Slovinsko

Hlavní město Ljubljana (325 000 obyv.)
Rozloha 20 251 km2
Měnová jednotka 1 Slovinský tolar = 100 stotinek (do r. 1992 dinár)
Počet obyvatel 1 950 000
Jazyk Slovinština
Náboženství 75% římsko katolíci, 20% ostatní křesťané
Nejvyšší hora Triglav (2 894 m)
Nejdelší řeka Sáva, 940 km (na území Slovinska 180 km)


Lidé a země:

První lidé na území Slovinska byly nejspíš kmeny Ilyrů (2. Tis. Př. n. l.). V prvním až druhém století před naším letopočtem se Slovinsko stalo součástí říše Římské. V 6. století se ve Slovinsku usídlili Slované. V 9. století připojil Karel Veliký Slovinsko k Francké říši. V dalším období zde vládli rakouští vévodové. Kolem 15. století uniklo Slovinsko turecké okupaci, protože bylo součástí Rakouska (až do konce 1. světové války). Roku 1918 je Slovinsko zakládající člen Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (předchůdce Jugoslávie). Během 2. světové války část slovinského území bylo zabaveno Itálií a Německem. Po válce byla území vrácena až na malou část, která je dodnes součástí Itálie. Na tomto území je i město s velkým přístavem - Terst. V roce 1991 (25. červen) navrhlo Slovinsko odtržení od Jugoslávie. Po desetidenních konfliktech navrhly některé ostatní země (Rakousko, Německo a další) 3 měsíční ultimátum. Ale již 7. října se Slovinsko definitivě odtrhlo.


Hospodářství:

Před rozpadem Jugoslávie bylo Slovinsko nejvyspělejší zemí svazové republiky Jugoslávie a produkovalo 20% z celkového hrubého domácího produktu. Odtržení a konflikty (byť jen desetidenní) postihly jinak zdravou Slovinskou ekonomiku. Výrazně klesl zejména turistický ruch (lyžařská střediska, přímořská letoviska), který byl důležitým zdrojem Slovinských příjmů. Ale i dnes se podílí na hrubém domácím produktu asi 5%. V důsledku toho, se zvýšila závislost na průmyslu a zemědělství. Ve Slovinsku se chovají prasata a skot. Pěstují se zde brambory, kukuřice, pšenice, ovoce a cukrová třtina. Také se dosud pěstuje tradiční vinná réva (v povodí Drávy) a pohanka.
Asi neznáte slovinskou pověst o Kurentovi. Tento hrdina zachránil člověka před potopou světa. Zachráněný přislíbil, že bude v úctě a lásce chovat dvě posvátné rostliny – vinnou révu a pohanku. A pohanka, slovinsky ajda či hajdina, v dobách minulých jí zvali paganou, se stala nejpěstovanější plodinou ve Slovinsku. Pekli z ní koláče, buchty, nebo také obřadní „dvojbarevný chléb“. A víte jak se připravovalo tradiční slovinské tradiční jídlo ? Tady je:
Žgance (halušky)
To se vezme 600 g pohankové mouky, kterou vaříme 10 minut v litru osolené vody, promícháme, a pak ještě 15 minut vaříme. Odlijeme zbývající vodu. Lžící vykrajujeme halušky, na talíři je omastíme škvarky nebo polijeme mlékem. Toto byla každodenní potrava pro chudé.
Elektřinu zajišťuje především jaderná elektrárna Krško (43%), z jedné třetiny se podílejí tepelné elektrárny a zbytek elektřiny vyrábějí elektrárny vodní. Ve Slovinsku se těží hnědé uhlí, lignit, rtuť a olovnato-zinková ruda. Největším podnikem v tomto malém státě je montáž automobilů Renault (Novo mesto). Pro dopravu jsou důležité hlavně spoje do Rakouska, Italského Trestu(původně patřícímu Slovinsku) a do přístavu Koper.


Přírodní poměry:

Větší část Slovinska zabírají hory. Z Rakouska a z Itálie sem zasahují vápencové Alpy. Nejvyšší jsou Julské Alpy s masivem Triglav (2 864 m). Na severní hranici tvoří Karavanky (2554 m). Na východ vybíhá masiv Pohorje. Na jihu se rozkládá oblast Kras, která dala jméno krasovým územím světa. Pohoří Javorníky zde dosahuje výšky až 1796 m. Krajina se snižuje k jihovýchodu. V místě kde řeky Sáva, Dráva a Mura vytékají ze státu, jsou malé nížiny. V západní části Slovinska je spíše středomořské klima (teplá léta, silný déšť v září a říjnu), v jižní části převládá podnebí kontinentální.