Publicistický styl

PUBLICISTICKÝ STYL
- často označení publicistika
- funkční styl (prostě sdělovací, odborný, administrativní, umělecký)
- sdělovací funkce a agitační funkce (získávací, přesvědčovací, ovlivňovací)
- někdy zaměrně emotivní - snaží se ovlivnit názory, postoje
- styl sdělovacích prostředků (cíl- informovat o aktuálních událostech a dění ve společnosti - důležité, zajímavé. je velmi dynamický - přizpůsobuje se společenské situaci)
- forma: mluvená, psaná


Mluvená publicistika
- televize - výhoda obrazového doprovodu plynoucího v čase - přímý televizní přenos - nejlepší forma záznamu a zprostředkování informací
- rozhlas - nejdůležitější role v dějinách - Svobodná Evropa (Pavel Tigrid, Ferdinand Poproutka)


Psané publicistické útvary
- periodický tisk (noviny, časopisy)
o noviny
 častěji než časopisy
 hl. funkcí je aktuální informování o veškerém dění
 mají méně obrázků
 vydávány na levnějším papíře
 vycházejí obvykle každý den, kromě neděle
 jednou týdně mají speciální číslo, rozšířené buď o program televizní, rozhovory, testy...
 nejrozšířenější noviny: Lidové noviny, Mladá fronta DNES, Právo, Literární noviny, Učitelské noviny, Annonce aj.
 bulvární média - volí si témata, vzbuzující v čtenáři zvědavost - zajištění co nejvíce čtenářů (společenské a politické skandály, zločiny, neštěstí apod.) jazykový prostředek : expresivní, nespisovný
o časopisy
 minimálně po týdnu (týdeník), často dvoutýdeník, měsíčník, ročenky (hodnotící zprávy, výroční bulletiny
 Mladý svět, Reflex, Instinkt, Koktejl, Květy aj.
- internetové psané zpravodajství
- teletext televize
- zpravodajství formou sms
- Václav Matěj Kramarius - Pražské poštovské noviny->Krameriusovy c.k. vlastenské noviny, Česká expedice
- Josef Kajetán Tyl - Květy, Posel z Prahy


Strukturní prvky novin a časopisů
- noviny/ časopisy se od sebe zpravidla liší -> orientují se na cílové skupiny čtenářů (mládež, odborné publikum, levicové/pravicové politické zaměření ...) mají své šéfredaktory, redakční tým (vytvíří jazykový styl, jeho úroveň)
- ve většině se objevují stejné strukturní prvky (zpřehledňují text, oživují a zpestřují ho) -> pomáhají se čtenáři orientovat, případně pochopení psaného slova
- záhlaví - na stránce nejvyšší místo - výrazným, velkým písmem píše název periodika
- v řádku pod záhlavím - datum, den, číslo, ročník cena...
- většina periodik obsahuje rubriky - stránky, na nichž čtenář najde tematicky a graficky jednotně zpracované články, mezi tyto rubriky patří Ze světa, Z kultury, Rozhovor...
- titulky rubrik - umisťují se zpravidla v horním rohu/uprostřed stránky
- titulky, mezititulky, podtitulky - konkrétních příspěvků jsou od vlastního textu odlišeny písmem
- obrazová dokumentace - doplňuje slovní sdělení (grafy, tabulky, schémata), někdy má pouze estetickou platnost (ilustrační fotky..)
- popisky - slovní komentáře k obrázkům/fotkám
- inzerce/ reklamy - jsou dnes běžnou součástí většiny periodik (řádková inzerce, plošná reklama)
- tiráž - název pro technické a vydavatelské údaje, umístěno na poslední stránce
- informace v článcích publicistického stylu jsou uspořádány podle systému tzv. obrácené pyramidy
- na začátku článku (v tzv. perexu) - je řečeno to nejpodstatnější, ostatní sdělení mají doplňující charakter
Vlastnosti jazykových projevů publicistického stylu
- formou jazykových projevů - psaná/mluvená podoba
- připravenost, promyšlenost, výstižnost, oficiálnost, prestižnost, reprezentativnost
- objektivita, přesvědčivost, jednoznačnost, aktuálnost, rychlost


