Švédsko

Název státu: Švédské království
Rozloha: 449 964 km2
Počet obyvatel: 8 820 000
Státní zřízení: pluralitní konstituční monarchie s jednokomorovým parlamentem

Hlavní město: Stockholm (1 540 000 obyvatel)

Největší města:
Göteborg – 755 000 obyvatel
Malmö – 495 000 obyvatel
Uppsala – 179 000 obyvatel
Linköping – 129 000 obyvatel
Örebro – 128 000 obyvatel
Norrköping – 127 000 obyvatel

Úřední jazyk: švédština
Národnostní složení: Švédové 90,4 %
Finové 2,4 %
Ostatní 7,2%
Oficiální náboženství: švédská luteránská církev
Náboženství: luteráni 88,2%
římští katolíci 1,6%
pentakostalisté 1,2%
ostatní 9 %
Měna: švédská koruna = 100 öre
Nejvyšší hora: Kebnekaise 2 123 m
Nejdelší řeka: Göta-Klar 720 km
Ozbrojené síly: celkem 64 800 (pozemní vojsko 43 500, letectvo 11 500, námořnictvo 9 800)
Hrubý domácí produkt: 198 mld $
HDP na osobu: 22 700 $
Naděje na dožití při narození: muži 74,7 roků, ženy 80,4 roků
Struktura HDP: zemědělství, lesnictví a rybolov 2,6 %, těžba 0,3 %, průmysl 23,1 %, stavebnictví 7,5% služby 66,5% (doprava a spoje 7,5%, obchod 10.8%, finančnictví 23%, ostatní služby 25,2%)
Švédsko, které zaujímá větší východní a nejjižnější část Skandinávského poloostrova, je plochou čtvrtá největší evropská země. Jeho obyvatelé již dlouho požívají výhod velkorysého sociálního systému a jejich životní úroveň patří k nejvyšším na světě. Švédsko se honosí tradicí dlouhodobé neutrality, rozvinuté demokracie a ochrany lidských práv.

Přírodní poměry

Švédsko je možno rozdělit na dvě velké fyzickogeografické jednotky. Rozsáhlé plošiny a pohoří na severu vyplňují téměř 2/3 země. Jsou hustě zalesněny a jsou bohaté na zdroje nerostných surovin . V nížinné oblasti, která tvoří jižní třetinu, žijí 4/5 z celkového obyvatelstva, nachází se zde většina zemědělské půdy a převážná část průmyslu.

Povrch

Z Norska na území Švédska zasahuje dlouhé Skandinávské pohoří, které na severu vrcholí v pohoří Kjolen, kde se také tyčí nejvyšší hora země Kebnekaise (2123 m) . Vyšší horské masivy severu jsou zaledněné. Od jednotlivých horských masivů se terén sklání k jihovýchodu do rozlehlých a bažinatých plošin Laponska a Norrlandu na severu země. Plošiny jsou prořezány množstvím paralelních vodních toků (Torne, Kalix, Lule, Skellefte, Ume, Ångerman, Indals, Ljusnan a Dal), které ústí do Botnického zálivu. Na horním toku každého z nich je velké a dlouhé přirozené nebo umělé jezero.
Jižněji se nachází Svealand, nížinná oblast v zázemí Stockholmu, Uppsaly a velkého jezera Mälaren. Největší jezera, která jsou typickým rysem švédské krajiny a tvoří více než 7% plochy země, se vyskytují na jihozápadě: Vänern, Vättern. Göta, jediná velká řeka na jihu, vytéká z jezera Vänern a ústí do průlivu Kattegat u Göteborgu. Jižně od jezer, ve Smålandu, se krajina poněkud zvedá (350 m), ale na nejzazším jihu, v hustě zalidněném Skåne opět převládá rovinný terén. Zejména pobřeží Baltu a Botnického zálivu je členité, skalnaté, na jihovýchodě lemované dvěma velkými ostrovy Gotland a Öland.

Podnebí

Téměř 15% švédského území se nachází za polárním kruhem, zatímco jeho jižní cíp leží ve stejné zeměpisné šířce jako Kodaň v Dánsku. Teplotní rozdíly mezi severem a jihem jsou značné(asi 7-9 ºC). Klima jihozápadního Švédska je ovlivněno vlhkým a relativně teplým prouděním z oblasti Golfského proudu. To způsobuje mírné deštivé zimy a relativně chladná léta. Sever a východ, oblasti zasahované masami studeného vzduchu ze Sibiře, jsou citelně chladnější než jih. Botnický záliv v zimě z velké části zamrzá. Nejvyšší srážky dostávají hory nejblíže moři( kolem 2000 mm) a jihozápad (1000mm). Norrland ve srážkovém stínu má jen 300-400mm srážek.
Také nadmořská výška hraje významnou roli. V pohoří Kjolen leží sníh osm měsíců, zatímco v pobřežních nížinách na jihu vydrží měsíc nebo i méně.

