Austrálie

Základní údaje:
Počet obyvatel: 18 088 000
Rozloha: 7 713 360 km čtverečních
Hustota zalidnění: 2ob/Km čtvereční

Historie:
První, kdo objevil Austrálii, byly Holanďané - pojmenovali část pevniny Nové Holandsko, ale více se o ní již nestarali. Opravdové využití Austrálie nastalo až po znovuobjevení kapitánem Cookem roku 1770 - přejmenoval kontinent na Nový Jižní Wales a nárokoval ji Anglii. Po osmnácti letech začali Austrálii využívat jako trestaneckou kolonii. Trestanců bylo čím dál tím více a již se na malé území mezi Modrými horami a pobřežím nemohli vejít. A tak se začali vydávat lidé na průzkumné cesty na druhou stranu Modrých hor – mnoho jich zemřelo. Otevřel se prostor pro nové osadníky.
V roce 1851-52 byly objeveny ve Viktorii a Novém Jižním Walesu zlaté doly - což vyvolalo novou vlnu přistěhovalectví. Památky na zlatou horečku patří v současné době mezi největší turistické atrakce.
Roku 1901 založilo šest samosprávných kolonií federální Australský svaz s parlamentem. Nebylo jisté jaké bude hlavní město. Byly dva kandidáti - Sydney a Melbourne. Nebyli schopní se dohodnout. Proto bylo postaveno město Cambera, v němž parlament poprvé zasedal roku 1927. Než bylo postaveno, sídlila prozatímní vláda v Melbourne.
Téměř do konce 20 století bylo obyvatelstvo Austrálie poměrně homogenní, protože země měla značná omezení pro neevropské přistěhovalce. Ve skutečnosti byla velká většina obyvatel Austrálie britského původu, nebo to byli bílí přistěhovalci ze zemí Britského společenství.
Za první světové války bojovali australské jednotky po boku Britů. I ve druhé světové válce přispěchala Británii na pomoc. Po útocích na Pearl Harbor se v roce 1941 rozpoutaly kruté boje o nadvládu nad Tichým oceánem, které sblížili Austrálii se Spojenými státy.
Nyní je Austrálie zemí mnoha národů. Přicházejí sem lidé téměř z celého světa - hlavně z Asie. V Austrálii se vás nezeptají odkud jste, ale kde máte své kořeny.
Původní obyvatelstvo Aboriginies naprosto splynulo s přistěhovalci, ale až do roku 1962 nemělo občanská práva, do sčítáni lidu byly poprvé zahrnuti v roce 1971.

Státní zřízení:
Austrálie je federativní stát, formálně konstituční monarchie. Hlavou státu je britská královna zastoupená generálním guvernérem. Nejvyšším zákonodárným zborem je dvoukomorový parlament: dolní komora - Sněmovna reprezentantů má 148 poslanců volených na tři roky; horní komora - Senát má 76 senátorů volených na šest let. Federální parlament i vláda v čele s ministerským předsedou mají sídlo v Canbeře.
Austrálie má třístupňový systém vlády a veřejné správy: federální parlament, šest parlamentů svazových států a kolem 900 místních úřadů státní správy.

Austrálie je šestá největší země světa a zároveň nejmenším kontinentem. Je také nejníže položeným a nejsušším světadílem. Více jak dvě třetiny zemského povrchu tvoří pouště a polopouště, které jsou soustředěny převážně ve vnitrozemí. Austrálie má poměrně málo řek. Země je sice protkána spletitou sítí koryt, ale ty se plní jen v období dešťů. Austrálie neoplývá ani pohořími - které jsou soustředěny převážně na východě. Velké předělové pohoří a Australské Alpy - v kterých se nachází i nejvyšší hora Mount Kosciusko vysoká 2 228 metrů.

Hospodářství:
Austrálie obdělává asi 6,5% půdy. V maximální vzdálenosti od pobřeží 250 km. Jako pastviny pro chov dobytka a hlavně ovcí se využívá 60% půdy. Čtvrtinu celé Austrálie pokrývají ranče.
V Austrálii se chová 12% celosvětového počtu ovcí a země produkuje 25% světové výroby vlny.
Hlavní plodinou je pšenice a cukrová třtina.
Austrálie má i velké plochy původních lesů, ze kterých těží dřevo - hlavním odběratelem dřeva je Japonsko.

