DVD

DVD – ROM

Obsah: 1) Co to vlastně je?
2) Historie disků.
3) Audio, video.
4) DVD médium.
5) Závěr.

1. Co je to DVD

Je to nástupce dosavadních počítačových disků CD-ROM. Versatile znamená všestranný, víceúčelový, takže nemusí být určen jen pro záznam videa nebo audia. Vysokokapacitní CD schopné zaznamenávat až 133 minut záznamu obrazu a zvuku na jednu vrstvu (maximálně jsou 2 vrstvy krát 2 strany), komprimované ve formátu MPEG-2. Disk nabízí až 8 různých zvukových stop a 32 titulků. Obraz může být nahrán v pohledech z několika různých kamer ve formátu 16:9. Počítače získaly médium schopné kapacity až 4,6 GB na 1 vrstvu.

HISTORIE
Na začátku byl videopásek, který zaznamenával televizní pořady k pozdějšímu sledování. Na výběr byly dva druhy navzájem nekompatibilní Betamax a VHS. Betamax nabízel lepší kvalitu obrazu, ale VHS měl lepší marketing a byl vytlačen z trhu. Poté se objevil LaserDisc, takové o hodně větší CD, na kterém již byla nabídka titulů v počtu asi 5000. Ale byl drahý, disky moc velké a v půly filmu se musely otáčet a nešlo na něm nahrávat. Pak vymysleli výrobci VideoCD. Na běžný CD-ROM byl uložen nadigitalizovaný film v komprimačním formátu MPEG-1. Zvuk byl blízko CD kvalitě, nijak oslňující obraz, nedostatek titulů a nemožnost na něm nahrávat. A pak už přichází DVD.

2. Jak DVD funguje
Disk DVD je na první pohled nerozeznatelný od běžného CD, má shodný průměr i tloušťku a používá se i stejný bezkontaktní způsob čtení dat laserovým paprskem. Velikost záznamových prohlubní je ale mnohem menší, jejich vzdálenost výrazně kratší a záznamová kapacita mnohonásobně větší (až 15,8 GB oproti 650 MB). Je i zkrácená vlnová délka paprsků snímacího laseru. DVD disky byly navrženy a nyní se také vyrábějí ve čtyřech provedeních s označením DVD-5, DVD-9, DVD-10 a DVD-17, což je přibližně jejich kapacita v gigabajtech. Skutečná kapacita je ale u jednostranného jednovrstvého 4,4 GB, u jednostranného dvouvrstvého 8,1 GB, u dvoustranného jednovrstvého 8,8 GB a u dvoustranného dvouvrstvého 15,8 GB. Podle kapacity pojmou disky od dvou do osmi hodin audiovizuálního záznamu. Jejich maximální hrací doba nezávisí jen na kapacitě, ale na počtu a kvalitě obrazových a zvukových stop.

3. Obraz komprimovaný systémem MPEG2
- To znamená, že při přepisu se kompletně neukládá všech 25 snímků za sekundu, z nichž se signál složen, ale v průměru pouhé 2 až 3 a ze zbylých mezisnímků se zaznamenávají jen rozdíly v jejich obsahu.
Systém MPEG2 účinně snižuje potřebný datový tok při zachování vysoké kvality obrazu. Jeho horizontální rozlišení dosahuje dvojnásobku maximálního rozlišení videosystému VHS.
Systém DVD pracuje s televizními normami PAL a NTSC, přehrávače si však poradí s oběma. Tento systém považuje za standard širokoúhlý obraz s poměrem stran 16:9 a podporuje i klasický obraz 4:3. Můžeme nastavit dva způsoby reprodukce obrazu. Při prvním, označovaném Letterbox, je obraz nahoře a dole rámován černými pruhy. Při druhém způsobu, nazvaném Pan&Scan, obraz vyplní celý obraz.

4. Zvuk
- Pětikanálový standard Dolby Digital a DTS.
Existují dvě normy. Pro USA Dolby Digital (AC-3) a pro Evropu MPEG-2 Audio. Na DVD se objevovaly obě zvukové stopy. Dnes pouze Dolby Digital, ale v Usa se objevil DTS. Počtem kanálů stejný s Dolby Digital, má menší komprimaci zvuku (tím lepší kvalitu) a dá se používat i na CD. Kromě komprimovaného zvuku lze na DVD ukládat také zvuk nahraný metodou pulzně kódované modulace (PCM) a to z 16, 20 nebo 24bitovým převodem a vzorkovacím kmitočtem 48 či 96 kHz. Vyšší vzorkovací kmitočet je určen hlavně pro DVD-audio. Přehrávače jsou schopny dodat stereofonní zvuk a prostorový zvuk v Dolby Pro-Logic, v Dolby Digital a podle výbavy i v MPEG2 či v DTS (Digital Theatre System). Na jednom disku může být uloženo až 8 různých zvukových stop. Kromě obrazu a zvuku může disk nést také grafické informace, např. menu, vícejazyčné titulky, informace o hercích a filmových tvůrcích, zajímavé ukázky z příprav či natáčení, případně sekvence, které se do finálního sestřihu filmu nedostaly. Dále je zde prostor pro rozličné provozní pokyny: pro dělení programu na kapitoly, pro různé řetězení scén, pro vícestupňový dětský zámek apod.
Titulky- Na jednom disku může být, až 32 různých titulkových verzí, ale disky obvykle neobsahují více než 10 titulkových verzí. 5. Rozdělení na regiony
- Velké filmové společnost si vymohly rozdělení světa na 6 regionů s tím, že pro každý z nich budou vyráběny jinak kódované přístroje a disky. Příklad: přístroj zakoupený třeba v USA (region 1) či v Rusku (region 5) nepřehraje disky určené pouze pro evropský trh (region 2) a obdobně domácí evropské přehrávače si neporadí s individuálně dovezenými disky kódovanými pro jiný region. Samozřejmě, že už se objevily postupy jak tato omezení překonat. Některé zahraniční servisy dokonce již nabízejí úpravu přehrávačů DVD pro více regionů. Distributoři disků vesměs rezignovali na elektronickou
ochranu záznamů proti kopírování.