Podnebí Nadmořská výška Ø teploty Roční úhrn srážek
města únor červenec
Luleå 9 m -10,5 ºC 16,8 ºC 575 mm
Stockholm 11 m -3,1 ºC 17,8 ºC 555 mm
Göteborg 17 m -0,7 ºC 17,1 ºC 775 mm

Rostlinstvo

Vegetace odráží klimatické členění. Roviny ve Skåne a na jihozápadu jsou porostlé bukovými, dubovými a habrovými lesy. Ty směrem k severu a do vyšších poloh ustupují borovicím a smrku. Na plošinách Norrlandu a Smålandu dominují jehličnaté lesy, které celkem pokrývají 2/3 území Švédska. Značnou část plochy zvláště na jihu zaujímají rašeliniště. V horách – od 900 m na jihu a od 500 m na severu – nastupuje alpinské pásmo se zakrslými břízami, které přecházejí v porosty a kosodřeviny. Nejvyšší polohy mají charakter tundry s porosty mechů a lišejníků.
Severní Norrland a švédská část Laponska jsou jediným územím, kde se zachovaly původní lesy. ¾ švédských lesů jsou obhospodařovány dřevařskými společnostmi a soukromými vlastníky.

Zvířena

Švédská zvířena je poměrně zachovalá a přísně chráněná. Zejména na severu se vyskytují jeleni, losi, sobi(vesměs domestikovaní), vzácněji i vlci, medvědi, rysi a rosomáci. V polárních oblastech žijí polární lišky, zajíci, a kur sněžný. Ve vodách jsou vydry a znovu byli vysazeni bobři. Bohatost fauny umožňuje rozšířený sportovní lov a rybolov.
Švédsko je bohaté na ptactva. Na pobřeží žijí rackové a kajky, v lesích četní dravci(orel královský), severní mokřiny obývají jeřábi, chránění zákonem. Bohatá je také sladkovodní, méně mořská fauna. V roce 1988, ale znečištění podél západního pobřeží způsobilo hluboký pokles úlovku ryb. Také populace tuleňů byla ve Švédsku silně postižena smrtonosným virem, který se rychle rozšířil do dalších kolonií těchto zvířat v Norsku a na Britských ostrovech.

Společnost

Švédské dějiny, obyvatelstvo a kultura mají mnoho společného s ostatními skandinávskými zeměmi. Pro švédsko poválečného období je charakteristická dominace sociálně demokratické vlády.

