OpenGL

OpenGL
Je to rozhraní především pro 3D grafiku, ale můžeme ho používat také pro 2D grafiku, protože dokáže lépe využít hardwarovou akceleraci graficke karty. OpenGL sahá do roku 1992 v SGI jako grafická knihovna pro IRIX.
OpenGL je nezávislé na jednoum dodavateli, jako standart je spravovano organizací ARB což je otevřené koncorcium mnoha firem.
OpenGL je nizkoůrovňové má sloužit jako abstrakce grafického 3D akceleratoru, to znamená že obsahuje jen takové funkce které je možné implementovat v hardwarovem akceleratoru. Tento program je vhodný pro psaní aplikací.
Základni funkcí tohoto programu je vykreslování obrázkového rámce. Umožňuje tedy vykreslování: bodů, úseček, mnohoúhelníků a obdelníků pixelů.
OpenGL je založeno na architektuře klient-server vydává příkazy. Použití tohoto programu je velice rozsáhlé. Používá se také pro multiplatformní rozhraní pro tvorbu aplikací počítačovích her, nebo pro tvorbu počítačové grafiky.
V současné době najdeme OpenGL skoro na všech platformách, z nichž jedny z nejpoužívanějších jsou: Unixy, IRIX, WINDOWS 95/98
OpenGL využívá také značné množství známích programů. Z vizualizačnich například Alias, Kinetix 3D studio MAX. Z oblasti CAD potom Microstation.
Pro běžného uživatele je OpenGL běžným program přes který lze plně využívat akcelerované grafiky, a to dokonce v případě že uživatel nemá v PC výkonou grafickou kartu.
Renderovaci možnosti OpenGL jsou opravdu rozsáhlé. Od zobrazování jednoduchých drátovích modelů, ploché stínování, mlhou, práce či lesklými stěnami objektů.
Koncept OpenGL sebou nese také mínusy a to v podobě těžší práce s objektem který je oblý. Výpočet osvětlení se vztahuje vždy lokálně k danému tělesu.

Programátorské rozhraní OpenGL - OpenGL provádí veškeré své operace kvůli zajištění kompatibility na speciálně definovaných typech.Distribuci OpenGL pro C/C++ tvoří knihovna opengl.lib, dále hlavičkovésoubory opengl.h. - V OpenGL existují skupiny které dělají určitou činnost ale liší se pouze v počtu a typu argumentu – Tyto funkce sou od sebe odlišeny příponou, která může mít až čtyři znaky.

Práce s OpenGL
Program, který využívá rozhraní OpenGL začíná vytvořením okna, do kterého bude směřovat výstup. Poté se alokuje GL kontext, což je soubor stavových proměnných, který je unikátní pro každý grafický výstup. Jakmile se rendrovací kontext, mohou se začít používat vlastní funkce OpenGL. Výsledný efekt OpenGL je kontrolován okenním systémem. Přitom se ale provádějí drobné úpravy jako gamma korekce, a podobně.
Spolupráce OpenGL a operačního systému pomáhá také ošetřit vstupy. OpenGL umožňuje odchytávat události jako stisk klávesy, nebo pohyb myši.