Malta

Malta je ostrovní republika ve Středozemním moři asi 90km na jih od Sicílie. Tvoří ji ostrovy Malta, Gozo a Comino, které leží ve strategické poloze uprostřed cesty mez Gibraltarem a Suezem a mezi Itálií a Tuniskem. Právě její poloha byla v historii důvodem častých změn jejích vladců.

Přírodní poměry:
Ostrovy jsou vrcholy ponořeného vápencového pohoří, které začíná na Sicílii. Pobřeží na jihozápadě tvoří skalisté útesy, na severovýchodě je velmi členité s hlubokými zálivy Sladká voda pochází pouze nedostatečných dešťových srážek, a proto na ostrovech fungují nezbytná zařízení na odsolování mořské vody. Podnebí je subtropické a suché. Původní vegetace je chudá z důvodů neúměrné pastvy a půdních eroze. V rozsáhlých jeskyních byly nalezeny zbytky prehistorických živočichů, ale dnes tu žije jen několik druhů jako ježci, rejsci a netopýři. Hojnější je ptactvo, neboť Malta leží na cestě tažných ptáků do Afriky.

Společnost:
Malta byla nejdříve (13. stol. Př.n.l.) ovládána Féničany a Kartágem, pak se stala součástí římské a po sléze Byzantské říše. V roce 870 byla obsazena Araby, r. 1090 Normany. Ve 13. století byla spojena ke Království obojí Sicílie. Až v roce 1530 byla postoupena křesťanskému a vojenskému řádu Sv. Jana (Johanitům) neboli Maltským rytířům. V roce 1798 obsadil maltu Napoleon, ale již v roce 1802 byl ostrov vrácen maltzkému řádu. Následovalo povstání a v roce 1814 se ostrov stal britskou kolonií a po otevření Suezského průplavu v roce 1869 se stal důležitou zastávkou na cestě do Indie. Byly vybodovány loděnice a přístav. Za 2. světové války odolala Malta opakovaným německým i italským útokům , a všichni obyvatelé získaly britský válečný Kříž Sv. Jiří za statečnost. Úplné nezávislosti bylo dosaženo v roce 1946. Dobré vztahy z Británií trvaly až do roku 1971, kdy se ujala moci Maltská dělnická strana, která se přiklonila k východnímu bloku, vypovjeděla vojska NATO a prudce zvýšila poplatky za pronájem námořních doků Británii. V roce 1979 byly doky znárodněny a britské vojenské síly vypovězeny ze země. Pokusit Brity nahradit novým strategickým partnerem- Libyjci se nepovedl. V roce 1987 byla dělnická strana poražena Nacionální stranou, která obnovila styky se Západem, ale udržovala též spojení s Libyí. Malťané představují svébytný národ, který vznikl míšením několika etnických složek, přičemž se nejvíce uplatnila italská resp. Sicilská a arabská. Také maltský jazyk je odvoděn z arabštiny a má sicilské prvky. Dalším úředním jazykem je angličtina. Řada lidí také hovoří italsky. Křesťanství přežilo muslimskou okupaci a většina Malťanů jsou římští katolíci. Církev vlastní velký majetek a má velký vliv. Při získání nezávislosti byla přijata ústava a dvoukomorový parlamentní systém. V roce 1974 byla ústava upravena, Malta se stala republikou s jednokomorovým parlamentem, jehož 65 poslanců je voleno proporcionálně. Sněmovna reprezentantů volí prezidenta na pětileté období. Malta je rozdělena na 6 administrativních oblastí, z niž 5 leží na hlavním ostrově.

Hospodářství:
Zemědělství má k dispozici 40% plochy ostrovů. Je značně intenzivní, zaměstnává pouze 2% a vytváří 4% hrubého domácího produktu, ale stačí téměř krýt spotřebu. Většina orné půdy musí být zavlažována. Nejdůležitějíší je pěstování zeleniny ( rajčata, melouny, mrkev, květák), ovoce(broskve, jahody, citrusy) a brambory. Pěstují se také květiny, tabák a pšenice. Chovají se především prasata. Rybolov je slabý. Ekonomika ostrova je závislá na námořní dopravě (pod vlajkou Malty pluje mnoho cizích lodí) a přístavních službách. Rychle se rozvinul strojírenský, textilní a oděvnický průmysl, které se nejvíce podílejí na exportu. Tradiční je krajkářství na ostrově Gozo. Hlavním zdrojem příjmů je turistický ruch, počet návštěvníků se blíží 1 milionu. Silniční síť je hustá a kvalitní. Oba ostrovy mají lodní spojení. Hlavní město Valleta má moderní mezinárodní letiště. V novinách, televizi i rozhlase se používá obou jazyků. Vysokou úroveň mají telekomunikace, sociální a zdravotní péče odpovídá poměrně vysoké životní úrovni. Vzdělání je povinné od 5 do 16 let.