Dějiny

Raná historie Švédska není dobře zdokumentována. Kolem 12 000 př. Kr. Do jižního Švédska pronikli z jihu první lovci. Kolem 3000 př. Kr. Počátek k přechodu obdělávání půdy a osídlování vnitrozemí, skalní kresby, velké kamenné a mohylové hroby. Kolem 1500 př. Kr. První obchodní styky se střední Evropou. Kolem roku 300 n.l. je doložena existence rodové společnosti Švédů a Gótů. Od 6.století se centrem země stala Uppsala, a od 7. století švédští Vikingové zahájili expanzi do Pobaltí. V 9. století otevřeli obchodní stezky, respektive vodní cesty spojující Skandinávii s Východní evropou a Byzancií, pronikli dokonce až do Bagdádu. Na území Ruska založili řadu opevnění. Za vlády Olafa Skottkonunga(zemřel roku 1022) byla země sjednocená a kolem roku 1008 bylo přijato křesťanství. 1164 – bylo dobyto Finsko.
Období nestability a občanských válek skončilo v polovině 13.století, ale boje o moc mezi švédskou šlechtou a panovníky pokračovaly do 14. století, Mezitím Erik Svatý v křížové výpravě roku 1157 obsadil jihozápadní Finsko a roku 1240 byli Švédové poraženi Rusy na řece Nivě. Ve 14. století byl vytvořen sněm (Riksdag) zástupců šlechty, duchovenstva a měst(později i sedláků). V roce 1397 byla uzavřena tzv. Kalmarská unie pod vedením Dánska a Erik Pomořanský (1381 – 1459) byl postupně korunován za krále švéského, dánského a norského.
Kalmarská unie usilovala o vytvoření protiváhy silné Hanse, konfederaci severoněmeckých obchodních měst. Již roku 1448 se Švédsko odtrhlo a zvolilo si vlastního krále Karla Knutssona(1408 – 1470). Násilné snahy Dánska o znovunabytí nadvlády skončily v roce 1523, když Gustav I Vasa (1496 – 1560) založil novou královskou dynastii, která vládla Švédsku až do roku 1720. Gustav I. vyhlásil luterskou reformaci provedl sekularizaci církevního majetku a švédsko opět ovládlo téměř celé Pobaltí. Za vlády Gustava II. Adolfa (1594 – 1632) se Švédsko stalo evropskou velmocí , když se úspěšně angažovalo v třicetileté válce(1620 – 1648) na území Německa i v Čechách. Gustav Adolf vedl protestantská vojska při jejich zdrcujícím vítězství nad římskokatolickou armádou u Breitenfeldu v roce 1631.
V roce 1658 získalo švédsko na úkor Dánska jižní oblasti. Od 70.let 17. století bylo švédsko největším evropským výrobcem železa. V roce 1700 Karel XII (1682 – 1718) porazil Spojenecké armády Dánska, Polska a Ruska ve Velké severní válce.Ale již v roce 1709 došlo k obratu a švédsko postupně ztratilo svoje územní državy i velmocenské postavení. Karel XII. Byl zabit při obléhání Frederikstenu a o 3 roky později, v roce 1721 ,Švédsko postoupilo své baltské provincie, část karélie a město Viborg ruskému caru Petru Velikému.
Následoval pád absolutismu a tzv. éra svobody(1718 – 1772) , ale další válka s Ruskem (1741 – 1743) způsobila ztrátu Finska (švédského vévodství) a velká válka se sílícím Pruskem (1757 – 1762) měla těžký dopad na hospodářství země. Gustav III. (1746 – 1792) obnovil absolutistickou vládu v duchu osvícenství a realizoval řadu sociálních reforem. Jeho snahy o znovunabytí finských území byly v roce 1788 zmařeny zradou a o čtyři roky později byl král úkladně zavražděn.
V roce 1809 byl uskutečněn státní převrat, přijata liberální ústava, ale definitivně bylo ztraceno Finsko a také Alandy v Baltském moři. V roce 1810 byl přijat za švédského následovníka trůnu pod jménem Karel Jan Napoleonův maršál Jean-Baptiste Bernadotte (1763 – 1844). Roku 1813 zaútočily spojené armády Pruska, Ruska a Švédska na Dánsko a donutily jeho krále Frederika VI. (1768 – 1839) kapitulovat a podepsat mírovou smlouvu (v Kielu roku 1814), kterou se vzdal Norska. Ještě téhož roku bylo Norsko přinuceno vytvořit se Švédskem personální unii. 1850 – 1900 - kolem 100 000 Švédů se kvůli špatným životním podmínkám vystěhovalo.
Liberální reformy v 19. století umožnily rozvoj volného obchodu (1846) a vytvoření dvoukomorového parlamentu (1865 – 1866). V roce 1905 Oskar II. (1829 – 1907) rozpustil svazek švédského a norského království.
Švédsko zůstalo během obou světových válek neutrální. Stalo se členem OSN, ale nevstoupilo do Severoatlantického paktu (NATO). Od roku 1946 byl sociální demokratickou stranou rozvinut nejštědřejší sociální systém na světě. Atentát na ministerského předsedu Olofa Palmeho (1927-1986) připravil sociální demokraty o jejich charismatického a světově uznávaného vůdce a politika. 1995 Vstup Švédska do EU.

