MLADÍ SPISOVATELÉ

Člověk by byl řekl, že v dnešním světě děti a dorost tráví značný podíl volného času u počítače a hrají hry, sledují filmy on-line nebo dělají podobné a život naprosto nic nepřinášející činnosti. Problém je v tom, že dospělí si myslí, že výše jmenované činnosti provozujeme čtyřiadvacet hodin denně, ale to nemusí být pravda. Existuje skupina mladých lidí, kteří svůj volný čas vyplňují něčím jiným – slohem a literaturou. Ne že by nesledovali filmy nebo nehráli hry, jenom se více zajímají o stránky popsané jejich vlastní tvorbou – ať už to jsou povídky, básně, úvahy nebo texty k písním. Otázkou je:,,Měl by je svět přijímat a začleňovat do této společnosti nebo ignorovat a předstírat, že jsou Nikdo¬?“
Ne – mám tím na mysli, aby je svět a společnost neměli ignorovat a předstírat, že neexistují. Nikdo nikdy neví, kam to jednou dotáhnou! Třeba se stanou slavnými jako Jaroslav Seifert, Božena Němcová nebo Karel Jaromír Erben.
Ale mnoho z těch poetů a prozaiků má asi strach z uveřejnění. Bojí se kritiky? Kdo ví. (Nepoužila jsem slovo poetik, neboť někomu to může připomínat slovo politik!)
Když začíná nějaká osoba psát své první verše a řádky, stojí to skoro za nic, ale časem si své psaní vypiluje. První próza je o malinko jednodušší než první poezie, protože v poezii není zrovna dvakrát jednoduché vymýšlet verše, aby dávali smysl a byly o něčem. Velmi smutné na tom ale je, že jejich začátky málokdo ocení. Mladému spisovateli to sníží sebevědomí – no, jak má potom tvořit a tvořit dál, když nemá podporu a většinou negativní kritiku? Pokud chce ale psát dále a zdokonalovat se, je jediné řešení – trpělivost.
Měla bych se vrátit k původní otázce. Svět by je přijímat a podporovat rozhodně měl, neboť je to pro ně skvělá příležitost, jak uveřejnit své verše, slohové útvary – ať je to úvaha, vyprávění, povídka nebo postup. Vždy – opravdu vždy se najde minimálně jedna osoba, které se Vaše tvorba zalíbí, oblíbí si jí. Autora to potěší a dodá mu tak síly k novému a novému psaní. Nikdo tvořiteli nebrání obrátit se na pomoc zkušenějšího. Dalším důvodem pro začlenění je nadání – někdo je velmi nadaný a přímo stvořený pro psaní samotné a mohou se tím dokonce i proslavit – nejen republikově, ale i světově. Pozitivních důvodů je spousta, jak je zvykem, bylo by více než vhodné uvést i negativa.
Jsou zastánci skupiny názoru negativního, kteří by poety, prozaiky a podobné mladé osobnosti nepodpořili za žádnou cenu (jak se říká: Ani za milion.). Kdyby se podporoval a realizoval názor této skupiny, velké množství talentovaných lidí by bylo zanedbáno. Příkladným důvodem jejich názoru by mohlo teoreticky být, že základem jejich života bude především vzdělání. A s psaním počkají na to, až z nich něco bude. Těchto důvodů je také velké množství.
Jestli mohu, tak bych vám navrhla variantu – PODPOROVAT, ZAČLĚNOVAT, PŘIJÍMAT - , protože jeden nikdy neví, koho můžete potkat, kdo vám zkříží cestu a kdo se stane součástí vašeho života nebo dokonce i vaším životním partnerem – třeba se jím stane nějaký budoucí slavný spisovatel.