Drogy (úvaha)

Můj osobní názor je ten, že pokud s tím nikoho neobtěžuje, ať si bere kdo chce co chce. Ovšem problém je, když si závislák musí opatřit tvrdou drogu, které propadl, a proto nutně začíná zasahovat do životů ostatních lidí. Půjčuje si, žebrá, krade, jen aby měl na svou nutnou dávku. Někteří lidé s nimi nejspíš sympatizují, nejspíš se nechávají oblbnout příběhy typu "Jen jsem to zkusil, netušil jsem, že se stanu závislý". Ovšem to je jen výmluva. Nikdo je do toho nenutil a že se nechali zlákat partou, to je jen jedna z dalších výmluv, kterou nikdo než slaboch nemůže použít. Když něco nechci udělat, tak to neudělám. Dnes jsou všude tuny informací o drogách a tisíce příběhů, jak dopadli ti, kdo si chtěli jen "trochu užít". Jenže jak je známo, člověk si jednou užije a chce víc a je z něj v okamžiku závislák. Ovšem to není žádná platná výmluva pro to, abych kradl, přepadal a vraždil pro peníze. Uživatelé lehkých drog jako cigarety, marihuana atp. své okolí většinou takto neobtěžují, protože prostě na svojí dávku mají a jsou v pohodě. Najdou se i výjimky s vyhuleným mozkem, ale je jich daleko menší procento než těch, kteří jsou zmagořilí z heroinu a podobného svinstva. Právě takoví lžou, podvádějí a okrádají své rodiny a přátele. A to jen proto, že se nezodpovědně pustili do něčeho, na co se dnes varuje na každém kroku. Soucit s těmito lidmi není na místě, proč taky? Litujeme vrahy, že vraždili "jen jednou", litujeme násilníky, že "zneužili jen jednou"? Ne, proto prostě nejde litovat tyto lidi, kteří žijí v závislosti a hledí jen na to, jak sehnat další "dávku".