Švédština
Severogermánský jazyk. Mluví jím asi 10 mil.osob ve Švédsku (8,2 mil.,úřední jazyk), Finsku (druhý úřední jazyk), USA a Kanadě. Švédština se vydělovala ze skandinávštiny v 9. – 11.stol.(runové nápisy na kamenech), nejstarší rukopisy jsou z pol. 13.st. (úryvek ze souhrnu zákonů), ze 14.st. se dochovaly památky práv., náboženské a básnické. S upevněním státu v 16.st. se začal formovat národní spis. Jazyk, tzv. říšská švédština. (1526 překlad Nového zákona, 1541 bible), a to v oblasti Mälar- Uppland (s městy Stockholmem a Uppsalou) na základě středošvédských dialektů a starošvédského spisovného jazyka 14.st. (jihozápadní nářečí). Jeho vývoj usměrňovala Švédská akademie (1786), jejíž pravopisná norma byla úředně schválena r.1889 (jediná významná reforma r.1906). Švédština se rozvíjela v osvícenské liter. 18.st., později v národní liter. 19.a 20.st. Výrazným územním nářečím je skanska na jihu a finlandssvenska ve Finsku.
Švédština má krátké a dlouhé samohlásky a souhlásky, tzv. slabičnou rovnováhu, dynamický a melodický přízvuk. Skloňování je analytické, podstatná jména bez pádových koncovek (kromě neměnného –s v 2.p.) má 2 rody (společný a střední), člen neurčitý a příponový určitý. U přídavných jmen se prosazuje flexivní stupňování. Sloveso má jednotné osob. koncovky (časy přít., min. a 6 složených: 2min., 2 bud., 2 bud.v minulosti), v perfektních časech se užívá zvl.příčestí minulé, tzv.supinum (vlastní příčestí min.slouží jako přívlastek). Otázka se tvoří důsledně změnou slovosledu.
Slovní zásoba vznikla hlavně v 17.a 18.st. pod vlivem němčiny (hojné tvoření slov skládáním neodlučitelné slovesné předpony typu be-, an-, bi-, för-), dále francouzštiny a dnes angličtiny. Švédština se píše latinkou, pravopis je částečně historický.
Státní zřízení

Švédsko je konstituční monarchií, jehož hlava – král – má pouze reprezentativní funkce. Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament (Riksdag) s 349 poslanci, volenými na tři roky. 310 míst je voleno přímo a zbytek je rozdělen poměrně mezi politické strany podle počtu obdržených hlasů v celé zemi. Takový zastupitelský systém brání parlamentní účasti malých a extrémních politických stran.
Výkonnou moc má osmnáctičlenná vláda v čele s ministerským předsedou. Ten je jmenován předsedou parlamentu z vítězné strany ve volbách a musí být schválen poslanci. Vláda může být rozpuštěna, stejně jako kterýkoli ministr může být odvolán prostou většinou v parlamentu. Hlavními orgány vlády je čtrnáct oborových komisí, jejichž členové jsou také voleni poměrným systémem. Na regionální úrovni existuje 24 krajů (každý je řízen guvernérem) a 23 krajských úřadů (ostrov Gotland v Baltském moři tento úřad nemá). Další článek veřejné správy představuje 284 městských zastupitelství. V roce 1988 se poprvé do parlamentu dostala Strana zelených, podařilo se uzavřít smlouvu se Sovětským svazem o omezení počtu sovětských ponorek v Baltském moři a došlo k rozhodnutí o postupném omezení jaderné energetiky.

Zde uvádím kraje a jejich správní střediska(název kraje – správní středisko):
Skane – Lund, Blekinge – Karlskrona, Smaland – Jönköping, Öland – Borgholm, Halland – Halmstad, Bohuslän – Uddevalla, Västergötland – Skövde, Östergötland – Linköping, Gotland – Visby, Dalsland – Amal, Södermanland – Nyköping, Uppland – Uppsala, Västmanland – Västeras, Närke – Örebro, Dalarma – Falun, Gästgrikland – Gävle, Värmland – Karlstad, Hälsingland – Bollnäs, Jämtland – Östersund, Härjedalen – Sveg, Medelpad – Sundsvall, Angermanland – Örnsköldsvik, Västerbotten – Umea, Lappland – Kiruna, Norrbotten – Lulea.

Obyvatelstvo

Švédsko je národnostně i kulturně jednotnou zemí. Švédština má společný základ s ostatními skandinávskými jazyky s výjimkou finštiny. Nejpočetnější cizí menšinou jsou Finové žijící stejně jako původní etnikum Sámů (Laponců) převážně na severu země. Na zdejších školách se vyučuje také v laponštině. Liberální poměry přilákaly do země značný počet přistěhovalců a uprchlíků zejména z Turecka, Řecka, bývalé Jugoslávie, ale i Chile.
Většina Švédů se hlásí k protestantství, ačkoli mnoho z nich jen formálně. Švédská kultura je velmi živá a produktivní, zejména v literatuře, výtvarném umění, sochařství a kinematografii.
Rozmístění obyvatel je značně nerovnoměrné, téměř 85% jich žije ve městech a kolem 1/3 populace je soustředěno v aglomeracích tří největších měst. Porodnost je nízká, přičemž polovina dětí se narodí mimo manželství.