Jazykové prostředky publicistického stylu
- více než ostatní styly spjat s dobou, dění ve společnosti se odráží v jeho výrazové rovině, typické pojmenování pro publ.styl -publicismy, např masmédia,časový horizont
- objektivně sdělovací informací se uskutečňuje 3. os.č.j. sloves, pouze v některých slohových útvarech publicistického stylu (např. fejeton) se záměrně užívá jiné osoby ke zvýšení napětí a jako prostředku ozvláštnění
- automatizované výrazy - v dané situaci očekávaní, obvyklé, konvenční
o výrazy spjaté s politikou, ekonomií, hospodářstvím atd.: společenská poptávka, kladný ohlas, úspěšné jednání, podnikatelské aktivity...
o souslovná pojmenování a frazémy: hrát důležitou roli, korunovat úspěchem, mít význam, mít na svém kontě, připsat k dobru atd.
o prostředky jazykové ekonomie: v rámci, v duchu, v okruhu působnosti, v souvislosti s, v souladu s, v návaznosti na atd.
o zobecnělé výrazy místo konkrétního pojmenování: činitelé, jednatelé, pozorovatelé, davy, masy, veřejnost, zodpovedná místa atd.
o automatizované prostředky - použití nadbytečně, stylisticky vnímány negativně - klišé
- aktualizované výrazy - protipól automatizovaných výrazů, záměrně užité v nových situacích, jejich neotřelost, nečekanost, neobvyklost - prostředek ozvláštnění (často v nadpisech)
- expresivní a emociální jazykové prostředky (vekslák, vytrubovat do světa)
- dvojznačná a mnohoznačná pojmenování (být na koni, hrát prim)
- obrazná a přenesená pojmenování (mrtví mají slovo, lesy žalují, závod pro vytrvalé nohy, sníh nazouvá řetězy)
- nespisovná čeština (argot, slang, obecná čeština)
- obměněné frazémy (raketový pád, prolomit ledy neřátelství)
- ve větné stavbě vsuvky a elipsy
- aktuální pojmenování - časem slohově neutrální, zevšední, stanou se automatizovanými -> mohou se stát i klišé
- shodné přívlastky - přednost před vedlejšími větami, složitými popisy: např. prezidentské veto, hokejové zlato
- část výraziva společná s odborným stylem (přebírá odborná pojmenování)
- hlavní role v publicistice: podstatná jména, slovesa


Slohové postupy a útvary publicistického stylu
- v publicistickém stylu se uplatňuje informační slohový postup, ostatní nejsou tak časté (úvahový, vkladový)
- slohové útvary se žánrově rozdělují: zpravodajské, analytické, beletristické


Zpravodajské útvary publicistického stylu
- zpráva - přináší stručně, jasně a v zákl. údajích informace o události, která proběhla
- oznámení - informuje o události, která teprve proběhne
- výzva - oznámení, které vyzývá k rychlé akci/jednání (např. mobilizace)
- komuniké - druh oznámení, má odborný charakter a propracovanou formu
- článek - zpráva, nebo oznámení přinášející doplňující informace, nabývá většího rozsahu
- interview - rozhovor mezi dotazovanou osobou a publicistou (neboli žurnalistou, novinářem)
- publicistický referát - popis průběhu a charakteru určité události ( výstava, jednání)


Analytické útvary publicistického stylu
- úvodník - zpravidla v úvodu časopisu, shrnuje aktuální témata
- editorial - útvar podobný úvodníku, autorem bývá šéfredaktor, většinou se v něm volně zamýšlí nad tématy periodika, zapojuje je do obecně společenských souvislostí či vlastních zážitků a zkušeností
- komentář - přináší krmě faktů také autorův osobní názor k aktuálnímu dění
- recenze - odborné, objektivní zhodnocení uměleckého díla (např. nově vydané knihy)
- recenze společně s kritikou a posudkem - původně útvary odborného stylu, v důsledku uvolnění stylistických norem slohové útvary přecházejí i k jiným funkčním stylům
- diskuse, debata, polemika, projev, proslov


Beletristické útvary publicistického stylu
- črta- na pomezí analytického a beletristického žánru - přesná fakta, avšak zároveň obsahuje beletristické prvky
- causerie [kózrí] - stručné, zábavné, někdy lehce ironické zamyšlení nad nezávažným tématem (K. Poláček, K. Čapek)
- publicistická reportáž- dává informace o něčem zajímavém - zemi, společenské události, které autor osobně poznal
- sloupek - pojmenování podle svého grafického zpracování - tištěný ve sloupci, zakladatel Karel Čapek - 20.léta 20.století (Lidové noviny- do tzv školy Lidových novin patřil také Poláček) sloupek se velmi blíží fejetonu
- fejeton - vtipné, zajímavé a překvapivé osobní zamyšlení nad aktuálními problémy, využívá mnohoznačnosti jazyka, hry se slovy a jejich formami (expresivní, enspisovná slova), tvůrci: Neruda, Jakub Arbes,K. Čapek, dnes: Ludvík Vaculík, Milan Kundera, Rudolf Křesťan
- fejeton s námětem soudní síně - soudničky - Karel Poláček v Lidových novinách, Tribun, František Němec