Mikoláš Koperník

Narodil se 19.2 1473 v Toruni, jeho otec byl obchodníkem a městským radním. Kopernik byl vynikající polský astronom, průkopník moderní heliocentrické koncepce sluneční soustavy. Roku 1491 počal Kopernik studovat na krakovské univerzitě filozofii lékařství, později matematiku a hvězdářství, především pod vlivem Vojtěcha Brudzewského, předního astronoma
své doby. Studia skončil roku 1495 a ucházel se o kanovnické místo. Když neuspěl, vydal se do Itálie na teologická studia, ale věnoval se spíše hvězdářství a zde ve Ferraře a Bologni
poprvé zapochyboval o správnosti geocentrické soustavy
(Země jako středem vesmíru). Roku 1501 se Kopernik vrátil do Polska. Dostal svolení studovat lékařství v Padově, znovu pobýval v Itálii a roku 1503 získal ve Ferraře doktorát kanonického práva. Ještě v témtož roce se vrátil do vlasti jako osobní lékař strýce-biskupa, po jeho smrti roku 1512 odešel do kláštera ve Fromborku, zde zůstal až do své smrti 24.5 1543.
Své životní dílo, v němž uvedl model tzv. heliocentrické soustavy, knihu "O obězích nebeských sfér", tuto knihu psal Kopernik mnoho let a dokončil ji roku 1532. Tvrdí v ní, že vesmír i Země mají tvar koulí, a tvrdí že všechny planety i se Zemí obíhají kolem Slunce a že měsíc není planetou ale družicí země. Tím se stal zakladatelem nové epochy hvězdářství i lidského myšlení. Stala se jednou z mnoha sobě rovných planet.
Kopernik dlouho váhal s uveřejněním svých názorů. Teprve když jeho oddaný žák ve Wittenbergu vydal roku 1540 zprávu obhajující Kopernikovy objevy, vydal své dílo celé. Kniha byla vytištěna v Norinberku roku 1543. První výtisk dostal Kopernik na smrtelné loži ochromen mozkovou mrtvicí. Několik hodin poté zemřel. Kopernik unikl církevnímu pronásledování, které postihlo jeho následovníky Giordana Bruna a Galilea Galileiho.