Hospodářství

Švédsko patří mezi hospodářsky nejvyspělejší země světa s velmi vysokou koncentrací výroby i kapitálu. Většinu ekonomiky kontroluje asi 15 největších společností. Rozvojové možnosti jsou však již značně vyčerpány a velké kapacitě švédského průmyslu by měl pomoci vstup do Evropské unie roku 1995.

Zemědělství

Nejdůležitějším odvětvím primárního sektoru ve Švédsku je lesní hospodářství a těžba dřeva. Hospodářsky je využíváno 45% rozlohy země, tj. asi 2/3 lesních ploch. Lesy pokrývají celkem 62% plochy země. Těžba i zpracování dřeva jsou kontrolovány vládou. Nejdůležitější produkční oblastí je Norrland, jehož řeky zásobují elektrickou energií množství pil a také papírny na pobřeží Botnického zálivu. Produkce zahrnuje vedle stavebního dříví a dřevní hmoty pro výrobu celulózy a papíru také pryskyřice, terpernýn, barviva a umělé hmoty.
Podmínky pro zemědělskou výrobu jsou příznivé pouze na jihu, celkem orná půda tvoří méně než 7% plochy země. Zemědělství je chráněno dovozními cly a dokáže uspokojit téměř 90% domácí spotřeby. Nejintenzívněji je půda využívána v úrodném Skåne v zázemí Malmö a dále v nížinách ve středu země. V krátkém vegetačním období se pěstuje cukrovka, na jihu pšenice, dále ječmen, oves, brambory a další krmné plodiny.
Na farmách o průměrné velikosti 35 ha totiž jasně dominuje chov skotu a vepřů. Menší je rozsah chovu ovcí. Významný je chov norků a lišek včetně polárních. Rybolov stačí pokrýt domácí spotřebu, ale větší hospodářský efekt nemá. Loví se zejména sledi, makrely a tresky. Vysoká mechanizace a produktivita výroby snížila podíl zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybolovu na 3% ekonomicky aktivních obyvatel.

Průmysl a obchod

Švédsko proslulo těžbou kvalitní železné rudy v oblasti Kiruna – Gällivare na severu země. Té se stále těží téměř 15 milionů tun, ale významná je i produkce rud zinku, olova, mědi, wolframu, stříbra a zlata. Existují zásoby uhlí na jihu, fosfátů, rašeliny a velmi kvalitního kamene.
Výroba i spotřeba elektrické energie v zemi je vysoká. Prakticky půl na půl se na ní podílejí vodní elektrárny vybudované v kaskádách na řekách ve střední a severní části země, a elektrárny jaderné postavené zase v původně deficitní jižní polovině Švédska. Rozhodnutí o ukončení provozu 12 jaderných centrál (největší Forsmark severně od Uppsaly, Ringhals jižně od Göteborgu a Oskarshamm na jihovýchodě) do roku 2010 je nyní podrobováno revizi.
Nejdůležitějším průmyslovým odvětvím je strojírenství zaměřené na výrobu osobních i nákladních automobilů (Volvo, Saab, Scania) v Göteborgu a Sodertälje. Významná je také produkce lodí (Göteborg, Malmö), letadel (Malmö, Linköping, Trollhättan), zbraní (Bofors), investičních celků, energetických zařízení a elektrotechniky, obráběcích strojů a strojů na těžbu a zpracování dřeva. Švédsko je 3 největším výrobcem celulózy na světě, významná je i produkce papíru, nábytku a zápalek. Tradiční je výroba oceli (Luleå, Borlänge aj.), zejména vysoce kvalitních druhů (Sandviken), hliníku, mědi, olova a dalších barevných kovů. Z výrobků chemického průmyslu jsou známé výbušniny. Velký rozvoj prodělala výroba elektrotechniky a spojovací techniky, laboratorních a lékařských přístrojů.
Švédsko je velmi závislé na zahraničním obchodě, když téměř polovina produkce těžkého průmyslu země jde na vývoz. Nejdůležitějšími partnery jsou Německo, Velká Británie a USA, až po nich následují členové rozpouštěného Evropského sdružení volného obchodu (EFTA).

