Slovensko

Poloha: Slovensko je vnitrozemský stát ležící téměř ve středu Evropy. Slovensko sousedí s Českou republikou, Polskem, Ukrajinou, Maďarskem a Rakouskem. Nejdelší hranici, o délce 678 km, má s Maďarskem a nejkratší, měřící 92km s Ukrajinou.

Rozloha: 49 000 km2,

Povrch: Povrch Slovenska patří ke karpatské horské soustavě. Na území státu leží největší část Západních a část Východních Karpat. Nejvyšším vrcholem velehorských Vysokých Tater je Gerlachovský štít, měřící 2655 m. Jižně od Karpat leží Panonská pánev. Podél Dunaje se rozprostírá Podunajská nížina, na východě země leží východoslovenská nížina.

Podnebí: Slovensko leží v severním mírném podnebném pásu, na pokraji mezi vnitrozemským a oceánským typem podnebí. Dochází k pravidelnému střídání čtyř ročních období. Pro horské oblasti jsou charakteristické teplotní inverze, které se vyskytují především na jaře a na podzim. Nejteplejší oblasti jsou na jihu, nejstudenější jsou vrcholy horských hřebenů.

Vodstvo: územím Slovenska prochází hlavní Evropské rozvodí. Z Rakouska na Slovensko přitéká největší středoevropská řeka Dunaj, která spojuje Slovensko s Černým mořem. Nejdelší slovenskou řekou je Váh měřící 390km. V Tatrách se nachází mnoho horských jezer, tzv. Ples. Největší a nejhlubší jezero je Hincovo pleso ve Vysokých Tatrách s rozlohou 20 ha a hloubkou 53m.

Nerostné suroviny: Ve slovenském rudohoří se těží antimon, železo a magnezit.

Obyvatelstvo: Z 5,3 mil. obyvatel Slovenska tvoří Slováci 85,6%. Nejsilnější menšinou je 10,8 procent Maďarů. Další menšiny tvoří: Češí, Rusové, Ukrajinci a Rómové. Určitá část obyvatelstva je roztroušena po světě, především v U.S.A..
V průmyslu pracuje 44% procent obyvatelstva, ve službách 42% a v zemědělství 14%.
Hustota obyvatelstva činí 108 obyvatel na jeden km2.
Hlavním městem Slovenské republiky je Bratislava, ve které žije 452 000 obyvatel.
Náboženství: 60 procent obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi, asi 8 procent k evangelickému náboženství včetně pravoslavného, 9 procent obyvatel je bez vyznání.
Vláda: Na Slovensku panuje parlamentní demokracie. Hlavou státu je prezident, v čele vlády stojí ministerský předseda. Legislativní moc má Národní rada Slovenské republiky. Slovensko je administrativně rozděleno na 8 krajů (např. Bratislavský nebo Žilinský) a 79 okresů. Slovenská armáda čítá asi 40 000 vojáků.

Hospodářství: Přechod z centrálně řízeného plánovaného hospodářství k tržnímu hospodářství, schopnému konkurence na světových trzích, staví Slovensko vzhledem k jednostranné struktuře průmyslu a silnému zaměření zahraničního obchodu na bývalý východní blok před velké problémy. Ty se ještě zvětšily po oddělení od hospodářsky silnější České republiky. Největším hospodářským centrem je Pováží.

Zemědělství: Na Slovensku se pěstují obilniny, především pšenice, kukuřice, cukrovka, brambory, různé druhy zeleniny, také víno, ovoce a dokonce i tabák. Zemědělství zde hraje tradičně velkou roli. Zaměstnává asi 11% pracujících a využívá úrodnou půdu v nížinách. Ve výše položených oblastech se nalézají pastviny sloužící pro chov skotu a ovcí.

Průmysl: Industrializace probíhala po roce 1948 podle Sovětského vzoru a představ, přičemž se hlavní důraz kladl na rozvoj těžkého a zbrojařského průmyslu, přestože pro něj chyběla nutná surovinová základna. Rozvinul se také chemický, textilní, lehký a potravinářský průmysl. Slovensko vyváží zejména stroje, chemické výrobky a zbraně. Elektrická energie se vyrábí v tepelných elektrárnách a hydroelektrárnách, které jsou soustředěny na Vážské soustavě. Průmysl zaměstnává asi 60% obyvatelstva.

Velká města: Mezi nejdůležitější průmyslová centra patří Bratislava, která vyniká zejména v rafinerii ropy (Slovnaft), na niž navazuje průmysl chemický. Důležitá je i strojírenská a potravinářská výroba. Je centrem kulturního života Slovenska, sídlem vysokých škol, vědeckých ústavů a centrálních institucí. Je také nejdůležitějším dopravním uzlem.
Košice: Jsou se svými 235 tisíci obyvatel druhým největším slovenským městem. Je metropolí východní poloviny země. Je zde rozsáhlý strojírenský průmysl, zpracovává se zde magnezit a železo.
Prešov: Je kulturním střediskem severní části státu, hospodářský význam města zdůrazňuje průmysl strojírenský, elektrotechnický a oděvní.

Doprava: Nejdůležitějším dopravním uzlem je Bratislava.
Slovensko má železniční síť dlouhou 3 661km. Silniční síť měří 17 866km. Doprava je silně koncentrována do hlavních tahů. Směry východ – západ jsou z hlediska vnitrostátní i mezinárodní dopravy důležitější. Říční doprava je možná na Dunaji. Významné jsou ropovod a plynovody z vedoucí z Ukrajiny do západní Evropy.

Cestovní ruch: Největším lákadlem Slovenska jsou bezesporu jeho vysoké hory, tedy Vysoké a Nízké Tatry. Jedním z lyžařských středisek je Štrbské pleso.
Za povšimnutí také stojí Spišský hrad, největší středověký hrad střední Evropy. Navštěvován je také Slovenský kras, jehož rozloha činí 2700km2. Doteď je registrováno víc než 1200 jeskyň různých velikostí, z nichž 12 je přístupno veřejnosti.

Historie: Na konci 1.světové války vznikla na Slovensku Národní rada, která vznesla požadavek na vytvoření společného státu Čechů a Slováků. Československá republika existovala pak až do roku 1938, kdy zesílily separatistické požadavky některých slovenských politických stran a jejich představitelů. V roce 1939 byla vyhlášena samostatná Slovenská republika. Od roku 1941 bojoval slovenský stát ve druhé světové válce po boku Německa. Roku 1944 vypuklo na Slovensku ozbrojené protifašistické národní povstání. Po válce se Slovensko stalo opět součástí Československé republiky. Pak následovalo dlouhé období komunistické diktatury. Tři roky po pádu bývalého režimu se Československá republika rozpadá na Česko a Slovensko.