iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.
Vytištěno ze serveru www.iReferaty.cz
Sklodovská Marie Curie
Zařazeno: iReferaty.cz >
Životopisy > Sklodovská Marie Curie
Osobnost: Sklodovská Marie Curie
Datum vložení: 19.6.2011
squareVClanku:
id='square-ir'
id='square-ir'
Marie Curie-Sklodowska (Maria Curie-Skłodowska)
7.11.1867 – 4.7.1934
Byla to významná polská chemička a fyzička. Většinu svého života žila ve Francii. Jako první určila teorii radioaktivity, techniky dělení radioaktivních izotopů a objevila dva nové prvky – radium a polonium. Pomocí radioaktivity prováděla výzkumy léčky rakoviny. Byla držitelkou dvou Nobelových cen, za fyziku v roce 1903 a za chemii roku 1911, řádným nebo čestným členem 103 akademií a vědeckých společností, laureátem 16 medailí a 10 cen.
New York jí udělil čestné občanství a prezident Harding ji v Bílém domě předal gram radia, tedy prvku mnohonásobně dražšího než je zlato. V červnu 1925 přijela i do Československa.
Ženy nemohly studovat na domácích univerzitách, a tak se Marie po krátkém působení jako domácí učitelka vydala do Paříže. Při studování fyziky se seznámila se svým budoucím manželem Pierrem Curriem. Pierre Curie studoval magnetizmus a určil teplotu, při níž se magnetické vlastnosti ztrácejí.
Krátce poté, co se Marie a Pierre v roce 1895 vzali, začali se plně věnovat výzkumu radioaktivity. Marie Curieová měřila intenzitu radioaktivního záření podle jeho ionizačních účinků elektrometrem. Dospěla k závěru, že v uranových rudách musejí existovat další neznámé silně radioaktivní chemické prvky. Oba vědci pracovali čtyři roky v kůlně a zpracovali přes deset tun smolince, než se jim podařilo izolovat první gram radia. Radium a další radioizotopy našly rozsáhlé uplatnění v lékařství i technice, ale práce s nimi se ukázala i velmi nebezpečnou.
19. dubna 1906 při pouliční nehodě zemřel její manžel. Marie však pokračovala ve vědecké práci, vychovala dvě dcery, bojovala s nemocemi ledvin a šedým zákalem s hrozbou oslepnutí, ale také s lidskou závistí a pomluvami.
Za první světové války se dala plně do služeb své druhé vlasti, jezdila s pojízdnou rentgenovou laboratoří po frontových liniích a zachraňovala životy raněných. V 67 letech zemřela ve švýcarském sanatoriu na zhoubnou anémii. Její dcera Irena a zeť Fréderic Joliot-Curie dostali roku 1935 Nobelovu cenu za objev umělé radioaktivity.
Na počest této ženy nese chemický prvek o atomovém čísle 96 jméno curium.
7.11.1867 – 4.7.1934
Byla to významná polská chemička a fyzička. Většinu svého života žila ve Francii. Jako první určila teorii radioaktivity, techniky dělení radioaktivních izotopů a objevila dva nové prvky – radium a polonium. Pomocí radioaktivity prováděla výzkumy léčky rakoviny. Byla držitelkou dvou Nobelových cen, za fyziku v roce 1903 a za chemii roku 1911, řádným nebo čestným členem 103 akademií a vědeckých společností, laureátem 16 medailí a 10 cen.
New York jí udělil čestné občanství a prezident Harding ji v Bílém domě předal gram radia, tedy prvku mnohonásobně dražšího než je zlato. V červnu 1925 přijela i do Československa.
Ženy nemohly studovat na domácích univerzitách, a tak se Marie po krátkém působení jako domácí učitelka vydala do Paříže. Při studování fyziky se seznámila se svým budoucím manželem Pierrem Curriem. Pierre Curie studoval magnetizmus a určil teplotu, při níž se magnetické vlastnosti ztrácejí.
Krátce poté, co se Marie a Pierre v roce 1895 vzali, začali se plně věnovat výzkumu radioaktivity. Marie Curieová měřila intenzitu radioaktivního záření podle jeho ionizačních účinků elektrometrem. Dospěla k závěru, že v uranových rudách musejí existovat další neznámé silně radioaktivní chemické prvky. Oba vědci pracovali čtyři roky v kůlně a zpracovali přes deset tun smolince, než se jim podařilo izolovat první gram radia. Radium a další radioizotopy našly rozsáhlé uplatnění v lékařství i technice, ale práce s nimi se ukázala i velmi nebezpečnou.
19. dubna 1906 při pouliční nehodě zemřel její manžel. Marie však pokračovala ve vědecké práci, vychovala dvě dcery, bojovala s nemocemi ledvin a šedým zákalem s hrozbou oslepnutí, ale také s lidskou závistí a pomluvami.
Za první světové války se dala plně do služeb své druhé vlasti, jezdila s pojízdnou rentgenovou laboratoří po frontových liniích a zachraňovala životy raněných. V 67 letech zemřela ve švýcarském sanatoriu na zhoubnou anémii. Její dcera Irena a zeť Fréderic Joliot-Curie dostali roku 1935 Nobelovu cenu za objev umělé radioaktivity.
Na počest této ženy nese chemický prvek o atomovém čísle 96 jméno curium.
Hodnocení: (hodnotilo 70 čtenářů)
Ohodnoť tento referát:
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Nastavení soukromí | Zásady zpracování cookies
© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Nastavení soukromí | Zásady zpracování cookies
© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz