Kanada

Členství: OSN, OAS, NATO, Britské společenství národů
Rozloha: 9 976 139 km2
Obyvatelstvo: 29 964 000 (1990)
Hustota zalidnění: 3 obyvatelé na km2
Měna: 1 kanadský dolar = 100 centů
Roční příjem na hlavu: 18 635 USD
Nárůst obyvatel: 24 000 na rok
Průměrná délka života: ženy - 81 let, muži – 74 let
Hlavní město: Ottawa
Další velká města: Toronto, Monteral, Vancouver, Edmonton, Calgary, Winnipeg, Québec a Hamilton
Jazyky: angličtina (63%) a francouzština (25%), bilingvní (16%)
Náboženství: římskokatolické (46%), protestantské (30%) Sjednocená kanadská církev (15%), anglikánské (10%)
Kanadské provincie a teritoria s hlavními městy: Alberta (Edmonton), Britská Kolumbie (Victoria), Manitoba (Winnipeg), New Brunswick (Frederickson), Newfoundland (St, John s), Nové Skotsko (Halifax), Ontario (Toronto), Ostrov prince Edvarda (Charlottetown), Québec (Québec), Saskatchewan (Regina), Yukon (Whitehorse), Northwest Territories (Yellowknife).

VLÁDA
Kanadský federální parlament má dvě komory: Senát o 112 členech – reprezentantech provincií jmenovaných generálním guvernérem, a Poslaneckou sněmovnu, jejichž 295 členů je voleno na 5 let podle všeobecného volebního práva. Premiéra, který disponuje většinou ve sněmovně, jmenuje generální guvernér – zástupce britské královny jako vládkyně Kanady. Premiér potom jmenuje vládu, odpovědnou Sněmovně. Každá provincie má svou vlastní vládu a legislativu.

ZEMĚPIS
Rozlohou je Kanada na druhém místě ve světě. Pobřeží je lemováno četnými ostrovy (tvoří šestinu z celkové rozlohy). Hospodářský význam mají Newfoundland (111 tis. km2) a Vancouver ( 33,7 tis. km2 ).Téměř polovina Kanady je pokryta denudovaným Laurentinským štítem ( 5 mil. km2), poměrně plochou krajinou se skalisky kolem Hudsonova zálivu. Ve vnitrozemí končí štít srázem, zvlášť výrazným na východě, vedle nížiny kolem řeky Sv. Vavřince a Velkých jezer. Pásmo Velkých jezer (včetně jezera Winnipeg) na západě značí hranici s vnitrozemskými planinami a prériemi. Rozsáhlý pás horstev – přes 800 km široký – leží západně od prérií. Západní Kordillery zahrnují Rocky Mountains, pohoří Mackenzie, Coast a svatého Eliáše, kde Kanada dosahuje nejvyššího bodu horou Mt. Logan, vysokou 5961 m. Pás Kordiller je stále výraznou překážkou pro pevninskou dopravu. Nižší, přerušované pohoří vysočiny, lemující východ Kanady, se táhne od Baffinova ostrova k Novému Skotsku. Skalnaté hory, které se tyčí až do výšky 3954 m jsou rájem nejen divoké zvěře, ale i turistů.
Využití půdy: lesy 45%, orná půda 5%, pastviny 3%, ostatní 47%
Hlavní řeky: Mackenzie - Otročí a Peace – 4241 km, Sv. Vavřince – 3130km, Yukon - Nisutlin – 3185 km.
Podnebí: Kontinentální, na severu arktické, při pacifickém a atlantickém pobřeží přímořské. Na dálném severu je polární klima. Většina území je nejméně půl roku pod sněhem, polovinu zabírá permafrost, tundra se místy objevuje už na 56°severní šířky. Vegetační období je i na jihu krátké. Pouze při tichomořském pobřeží na jihu moře nezamrzá. Většina Kanady zažívá extrémní teplotní výkyvy s mírnými léty a dlouhými a studenými zimami. Průměrná zimní teplota vystoupí nad bod mrazu jen na tichomořském pobřeží. Průměrná teplota v Ottawě je od –10,8°C v lednu do 21°C v červenci. Průměrná denní teplota na jihu Kanady přesahuje 24°C. V zimě je však takřka celá země pod sněhem. Na severu v Arktidě mohou teploty klesnout až na –62°C, zatímco v létě na jihu země i přes 27°C. Silné srážky jsou na západě, na zbývajícím území jsou mírné nebo průměrné. Na většině kanadského území bývají v zimě silné sněhové srážky.

