Spojené Státy Ameriské

Spojené státy jsou rozlohou, která je 10 mil.km i počtem obyvatel, kterých zde žije více než 250 miliónů čtvrtým největším státem na světě. USA se rozkládá na kontinentu Severní Ameriky spolu s Kanadou a Mexikem. Od Kanady se USA rozděluje na 49. rovnověžce a Velkými jezery, od Mexika je to pevninská hranice řeky Rio Grande del Norte. Spojené státy zabírají jednak část severoamerické pevniny a severozápadní část Aljašku. Východní pobřeží omývají vody Atlanského oceánu a západní břehy vody Tichého oceánu.

Povrch:
Povrch USA můžeme po přírodní stránce rozdělit do 3 oblastí: za 1. VÝCHODNÍ, která je vyplněná Atlanskou nížinou a Apalačským pohořím. Další oblastí je STŘEDNÍ v té se nachází Centrální nížina, Mississippská nížina a Velké prérie. Poslední je skupina ZÁPADNÍ v které procházejí velehorská pásma Kordiller s Velkou pánví.
Největší řekou v USA je Mississippi, která se svým největším přítokem Missuri je nejdelší řekou Severní Ameriky a třetí nejdelší řekou světa. Mississippi se svými přítoky a kanály vytváří dokonalou vodní nezamrzající síť. Řeky vlévající se do Atlanského oceánu jsou krátké ale velmi prudké a mají vodopády. Jejich energie je využívána pro průmysl v městech New Yorku, Baltimoru a dalších. Nejmohutnější řekou tekoucí do Atlanského oceánu je řeka sv. Vavřince a Hudson (vlévá se do moře v New Yorku). Řek tekoucích do Tichého oceánu je daleko méně. Můžeme si jmenovat nejdelší řeku zde na východě a tou je řeka Columbie dále pak Colorádo, která vytvořila známý Velký kaňon (350km dlouhý a 1800m hluboký). Území Aljašky je většinou odvodňováno do Beringova moře. Zde je např. řeka Yukon.
Na hranicích s Kanadou se rozprostírá plocha o 250 000 km na níž se rozlévá největší sladkovodní pánev světa. Nejznámější z jezer je Michigenské jezero, které je jediné na území USA a dále pak Hořejší a Erijské. Jezera jsou navzájem propojena řekami - nejvýznamější je řeka Niagara. Na níž jsou Niagarské vodopády spadající do hloubky 60m a překonávají tak rozdíl dvou jezer Ontaria a Erijského jezera.
Podnebí USA je chladnější než jinde ve stejných zeměpisných šířkách. Příčinou je studený Labradorský proud ze Severního oceánu. Tito větry ochlazují severní část USA. Naopak od Mexického zálivu vanou horké větry, těm nic nebrání volně proniknout do středu státu, protože jim v cestě nestojí žádná velká pohoří. Proto zde nastává velký vzestup a pokles teplot. Často jsou zde ničivá Tornáda a Hurikány. Vzhledem k velké rozloze Spojených států je podnebí velmi rozmanité. Např. na Aljašce je podnebí arktické s vyjímkou jížního cípu, kde je podnebí mírné. Ze zvířat žijí na Aljašce polární lišky, lední medvědi, sněžné sovy, losi, jeleni.. Na území vlastních spojených států žijí kromě evropských druhů v prériích bizoni, zdivočelý kůň, kojoti, medvědi, mýval a třeba i puma. Různě se vyskytuje mnoho druhů hlodavců, aligátorů a kajmanů. Domácí hospodářské zvířectvo bylo dovezeno přistěhovalci z Evropy. Velká pozornost je věnována ochraně přírody. Aby se zachovaly její krásy združují se národní parky.Těch je v USA více než 30. Dosud největším je Yellowstonský národní park, rozkládající se na území tří států (Wyoming, Montana a Idaho)

Průmysl:
V USA je značné nerostné bohatství- zásoby černého a hnědého uhlí, antracitu, ropy, zemního plynu, železné rudy, mědi, uranu, fosfátu, síry, vanadia a zlata. Hlavní oblastí výskytu nerostu a také vysoce rozvinutého průmyslu jsou zhruba dvě: ZÁPADNÍ - oblast skalnatých hor a jihovýchodní pobřeží Tichého oceánu. VÝCHODNÍ- sahající od velkých jezer až do Texasu.
V těžbě ropy stojí USA na předním místě ve světě, největší ložiska jsou v Texasu, Kalifornii a Lousianě. Dále jsou v čele světového žebříčku v těžbě zemního plynu, černého a hnědého uhlí, kuchyňské soli, fosfátu, ve výrobě elektřiny, osobních a nákladních aut a mnoho dalších. Nejdůležitějšími průmyslovými odvětvými jsou zde dopravní a elektrotechnické, strojírenství, chemický a textilní průmysly.
Velmi důležitý je už zmiňovaný strojírenský průmysl z kterého USA nejvíce těží.
- přední místo zaujímá výrobou osobních a nákladních automobilů hlavně v Detroitu a v Indiapolis.
- středisky výroby letadel jsou Los Angeles, San Diego, New York
- výroba lokomotiv a vagónů Chicago a Philadelphia, lodí Baltimor, Boston a San Francisco
Zemědělství USA je vysoce mechanizované a je soustředěno do velkých farem. Celkově zde převládá živočišná výroba před rostlinnou.
- ROSTLINNÁ: obiloviny, kukuřice (tzv.kukuřičný pás zahrnující státy Indiana, Iowa, Ohio, Missouri apod. USA je největším producentem kukuřice. Dále se zde pěstuje cukrová křtina a v severnějších oblastech brambory. Na jihu pak subtropické plody (Kalifornia, Florida)
- ŽIVOČIŠNÁ: Vedoucím odvětvím je chov skotů, vepřů, ovcí a v neposlední řadě koní. Kde je značný pokles jeho prodeje což je způsobeno velkým rozvojem motorismu. Dále pak chov drůbeže.

Život v USA:
Jak už bylo řečeno USA je čtvrtým největším státem na světě, po Číně, Indii a SNS. Svou vyspělou technologií zaujímá však stupeň nejvyšší a to s dost velkým znatelným náskokem před dalšími státy. Hlavním městem je Washington, kde sídlí i vláda Spojených států. Sídlo nýnějšího prezidenta Bushe je v Bílém domě. Největším a nejznámějším městem v USA je
New York, kde žije okolo 12 miliónů obyvatel. Dalšími známýmy městy jsou Dallas, Houston, Philadephia, San Diego a Los Angeles. USA je tvořeno 50 federativnými státy. Americká města se svým vzhledem velmi liší od Evropských měst - postrádají staré památky, jsou si vzájemně podobná, ulice jsou přímé a vynikají jen výškou jednotlivých mrakodrapů. Ve středu velkoměst obyvatelé většinou nebydlí, ale pouze tam pracují. V USA žije mnoho odlišných národností. žijí zde potomci přistěhovalců z Evropy, dále pak potomci Indiánů a Eskymáků. Potom jsou zde přistěhovalci z Anglie, Francie, Německa a Irska. Žije zde i velké množství černochů a mnoho dalších národnostních složení. Ba i Češi tu mají své místečko!