Důvodem jsou poměrně vysoké poplatky za její použití a její nevelká účinnost.
REGIONÁLNÍ KÓDY:
1) Kanada, USA
2) Japonsko, JAR, Egypt, Evropa, Střední východ
3) jihovýchodní Asie, Tchaj-wan
4) Austrálie, střední a Jižní Amerika, Nový Zéland
5) Afrika (kromě Egypta a JAR), Indie, Pákistán, Rusko a státy bývalého Sov. svazu
6) Čína


6. DVD-R
Počítačová obdoba technologie CD-R, tedy nevratný zápis dat na disk.

7. DVD-RAM
Technologie přepisovatelného DVD. Nabízejí se 4 formáty, z toho jeden oficiálně dostupný.

8. DVD – Čistokrevné domácí kino
Překonává kvalitu VHS. Zvuk vyrovnaný s kvalitou CD, obrazové rozlišení VHS je 220 řádků proti 500 řádků u DVD. U VHS je značný šum a barvy jsou jen málo kdy správné ( černá bývá spíše šedá ).
S dobrým televizorem a i jen s věží Dolby Prologic může biografům víc než konkurovat.

9. DVD – Multimédium
DVD technologie nabízí náhradu za současné CD-ROMy, při minimálně 7násobné kapacitě.DVD-ROM dozrál a jeho rozšíření je věc ceny a malého množství počítačových titulů. Výrobci je chtějí už v příštím roce instalovat standardně. Proč ne?
DVD-ROM se pod W95 a W98 i NT chová jako klasický IDE CD-ROM pouze s větší kapacitou a není třeba instalovat žádné drivery. Dnes je již možné koupit třetí generaci DVD-ROM jednotek. Ta první měla rychlost přehrávání Cd asi tak 6násobnou a nebyla schopna číst CD-R a CD-RW disky. Druhá generace byla už schopna číst tyto disky a měla 12násobnou rychlost. Dnešní třetí generace už je například model Toshiba DVD-ROM SD-M1202 s 5násobnou rychlostí přehrání DVD-ROM (6,4 MB/s) a 32násobnou pro CD-ROM (4,7 MB/s) za cenu 5000 Kč.
Levné kombinace začala prodávat firma Creative Labs sestávají z DVD-ROMu
a PCI karty, která hardwarově dekóduje MPEG-2 obraz.
STB theater představuje střední třídu, za dekódovací kartu připlatíte k DVD-ROMu 4000 Kč.
Pro ideální spolupráci potřebujete i vhodnou grafickou kartu. STB doporučuje svou Velocity 128 za 14330 Kč.
Dekódovací karty, jsou to PCI karty s MPRG-1/MPEG-2 audio/video dekompresí, konektory pro S-video, kompozitní video, zvukový stereokonektor a digitální konektor pro připojení AC-3 procesoru. Můžeme tedy sledovat obraz z DVD na monitoru či na televizoru, třeba i 16:9 a totéž platí i pro zvuk.

10. Co požaduje DVD-ROM
Pro slušnou plynulost dekódování potřebujete slušný hardware. Nároky alespoň motherboard MicroStar, procesor Pentium II 266 a karta STB Velocity 128, s tímto můžete dosáhnout rychlosti až 15 snímků za sekundu. K plné rychlosti potřebujete 400 MHz procesor a 100 MHz board. Ale kvalita obrazu bez ohledu na snímkovou rychlost zůstává špičková.

11. Závěr
Myslím si, žes DVD už musíme počítat a že si DVD-ROM můžeme bez obav koupit
a že už pouze čeká, vyčkává na svůj nástup. Budeme si moci na svém PC sestavit domácí kino, což bude stát méně než kupovat přehrávač (záleží na výkonu PC). Nahradí běžné CD
a VHS kazety. Ale ještě nevíme co bude a kdy budou DVD-R a DVD-RW.
Snad již v příštím roce?!.