iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.
Vytištěno ze serveru www.iReferaty.cz
Mé oblíbené místo v přírodě
Zařazeno: iReferaty.cz >
Referáty
> Český jazyk a Sloh
> 311
> 327
> Mé oblíbené místo v přírodě
Titulek: Mé oblíbené místo v přírodě
Datum vložení: 11.5.2008
squareVClanku:
id='square-ir'
id='square-ir'
Mé oblíbené místo v přírodě
Miluji, když venku sněží. Mráz kreslí po oknech jako krásný malíř po plátně. Sníh pokrývá spící krajinu svou studenou peřinou, aby příroda měla pocit tepla. Pozvolna kráčím přírodou pokrytou bílým závojem až ke kopečku, který je nedaleko. Dívám se z jeho kulatého vrcholku na podřímující krajinu. Tento pohled si zamilovávám a užívám naplno. Nikdy jsem nevěřila, jak toto může být tak krásné pohlazení na duši.
Kráčím dále sněhovou krásou bijící do očí, až do temného lesa, kde zima kreslí bílý povlak stromů. Prožívám každičký krok, aniž bych vnímala okolí. Vnímám pouze krásnu zimy.
Záhlednu dřevěnou lavičku, na kterou s úžasem sedám. Na jedlích jsou domečky jako ptačí budky, ve kterých ptáčci přespávají chladnou noc. Ráno vylétají, aby se nadechli čerstého vzduchu a našli nějakou tu potravu. Létají vzduchem sem a tam jako vločky sněhu.
Vzhlédnu vzhůru k jasně blankytnému nebi a jakoby jsem děkovala za možnost být tady. Poslední lístky stromů prší k zemi a ulehají do sněhové peřiny.
Tam skočí zajíc, tu se mihne srnka s kolouškem, schovajíc se za tlustou borovici. Veverky si hrají na honěnou a přeskakujé z větve na větev.
Vstávám a vydávám se dále krajinou. Tentokrát jdu směrem k potůčku, který bublá a uhání, jako by chtěl utéci ledu. Na tajemně zamrzlém rybníku děti skotačí a hrají různé zábavné hry. Nade mnou se dohadují vrány svým krákoráním a havrani se k nim s radostí připojují.
Na konci lesa, v malé chaloupce, bydlí moje babička. Přicházím do chaty s tvářemi červenými do mrazu, kde na peci voni v hrnci šípkový čaj. Sedám si k rozpálené peci a tiše poslouchám praskání dřeva, divajíc se z okna, na která již dávnou mráz nakreslil svá znamení.
S hvězdami v očích děkuji babičce za hřejivé pohlazení, ale po zapadnutí ospalého slunce se vydávám na zpáteční cestu stříbrným lesem domů. Každým pohledem se loučím s usínající přírodou a přeji dobrou noc.
Tato nádherná zimní atmosféra připomíná blížící se Vánoce. Každý si zdobením stromků přináší kouzlo zimy s sebou do tepla domova. Zdobení stromečků, pojídání cukroví, zpívání koled - to vše patří k Vánocům, a proto mám tak ráda zimu. Jaké má asi oči? Jako pomněnky? Nebo jako smaragd?
Osnova:1.Podřimující krajina
2.Temný les
3.Domečky jako ptačí budky
4.Listy
5.Dovádění zvířat
6.Řeká utíká
7.Babiččin čah
8.Loučení
9.Oči
Miluji, když venku sněží. Mráz kreslí po oknech jako krásný malíř po plátně. Sníh pokrývá spící krajinu svou studenou peřinou, aby příroda měla pocit tepla. Pozvolna kráčím přírodou pokrytou bílým závojem až ke kopečku, který je nedaleko. Dívám se z jeho kulatého vrcholku na podřímující krajinu. Tento pohled si zamilovávám a užívám naplno. Nikdy jsem nevěřila, jak toto může být tak krásné pohlazení na duši.
Kráčím dále sněhovou krásou bijící do očí, až do temného lesa, kde zima kreslí bílý povlak stromů. Prožívám každičký krok, aniž bych vnímala okolí. Vnímám pouze krásnu zimy.
Záhlednu dřevěnou lavičku, na kterou s úžasem sedám. Na jedlích jsou domečky jako ptačí budky, ve kterých ptáčci přespávají chladnou noc. Ráno vylétají, aby se nadechli čerstého vzduchu a našli nějakou tu potravu. Létají vzduchem sem a tam jako vločky sněhu.
Vzhlédnu vzhůru k jasně blankytnému nebi a jakoby jsem děkovala za možnost být tady. Poslední lístky stromů prší k zemi a ulehají do sněhové peřiny.
Tam skočí zajíc, tu se mihne srnka s kolouškem, schovajíc se za tlustou borovici. Veverky si hrají na honěnou a přeskakujé z větve na větev.
Vstávám a vydávám se dále krajinou. Tentokrát jdu směrem k potůčku, který bublá a uhání, jako by chtěl utéci ledu. Na tajemně zamrzlém rybníku děti skotačí a hrají různé zábavné hry. Nade mnou se dohadují vrány svým krákoráním a havrani se k nim s radostí připojují.
Na konci lesa, v malé chaloupce, bydlí moje babička. Přicházím do chaty s tvářemi červenými do mrazu, kde na peci voni v hrnci šípkový čaj. Sedám si k rozpálené peci a tiše poslouchám praskání dřeva, divajíc se z okna, na která již dávnou mráz nakreslil svá znamení.
S hvězdami v očích děkuji babičce za hřejivé pohlazení, ale po zapadnutí ospalého slunce se vydávám na zpáteční cestu stříbrným lesem domů. Každým pohledem se loučím s usínající přírodou a přeji dobrou noc.
Tato nádherná zimní atmosféra připomíná blížící se Vánoce. Každý si zdobením stromků přináší kouzlo zimy s sebou do tepla domova. Zdobení stromečků, pojídání cukroví, zpívání koled - to vše patří k Vánocům, a proto mám tak ráda zimu. Jaké má asi oči? Jako pomněnky? Nebo jako smaragd?
Osnova:1.Podřimující krajina
2.Temný les
3.Domečky jako ptačí budky
4.Listy
5.Dovádění zvířat
6.Řeká utíká
7.Babiččin čah
8.Loučení
9.Oči
Hodnocení: (hodnotilo 37 čtenářů)
Ohodnoť tento referát:
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Nastavení soukromí | Zásady zpracování cookies
© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Nastavení soukromí | Zásady zpracování cookies
© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz