Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Vynálezy, které změnily svět

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Český jazyk a Sloh > 311 > 327 > Vynálezy, které změnily svět
 
Titulek: Vynálezy, které změnily svět
Datum vložení: 3.8.2010
Referát vložil: Nomaell

 

squareVClanku:
id='square-ir'
HUDBA A PRAVĚK
Zřejmě největší a nejvýznamnější vynález, který nejenom že svět změnil, ale neustále každým okamžikem mění je …. HUDBA. Schopnost produkovat a vnímat hudbu máme nejenom mi lidé, ale na určité úrovni to samé zvládají i příslušníci zvířecí říše. Umět ale hudbu používat k vytvoření žádaného efektu, je jedna z mála schopností, kterou jsme na rozdíl od příslušníků zvířecí říše dotáhli k dokonalosti….. Tuto schopnost jsme docela dobře mohly vyvinout už v době, kdy jsme si říkali Homo habilis a bydleli někdy před 2,5milionů lety ve východní Africe. Možná vůbec první zvuk jsme vyloudili, když jsme se snažili vysát morek z kosti a nějakou dobu nám trvalo, než jsme přišli na to, že vzduch pro vytvoření zvuku nemusíme pouze vsávat, ale i vyfukovat. Toto zjištění bylo zlomové. Nic už nám v kreativitě a inspiraci nestálo v cestě. Měli jsme klacky, kosti, pazourky…. a fůru volného času. Než jsme vyrobili první píšťalu, bubínek, rumbakouli či chrastidlo, trocha vody uplynulo, ale respekt a postavení, které nám z toho povstalo určitě za tu námahu a čas stálo. Dovedností tvořit a produkovat hudbu jsme se rovnou stali prvním mužem tlupy. Byli jsme šamanem i náčelníkem. Přivolávali jsme déšť, nebo slunce. Zaháněli zlé duchy, léčili a žehnali dobrému lovu. Měli víc manželek…. Je tedy zřejmé, že už na počátku nebyla hudba pouze zábavou, ale sloužila k ovlivňování mas a upevnění postavení.


…… a jak se hudba promítá do našeho současného „moderního“ života…,??????


HUDBA A DĚTI
Pokud nepočítáme pasivní poslech čehokoli u maminky v bříšku a puštěné rádio na porodním sále, setkali jsme se s hudbou prakticky hned první den po narození. Určitě už první den nám maminka broukala jednoduchou a něžnou ukolébavku. A už ta nás dokázala uklidnit a navodit pocit klidu a bezpečí.
Později v našem životě byla u hudby nahrazena funkce ochranná funkcí učící. V prvním až třetím roce věku jsme se například dozvěděli, že kočka leze dírou, prší prší jen se leje, pecař staví pece a že holubička vyletěla ze skály. Postupem času jsme se různá moudra veselou a zábavnou formou dozvídali od Pepi Dvořáků a Jitky Molavcové v Kabaretu pro děti a současně pro odrostlejší děcka skládala poučné songy autorská dvojce Svěrák – Uhlíř. Jsem přesvědčen, že za mým poměrně kladným vztahem k práci stojí i jejich známá skladba „dělání, dělání…“..  a stejným způsobem částečně formovala budoucí charakter a základní povahové rysy poslouchající hudba i ostatním dětem. Bohužel ne vždy jsme si jako děti mohly vybrat co poslouchat chceme a co ne. A tak jsme byli většinou odkázáni na vkus či nevkus a hudební založení našich rodičů. A už tím se naše blízké okolí nepřímo a částečně podepisovalo na našem vývoji.



HUDBA A TEENS
Nastává doba, kdy jsme v celém životě asi nejvíce ovlivnitelní. Doba přebírání vzorů, selektování se a období vzdoru. A co víc než hudba nám (nebo jiným) v tomto může posloužit? Celá třída i ulice je rozdělena na metalisty, hauzáky, kotlíkáře, pankáče, případně holé lebky. Nosíme to co náš hudební vzor, stejně se snažíme chovat, vyjadřovat a velmi pohrdáme každým, kdo poslouchá nebo obdivuje něco, či někoho jiného. Výzdoba pokojíčku našemu oblíbenému hudebnímu stylu také odpovídá, stejně jako penál, sešity a většina školních pomůcek. Málo kdy ale zůstáváme jednomu stylu věrni po celou dobu dospívání. Měníme se stejně jako naše okolí. Stává se tak, že už v začátcích dospělosti jsme fundovaní znalci hudebního umění a nekompromisní kritici. Hudbu posloucháme ze sluchátek cestou do školy ( ti otrlejší i při vyučování), cestou ze školy a hned pro příchodu domů zapínáme audio zařízení v našem pokojíčku - ti chudší v obýváku u rodičů – ,většinou s volume hezky doprava. Ve volných večerech navštěvujeme kulturněhudební akce zaměřené na momentálně poslouchající styl a někteří z nás jsme dokonce hudbou tak pohlceni, že se v ní i vzděláváme a snažíme se naší vlastní hudbu produkovat.


