Černá hora

Hlavní město Cetinje
Rozloha 13 812 km2
Počet obyvatel 660 000
Nejvyšší hora Durmitor 2 522 m


Hospodářství:
Hospodářství Černé Hory patřilo v rámci bývalé Jugoslávie k nejzaostalejším. Před rozpadem státu investovala jugoslávská federativní vláda značné prostředky do rozvoje černohorského průmyslu, byla vybudována ocelárna a několik hydroelektráren. Největší s více než 200 m vysokou hrází je Mratinje na řece Piva. V zemi jsou významná ložiska bauxitu, těží se i polymetalické rudy. Při zdrojích levné vodní energie se rozvinulo hutnictví barevných kovů, stavba lodí a zpracování dřeva. Černá Hora přesto zůstává nadále převážně zemědělskou zemí, kde převládá chov ovcí, koz a prasat. Důležitý je rybolov. Pěstuje se i určitý množství obilnin, zeleniny, ovoce a tabáku. Významným zdrojem deviz byl turistický ruch na jadranském pobřeží, dokud ho nepřerušila válka mezi Srbskem a Chorvatskem. V zemi je jen jedno mezinárodní letiště, v hlavním městě Podgorica. S velkými náklady byla před lety postavena železniční trať spojující Bělehrad a přístav Bar. Jeden z nejlepších přirozených přístavů Evropy v boce Kotorské je základnou jugoslávského vojenského námořnictva.


Poloha:

Většinu území zaujímají vápencová pohoří a krasové sníženiny Dinárské soustavy. Nejvyšší je masiv Durmitor a na hranicích s Albánií Prokletije. Území je rozřezáno hlubokými kaňony řek : na sever do Bosny tečou Piva, Tara a Lim – zdrojnice Driny; na jih do Skadarského jezera, které je největším jezerem na Balkáně, ústí Moraca a Zeta. Tlakové rozdíly mezi mořem a horami jsou příčinou pestrého klimatu malé země. Léta jsou suchá a horká, zimy vlhké a mírné, zejména na pobřeží a v nížinách. Oblast boky Kotorské patří k nejdeštivějším místům v Evropě s více než 4000 mm srážek.


Historie:

1852 se stala Č.H. světským knížectvím. Nikola I. Získal pro Č.H. na berlínksém kongresu 1878 nezávislost a 1910 přijal královský titul. V 1. světové válce bojovala Č.H. proti Rakousku-Uhersku. 1918 součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců od 1929 Jugoslávie.
1946 nejmenší federativní republika, ale se silným regionálním povědomím. Po rozpadu Jugoslávie uzavřely Srbsko a Č.H. 1992 smlouvu o vytvoření Svazové republiky Jugoslávie.