Průmysl:
Austrálie má obrovské nerostné bohatství. Je největším producentem bauxitu, významným dodavatelem - železné rudy, zlata, uranu. 1.místo zaujímá v těžbě vzácných kovů(zirkonu,rutilu a ilmenitu). V roce 1979 začala těžba diamantů - Austrálie patří mezi země s největší těžbou diamantů na světě. Těžba opálů je také velice významná.
26% australské výroby směřuje do Japonska. Dalšími obchodními partnery jsou USA, Jižní Korea atd. -Hrubý domácí produkt je 339,7 mld. amerických dolarů.
Zpracovatelský průmysl se jen těžce vyrovnává s konkurencí výrobků z jihovýchodní Asie. Nejdůležitější odvětví představuje barevná metalurgie, strojírenství, petrochemie, elektrotechnika. Více jak plovina průmyslové produkce je soustředěna do dvou největších měst - Sydney a Melbourne.

Doprava:
Asi 50% silnic jsou silnice s pevným povrchem, ostatní silnice jsou něco, co bychom nazvali polní cestou, a nebo nejsou vůbec a jede se jen podle směrovek napříč zemí, kde se jen tu a tam dají zpozorovat koleje vyjeté od jiných aut. V tom je zahrnuto 16 000km státních silnic, které spojují hlavní města jednotlivých svazových států.

Školství:
Základní a střední vzdělání je bezplatné a školní docházka je povinná do 15 let.

Čas:
Austrálie je rozdělena do tří časových pásem, ale vše není tak jednoduché jak by se na první pohled mohlo zdát! Mají východní čas, centrální čas, západní čas. Navíc existuje ještě centrálně západní čas, který platí jen na poměrně úzkém pruhu kontinentu - toto časové pásmo je široké jen 30 km a čas se posouvá o 30 minut. Některá města nepoužívají čas podle své zeměpisné polohy (ačkoliv leží geograficky ve východním pásmu používají centrální čas). A aby toho ještě nebylo málo některé státy používají letní čas a jiné ne!!!!!

Turistika:
V této části svého referátu se zmíním o některých turisticky zajímavých místech.
V Austrálii se nachází největší monolit na světě - jeho název je Ayers Rock, nebo domorodé a asi známější označení ULURU. Dnes už ční do výše 348 metrů, ale předpokládá se, že tím, jak vítr rozfoukává okolní zeminu, jeho výška neustále poroste. Hora ULURU se rozprostírá na 3,3 kilometrech čtverečních.
Na vrchol tohoto majestátního „balvanu“ se dá vyšplhat, ale vede tam jen jedna cesta, která byla donedávna jen „vyšlapaná“. Nyní vede k vrcholu natažený řetěz napnutý mezi sloupky.
Asi největší turistickou atrakcí je Velký Bariérový Útes. Je to 2600 kilometrů dlouhý řetěz korálových ostrovů, který se táhne podél pobřeží Austrálie od obratníku Kozoroha a na severu končí tam, co začíná Papua Nová Guinea. Vzdálenost od pobřeží se pohybuje mezi 25-300 kilometry. Výlet k těmto útesům vám nabídnou v každém přímořském městě. Výhoda je, že si můžete vybrat typ výletu, který vám vyhovuje, ať již svým zaměřením nebo cenově.
Též turisticky zajímavé, ale ne tolik frekventované jsou „strážní stromy“. Jsou to nejvyšší stromy v okolí a dříve byly používány jako „věže“, v jejichž korunách seděli lidé, kteří kontrolovali okolní krajinu a když uviděli požár, okamžitě ho nahlásili. Nyní již strážní stromy neplní tuto funkci, ale dají se použít jako rozhledny po kraji. Je pravda, že vstup je na vlastní nebezpečí, ale ti statečnější jistě zvládnou po kovových prutech zaražených do stromu vyšplhat.
Austrálie má i mnoho „starých“ těžebních měst, kde se projedete starým vláčkem a prohlédnete si život dřívějších generací zlatokopů.