HUDBA V DOSPĚLOSTI
V dospělosti se rozdělujeme zhruba na fajnšmekry, konzumenty a běžné milovníky hudby. Fajnšmekr je ten, kdo se v poslechu úzce specializuje na jeden, případně dva hudební proudy. V tomto oboru je odborníkem. Zná kompletní discografie zástupných interpretů, jejich soukromý a i umělecký život. Hudbu poslouchá většinou účelově a neváhá do domácí audiotechniky vložit i několika desetitisícové až statisícové částky. Svoje „miláčky“ pozná po prvním taktu a každá skladba je pro něj tzv: srdeční záležitost. Naopak konzumentovi je většinou celkem jedno kde a co právě poslouchá. Hudbu poslouchá jen jako kulisu a stěží rozezná Míšu Jacsona od Iron Maiden. Je schopen si koupit audio věž za 1500 a hned po příchodu z práce jí zapnout a naladit první stanici ať hraje co hraje. Rádio povětšinou vypíná až před usnutím, nebo před zapnutím televize. Běžný milovník hudby se nachází někde uprostřed. Má svůj oblíbený styl, standartní znalost o hudebnících, a hudbu poslouchá jednak jako kulisu a také si rád sedne, aby si svoje oblíbené muzikanty řádně vychutnal. Samostatnou kapitolu, by zde ještě mohli zabrat ti, kteří se – ač dospělí – zasekli v teens a i nadále se tak chovají. Viz Ozzák z Comebacku…. Na tyto jedince se vztahuje celý předchozí odstavec (tedy - až na tu zmínku o škole, samozřejmě).

HUDBA A EMOCE
To, že má hudba velmi velký vliv na naše emocionální vědomí, se dá ověřit prakticky denně. Vzbuzuje a umocňuje v nás lásku, nenávist, zlost, strach a je schopná nám pěkně zvednout hladinu adrenalinu v krvi. Už hluboko v minulosti skládali zamilovaní autoři romantické písně svým milým, aby jim je pak za měsíčku pěli pod okny. A stejně tak i dnes se asi většina mladých párů seznámí a zamiluje pod vlivem své oblíbené hudby v klubech či na diskotékách.
Samostatný odstavec v této kapitole by mohla mít kombinace FILM a EMOCE. Když si při sledování emočně vypjatých filmů (a to jak romantických, akčních, dobrodružných či hororů) vypneme zvuk, zjistíme, že na nás nepůsobí v emoční rovině ani z poloviny tak, jak když danou scénu sledujeme s podmalovanou hudební kulisou. Jako modelový příklad nám může posloužit závěrečná scéna z velkofilmu Titanic, kde se Leonardo di Caprio zvolna noří do Atlantiku a Kate Winslet bezmocně lomí rukama…. Samo o sobě hrůzostrašná scéna, ale teprva s geniálním provedením filmového soundu Jamesem Hornerem se většině lidem na zádech objevuje husina a i silnějším povahám se po skráních kutálejí slzy…..


