Makedonie

Hlavní město Skopje
Rozloha 25 713 km2
Měnová jednotka 1 denár = 100denů
Počet obyvatel 2 163 000
Jazyk makedonština (úřední), srbština, albánština
Náboženství pravoslavné, muslimské
Řeky Vardar, Bregalnica


Historie:

Hornatá země v srdci Balkánského poloostrova si činí nárok na jméno, které vzbuzuje četné historické asociace. V přilehlé řecké oblasti Makedonii, totiž Alexandr Veliký vybudoval ve 4.st. př. Kr. rozsáhlou a mocnou říši. Když se poprvé samostatná země rozhodla pro své historické jméno, vyvolalo to nevraživou reakci Řecka a oddálilo mezinárodní uznání země.
Makedonie byla nejjižnější svazovou republikou bývalé Jugoslávie. Po referendu v září 1991 se rozhodla pro nezávislost, kterou vyhlásila 20.listopadu 1991.


Poloha:

Svou polohou je Makedonie předurčena k tomu, aby se stala mostem mezi Řeckem a slovanskými zeměmi jihovýchodní Evropy. Nejdůležitější dopravní spoje na Balkánském poloostrově vedou údolím řeky Vardar, která se vlévá do Egejského moře. Hluboké údolí Vardaru prochází hornatou krajinou, které často otřásá zemětřesení. Přesto je nejvíce osídlenou oblastí země. Na sever od makedonského hlavního města Skopje, které roku 1963 postihlo silné zemětřesení, zajišťuje řeka snadný přístup do Srbska. V hornaté krajině je několik poljí, která často postihují záplavy, zejména v okolí Ohridského a Prespanského jezera. ( polje- srbský výraz pro krasová údolí). Polje obklopují vysoké hory o nadmořské výšce přes 2000 m. V deštném stínu horských hřbetů panuje kontinentální podnebí s horkými léty a velmi studenými zimami. V okolí Vardaru však převládá středomořské klima.


Hospodářství:

Makedonské hospodářství je založeno především na na pěstování obilnin. V místech s mírnějším podnebím a zavlažováním se daří bavlníku, rýži, citrusům a tabáku. Pěstuje se rovněž mák, brambory, cukrovka a vinná réva. V zemi se těží rudy zinku, chromu, železa, hnědé uhlí a azbest.
Po 2. světové válce byly ve Skopji a dalších městech postaveny továrny.