Michael Faraday

Michael Faraday se narodil roku 1791 jako třetí dítě kováře.Jeho rodiče byli členy přísné náboženské sekty ve skotské církvi. V rodině a církvi si osvojil kázeň a píli. Ve čtrnácti letech se začal učit knihvazačem. Využil příležitosti a přečetl mnoho knih, které vázal, včetně přírodovědných pojednání. Jeden zákazník, pohnut jeho zájmem, dal Faradayovi vstupenky na přednášky Humphry Davyho z Královského institutu. Faraday si z přednášek dělal poznámky, svázal je a poslal je Davymu zároveň se žádostí o místo. Byl přijat na místo laboratorního asistenta.

V té době už přístroje na výrobu elektřiny existovaly více než století. Statický elektrický náboj se získával třením skla nebo jiného povrchu. Roku 1800 byl vynalezen elektrický sloup, což je předchůdce dnešní baterie.

Faraday se zapsal do dějin lidstva tím, že vyrobil elektřinu v magnetickém poli. Provedl celou řadu pokusů. S použitím dvou cívek drátu ovinutých kolem železného kroužku objevil způsob, jak spoutat elektrický proud,a proměnil tak život v továrnách i domácnostech.
Faradayova vědecká práce dala zrod novým průmyslovým odvětvím a tím výrazně změnila životní podmínky lidstva. V pečlivých poznámkách, které si vedl o svých experimentech v Londýně roku 1831, jsou obsaženy základní principy, podle nichž se dodnes konstruují elektrické přístroje.

První deníkový záznam je z 29.08.1831. Dokázal, že magnetické pole vytvořené první cívkou může indukovat elektrický proud v druhé cívce, ale jedině tehdy, když se hodnota pole mění. Tento momentální proud nazval indukovaným proudem. Ve svých pokusech pokračoval a používal při nich různé druhy cívek, magnetů a železných tyčí. Objevil, že přechodný proud se v cívce indukuje i tehdy, když se k cívce přiblíží pevný magnet. Po desetiletém bádání dospěl k významnému objevu. Byl to první generátor, který převáděl otáčivý pohyb na elektřinu. Současně Faraday uvažoval o magnetických siločarách. Dospěl k závěru, že prochází-li vodičem proud, tvoří se kolem něho kruhové siločáry. Tento objev ho vynesl do popředí v oblasti výzkumu elektřiny. Poté se Faraday zaměřil na studium chemie, kde mimo jiné zdokonalil optické sklo.

Osobně se vyhýbal veřejným záležitostem, odmítl i předsednictví Královské společnosti. Byl přesvědčen, že by vědci měli náležet bratrstvu, kde není místo pro osobní spory. Faradayovy přednášky v londýnském Královském institutu byly vyhlášené. V roce1855 jednu z nich navštívil i manžel královny Viktorie princ Albert.

Faradayova práce o elektromagnetické indukci svědčí o sebejistotě vědce na vrcholu intelektuálních sil. Přesvědčivost jeho pokusů je dodnes pro ostatní badatele vzorem.