HUDBA A BUSINESS
V businessu se hudba vydává dvěma směry. Za prvé samotným showbusinessem, kde se točí veliké peníze a za samotným koupeným CD stojí početný team lidí. Od šéfů nahrávacího studia, přes producenty, techniky, grafiky, výtvarníky, fotografy, stylisty… až po samotné muzikanty, kteří „placku“ natočili. Tím to samozřejmě nekončí. Aby se CD prodávalo, musí se sestavit a rozjet promotion turné. Takže další kdo do prodeje CD zasahuje jsou, zvukaři, osvětlovači, technici, kameramani, stavební dělníci, řidiči kamionů. Na podiu se kromě samotných umělců potí: doprovodní muzikanti, sboristé a tanečníci…… Jen tak pro zajímavost. Když před deseti lety jeli britští Pink Floyd turné jako promotion desky „PULSE“, jen techniku převáželo 75 kamionů - tahačů……
Druhý zásah hudby do businessu se děje díky reklamě. V tomto případě jde hudba ruku v ruce s psychologií. Hudba v reklamě musí být velmi jednoduchá, snadno zapamatovatelná a měla by fungovat jako smyčka. Tedy neukončená. Tím je téměř jisté, že po pár zhlédnutí reklamy v TV a zasunutí smyčky do podvědomí stačí, aby vám známou znělku zahráli v supermarketu (jen tak náhodou - samozřejmě) a vy ani nevíte jak, a už máte danou věc v košíku. Navíc je zajímavé sledovat, jaké „nereklamní“ songy v supermarketech pouští…. Většinou jsou uvolněné, bezstarostné, optimistické…… Takže krize, nekrize, …… nekupte to…….


HUDBA A POLITIKA
Hudba a politika mají už od nepaměti velmi úzký vztah. Politický režim může danou hudbu a její představitele naprosto vymazat z povědomí lidí a na oplátku hudba může daným politikům pořádně zamotat hlavu. Není zase tak daleko doba, kdy přísně zakázaná undergroundová kapela The Plastic People of The Universe (své desky vydávající v té době v USA) byla režimem persekuována a permanentně stíhaná, zatímco kulturní cítění českého národa bylo przněno zrudnostmi z dílny Františka Janečka a spol. Vynikající jazzman Michal David skládá paskvily typu „Céčka“, Marta Kubišová s bezkonkurenčním hlasem je pro svoje názory odepsaná a nikterak zajímavá Hela Vondráčková se stává Zlatým slavíkem….. Tím nechci říct, že jsme neměli v té době špičkové muzikanty a umělce, (např. z oblasti popu jedinečná Petra Janů a zpěvák par excellence Karel Gott), ale pokud Ti špičkový chtěli tvořit dle svého srdce a s vybavením na úrovni srovnatelné ve světě, museli v jiném státě….
Další úzký vztah politiky s hudbou je již ryze propagační. Snad každý národ má své hymny, internacionály a folklór. Hymna je vizitkou národa. Hraje se při významných setkání, při vítězství v mezinárodních turnajích, při státních svátcích. Svoje hymny mají kluby, či sportovní teamy aj.

HUDBA A NÁBOŽENSTVÍ
Snad každý náboženský, či jiný filozofický systém ve svých obřadech hudbu používá. Dokonce i divošské kmeny v pralese každý večer skládají své díky svým božstvům pomocí tance, zpěvů a hudby. Katolická církev už od nepaměti v kostelích při bohoslužbách vysvětluje bibli liturgickými zpěvy a gregoriány. Což je logické, jelikož zhudebněním textu docílíme snadnější zapamatování obsahu u jeho posluchačů. Hudba byla vytvářena tak, aby co nejvíce zasahovala do emocionálního cítění posluchačů. Podle potřeby byla povznášející, kárající, oslavná i povzbuzující. Ve starověku se prakticky jiná hudba než s náboženským podtextem ani neskládala.
V hinduismu i buddhismu provází každý obřad či iniciaci specifická hudba vyluzována na specifické hudební nástroje. I důležité invokace jsou zpěvné. Na rozdíl od církevní hudby se v těchto systémech hudbou invokují nejrůznější aspekty a jejich energetická pole. Například Buddhů a jejich energetických polí, na které se daná iniciace provádí, nebo ochránců a strážců dané nauky.

HUDBA A SMRT
Tato kapitolka je přímým pokračováním předešlého. Každý náboženský, filozofický či světský systém doprovází své zemřelé na poslední cestě hudbou. Každý ovšem z jiného důvodu. Zatímco divoši z pralesa usmiřují bohy a odhánějí démony, církevní duchovní velebí Pána Boha a Ježíše Krista. Modlí se za spásu zemřelého a za jeho odchod do ráje. Světští pozůstalí vypravují své blízké s jeho oblíbenou hudbou spíše sami pro sebe. Je v tom důstojná nostalgie a vzpomínka za zemřelého. Hinduisté a buddhisté svými zpěvy provázejí své blízké posmrtnými bardy a přejí jim dobré a brzké znovuzrození.

Takže suma sumárum, s písničkou tady na tom světě začínáme a s písničkou i končíme…



Hodnocení: (hodnotilo 22 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)



 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: WarThunder.info | Calorie-Charts.info