Ruchovci

Ruchovci - název dle almanachu Ruch (1868) vydaného na počest položení základního kamene ND. Měli podob-ný program jako májovci, ale silněji zdůraznili stránku sociální a husitské revoluční tradice. Navazovali důsledně na domácí tradice. Z cizích literatura se zaměřovali na slovanské národy.

Svatopluk Čech (1846 - 1908), narodil se v Ostředku u Benešova, patří mezi ruchovce => tendenční tvorba, novi-nář - redaktor Květů, Osvěty. Hlásal národní i sociální zásady, poezie epická i lyrická, próza.
Poezie: epická tvorba
Náměty z historie: vrací se k národním původním tématům, zaktualizoval je
Husita na Baltu (1868), báseň v almanachu Ruch. Srovnává husity s ubohými současníky - odvaha, zbabělost
Adamité - báseň, sekta husitská x Žižka, nejchudší lidé. Adamité - náboženská sekta zničená z politických důvo-dů Žižkou. Tento motiv zpracoval Jirásek v románu Proti všem.
Žižka (1424), Žižkovi je rozmluven úmysl zničit Prahu
Roháč na Sioně - Roháč - husitský hejtman, bal nakonec popraven. Myšlenka: věrnost ideálům za které je hrdina odhodlán položit život. Vyjádřeny sympatie s radikálními tábority - viz. Jirásek - Jan Roháč.
Václav z Michalovic - epos. Skladba hodnocena nejvýše, jedná se o období pobělohorské. Chlapec byl daný na výchovu jezuitům. Po zjištění, že byl otec popraven a matce zabrán majetek se vzbouřil.
Náměty slovanské:
Dagmar - dánská královna českého původu, nejoblíbenější panovník Evropy => Slovan je schopen uplatnění při vysokých funkcích. Obsahuje dvě alegorické básně: Slávie (sláv = Slovan), na lodi vzniká vzpoura posádky. Slo-vané pod vedením Rusa se proti nim postaví a loď zachrání před potopením. Evropa - jméno lodi, která odváží vězně do vyhnanství. Evropa symbolizuje Evropský kontinent. Na lodi vzniká spor mezi anarchisty a demokratic-kými revolucionáři - loď ztroskotá. Autor se zamýšlí nad přínosem revoluce. Revoluci neodmítá, ale bojí se chao-su a fanatičnosti.
Náměty venkovské:
Ve stínu lípy - sedm veršovaných povídek, vypravování sousedů venkovanů, kteří se scházejí venku na lavičce pod lípou. Nejvýznamnější povídka - Lešetínský kovář - český kovář nechce prodat svoji kovárnu němci. Střet-nutí - kovář zahyne a němec dostane kovárnu. Nakonec kovárna připadá dceři kováře Lidušce.
Básnické satiry:
Hanuman - opičák, který žije mezi lidmi a když se vrací mezi opice, zavádí mezi nimi zvyky, které pohnal u lidí => kultura českých měšťáků, kteří se opičí po západoevropských vzorech.
Lyrická tvorba: patetická = nadnesená, řečnická, bojovná. Hlavní myšlenkou je hrdé vlastenectví. Cílem básníka je probouzet vlastenectví národa.
Nové písně
Písně otroka (1895), lyrická skladba, vyšly v době nástupu mladé generace, kdy se boj proti Rakousku vystupňo-val. Čech tu plně projevil své politické smýšlení, čtenáři ho pochopily, přestože se vyjádřil alegoricky. Líčí tu exotické prostředí, kde černí obyvatelé pracují pro své otrokáře, ve skutečnosti se jedná o poměry domácí. Prolíná se tu útisk národní a sociální. Autor věří v lepší budoucnost bez otroků a otrokářů.
Jitřní písně - báseň Dosti nás
Próza:
Povídková tvorba:
Jestřáb kontra hrdlička - Jestřáb tyranizuje prostředí, hrdlička - slaboch, podléhá okolí
Satirické prózy:
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce - paroduje českého měšťáka i lumírovce, kteří utíkají od současných témat
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do 15. st. - kritizuje zbabělost, bezzásadovost a pokrytectví