HOSPODÁŘSTVÍ
Kanada je území s jednou z nejvyšších životních úrovní na světě, zčásti díky značným přírodním zdrojům. Jsou zde významná naleziště Zn, Ni, Ag, Au, železné rudy, U, Cu, Co a Pb, stejně jako větší zásoby ropy a zemního plynu a nesmírné rezervy vodní síly pro hydroelektrárny. Nejvíce využívaná jsou ložiska měděných a olovnato-zinkových a niklových rud ve východní části Laurentinské plošiny.
Průmysl: Ontario má nejvíce automobilek a velké ocelářské závody, vyrábí se zde i letadla, elektronika a elektrické stroje. V Québecu se vyrábí textil, papír, konfekce, chemikálie a stroje.
Zemědělství: Kanada je jedním z největších světových vývozců zemědělských plodin, zejména pšenice z prérijních oblastí. Další zemědělská odvětví zahrnují i pěstování ovoce (zejména jablek), chov hovězího dobytka a pěstování brambor. Hlavním kanadským obnovitelným přírodním bohatstvím jsou lesy, které se v 500 až 2000 km širokém pruhu táhnou celou zemí a pokrývají téměř 40% povrchu státu. Lesy jsou většinou jehličnaté a rostou v nich jedle, borovice a smrky. Poskytují velké zásoby stavebního dříví, dřevní hmoty a suroviny pro papírenský průmysl. Zaměstnání každého 12. Kanaďana závisí na dřevu. Téměř všechny lesy patří federální vládě nebo vládám provinčním.
Rybolov:Téměř všechny bohaté atlantské a tichomořské rybářské oblasti mají zásluhu o světové prvenství Kanady v exportu ryb a mořských produktů. Na Pobřeží Atlantského oceánu se loví převážně lososi. Vzhledem k nadměrnému rybolovu však kanadská vláda zakázala v sezóně 1993 – 1994 lov některých druhů včetně tresky na neurčité období, jež pravděpodobně potrvá do roku 2000. V důsledku tohoto rozhodnutí přišlo o práci téměř 27 000 rybářů a ze stejného důvodu klesá i vývoz ryb, zejména do USA.
Přes 80% zemědělské půdy Kanady se nachází v pruhu prérií, který prochází z Alberty do Manitoby. Dvě třetiny příjmů zemědělství pocházejí z farem v prériích. Přestože zemědělská produkce je velká, v zemědělství pracuje jen každý 33. Kanaďan. Průměrná farma má 225 ha. Na třech čtvrtinách orné půdy se pěstuje pšenice a ostatní obiloviny. Kanada pravidelně vypěstuje 6% světové produkce pšenice a přes polovinu své úrody vyváží, což představuje 16% světového vývozu pšenice. V prérijních provinciích se tyčí vysoká a štíhlá obilná sila, která stojí většinou u železniční trati, protože většina pšenice se přepravuje do přístavů na pobřeží Tichého oceánu drahou. Kromě pěstované pšenice se v prérijních oblastech chová skot. V některých místech se na úrodné půdě staví průmyslové podniky a města. V oblasti Niagarského poloostrova v jižním Ontariu se ve velkém pěstuje a zpracovává ovoce. Další velkou ovocnářskou a vinařskou oblastí je údolí Okanogan v Britské Kolumbii.
Mezi hlavní hospodářská odvětví patří zemědělství, lesnictví, papírenský a dřevařský průmysl, potravinářský průmysl, železářství a ocelářství, strojírenství, hornictví, výroba dopravních prostředků, chemický průmysl, zpracování ropy a zemního plynu, výroba cementu.
Kanada patří mezi významné vývozce motorových vozidel, strojů, papíru, dřeva a buničiny, pšenice, ropy a kovových rud.

FAUNA
Protože téměř čtyři pětiny severu země jsou neobývané, mohou milovníci přírody neomezeně prozkoumávat rozlehlé části nezničené krajiny nebo si postavit stan v místech, kde jsou jejich sousedé medvědi baribalové nebo grizzlyové. Divokou krajinou táhnou losi, karibu, sobi a vlci, řeky překypují lososy, pstruhy, okouny a štikami. Kanada má po Rusku nejvíce jezer na světě. Také ochrana přírody má v této zemi dlouhou tradici: první národní park Banff byl založen ve Skalnatých horách už v roce 1885.

CESTOVNÍ RUCH
Cestovní ruch se zařadil mezi osm nejdůležitějších hospodářských odvětví země a zaměstnává desetinu obyvatel. Niagarské vodopády a Skalnaté hory jsou známé v celém světě. Turisty přitahuje také historické město Québec, staré čtvrti Montrealu, moderní Toronto s telekomunikační věží, nejvyšší volně stojící stavbou na světě. Cestuje se převážně automobilem nebo letecky. Železnice se využívají převážně pro nákladní přepravu, pro osobní přepravu se kromě oblasti Montreal – Toronto – Windsor využívají minimálně. Výjimkou jsou oblíbené tratě přes Skalnaté hory, zejména Jasper – Vancouver.
Země má rozvinuté bankovnictví a pojišťovnictví; její ekonomika je těsně spjata s americkou – existují mezi nimi celní dohody.