v roce 1997 na hradě Cimburk. Výraznější rozvoj různých stylů a žánrů přišel až po roce 2000, především díky nástupu internetu jako komunikačního prostředku.

Začátkem 21. století se rozšiřil fenomén městských larpů, což byly většinou dlouhodobější larpy využívající městského prostředí. Po roce 2005 začala být česká larpová scéna ovlivněná skandinávským stylem larpu měnícím některé tehdejší české konvence a byl též sepsán Manifest M6, kterým jeho signatáři tyto nové myšlenky zastřešili.[4] V roce 2006 se konal první ročník festivalu Larpvíkend pořádaný občanským sdružením Court of Moravia, který ovlivnil larpovou scénu komorními larpy vymaňujícími se z žánrové svázanosti. Po vzoru severské konference Knutepunkt se od roku 2008 koná česká larpová konference Odraz. Nadace pro larp beta byla iniciativa vzniklá v roce 2010, která měla za úkol finančně podpořit vznik nových larpů.[5]

Larpy s dosud největším rozpočtem u nás byly Perunův stín a Projekt Systém. Vynaložená částka je ovšem stále jen zlomkem nejvyšších larpových rozpočtů v severských zemích, které se někdy pohybují v řádu miliónů korun.

Většina larpů je vytvořena pro zábavu.[6] Přitažlivé aspekty mohou zahrnovat společnou tvorbu příběhu, pocit ponoření se do fiktivního světa, překonávání překážek ve snaze dosáhnout cílů postavy a mezilidskou interakci. Larpy také mohou obsahovat další herní prvky jako náročné hádanky a aspekty podobné sportu jako například boj simulovanými zbraněmi.

Některé larpy posunují svou dramatickou interakci do pozice umění; avantgardní či arthausové[7] larpy se vyznačují obzvlášť experimentálními přístupy a aspirací na umělecká díla, v některých případech jsou pořádány v kontextu dalších děl na festivalech či v muzejích. Témata avantgardních larpů obvykle zahrnují politiku, kulturu, náboženství, sexualitu a podmínku lidství. Tyto larpy jsou běžné v severských zemích, ale vyskytují se i jinde.

Kromě zábavního a uměleckého účelu mohou být larpy navrženy k vzdělávacím nebo politickým účelům. Například, dánská střední škola Østerskov Efterskole používá larp k výuce většiny svých předmětů. Jazyky mohou být vyučovány uvržením studentů do scénáře, ve kterém jsou nuceni improvizovat psané či mluvené slovo v jazyce, který se učí. Larpy s politickými tématy mohou mít v úmyslu probudit nebo tvarovat kulturní politické myšlení.

V rozvinutých zemích se larpová kultura stává mainstreamem. Larp někdy bývá omylem zaměňován s jinými rolovými, rekonstrukčními, kostýmovými, nebo dramatickými aktivitami.

Larp je v západní kultuře vnímán jako součást ústupu od tradičního diváckého umění k participačnímu umění. Účastníci larpu se vzdávají role pasivního pozorovatele a příjmají roli, která je odlišná od jejich každodenního života a zvyklostí. Organizátoři a všichni účastníci jsou díky tomuto zapojení někdy bráni jako spoluautoři larpu. Tento společný proces tvorby sdílených fiktivních světů může být asociován s rozšířením geek kultury v rozvinutých společnostech, která je spojena s prodlužováním doby vzdělání, rozvojem moderních technologií a stále vyšším množstvím volného času. V porovnání s mainstreamovým videoherním průmyslem, který je vysoce komercializovaný a převážně zaměřen na "hardcore hráče" ve smyslu adolescentních mužů, je larp méně komodifikován a ženy se v něm mnohem častěji objevují jako autorky a účastnice.

V severských zemích larp dosáhl vysokého stupně veřejné známosti a popularity. Je často ukazován v pozitivním světle v mainstreamových médiích, se zdůrazněním jeho kreativních aspektů.

Larp je předmětem akademického výzkumu a teorie. Velká část výzkumu pochází od samotných účastníků, obzvlášť z publikací severské konference Knutepunkt. Širší akademická komunita se začala v nedávné době taktéž larpem zabývat, jednak za účelem jeho porovnání s ostatními médii a ostatními interaktivními hrami, a také za účelem jeho vymezení. Protože larp zahrnuje kontrolované umělé prostředí, ve kterém mezi sebou lidé interagují, někdy je používán jako výzkumný nástroj k testování teorií v sociálních disciplínách jako je ekonomie nebo právo. Larp byl kupříkladu použit ke studii aplikace teorie her na vývoj trestního práva.

Spekuluje se o tom, že larp se jednoho dne vyvine ve obrovské odvětví průmyslu založené na principu geolokačních her za použití všudypřítomné výpočetní techniky.