Doprava a spoje

Ve vnitrostátní nákladní dopravě si stále uchovává důležité postavení státní a poněkud ztrátová železnice (z 70% elektrifikovaná), přepravující železnou rudu a další nerosty, dřevo a stavební kámen. I v ní však již dominuje doprava automobilová s velkým podílem dvou státních společností. Rozšířená je veřejná a státem dotovaná autobusová doprava. Švédsko se svojí rozlohou a řídkým osídlením patří k nejvíce automobilizovaným zemím světa. V zahraniční přepravě je nejdůležitější námořní doprava s největšími přístavy Göteborg, Stockholm, Malmö, Luleå a Helsingborg. Leteckou dopravu zabezpečuje Scandinavian Airlines Systém (SAS), společnost (joint venture) řízená dánskou, norskou a švédskou vládou. V zemi je využíváno více než 40 letišť, stockholmské mezinárodní letiště Arlanda patří k nejvýznamnějším v Evropě. Výdaje Švédů na cestování podstatně převyšují příjmy z cestovního ruchu.
Ve Švédsku je 415 000 km silnic, z toho je 205 000 km otevřeno pro veřejnost. Státních silnic je 97 860 km, 1 044 km je dálnic a 493 km je silnic 1. třídy. Vozovky jsou většinou ve velmi dobrém stavu. Některé silnice jsou časně z jara zavřeny kvůli tání sněhu.V obci je maximální povolená rychlost 50 km/h. V některých místech (např. v okolí škol apod.) je maximální rychlost snížena na 30 km/h.
Maximální povolená hladina alkoholu v krvi je 0,2 promile. Při překročení tohoto limitu se uděluje pokuta. Pokud je u řidiče zjištěna hladina alkoholu nad 1,0 promile, řidič je uvězněn až na 1 měsíc a je mu odebrán řidičský průkaz (na 1 až 12 měsíců). Policie může požádat každého řidiče, aby se podrobil zkoušce na hladinu alkoholu v krvi.
Ve Švédsku vychází 186 deníků, ale mnoho z nich je subvencováno státem a jejich počet od 2. světové války neustále klesá. Stanice Sverige radio zabezpečuje rozsáhlou síť rozhlasového vysílání a dva televizní kanály. V rozvoji telekomunikací představuje Švédsko absolutní světovou špičku (více než jeden telefon na obyvatele).

Zdravotnictví a sociální péče

Zdravotní pojištění je rozsáhlé a povinné. Vláda poskytuje skutečně každému podporu v nemoci, mateřství, nezaměstnanosti, přídavky na děti, umožňuje využívat penziony pro přestárlé a dlouhodobě nemocné. Léky, poplatky lékařům a za hospitalizaci v nemocnicích jsou prakticky hrazeny státem. Stát poskytuje celou řadu dalších služeb, ale důsledkem velkorysé sociální politiky jsou velmi vysoké daně. Švédsko se dlouhodobě honosilo velmi nízkou nezaměstnaností, která však v posledních letech také výrazně vzrostla (z 1,5% na 8%).

Školství

Švédsko má jednotný vzdělávací systém, který koordinuje univerzitní a odborné studium s programy škol druhého stupně. Existuje povinná školní docházka od 7 do 16 let. Od 3. třídy se vyučuje angličtina a později se přidává němčina nebo francouzština. Již v sedmé třídě si žáci mohou částečně volit skladbu předmětů.
Ve Švédsku působí 13 univerzit, z nichž nejstarší je v Uppsale (založena roku 1477). Velmi rozšířené a kvalitní je vzdělávání dospělých v rámci denních, večerních, dálkových i domácích kurzů a na lidových univerzitách.

Cestovní formality
Osobní doklady: Cestovní pas s platností minimálně 3 měsíce ode dne překročení hranice kterékoli severské země. Platí bezvízový styk pro pobyt do 90 dnů. Potřebná částka činí cca 700 SEK na osobu a den. Netýká se případů při návštěvě příbuzných nebo na pozvání. Doklady pro řidiče a motorové vozidlo: Řidičský průkaz, osvědčení o technickém průkazu vozidla a mezinárodní poznávací značka CZ. Pro pobyt turistického charakteru do 180ti dnů nejsou pro dočasně dovezené vozidlo třeba žádné další dokumenty.
Celní předpisy
Je povolen bezcelní dovoz předmětů osobní potřeby a spotřeby odpovídající délce pobytu a ročnímu období. Patří sem na osobu 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250 g tabáku (od 17 let), 1 litr lihovin nebo 2 litry lehkých alkoholických nápojů a 2 litry vína a 15 litrů piva. Veškeré alkoholické nápoje může dovážet pouze osoba starší 20ti let. Dále může být dovezeno 50 ml parfému, 0,25 l toaletní vody, 100 g čaje nebo 40 g čajového extraktu a 500 g kávy nebo 200 g kávového extraktu (kávu či kávový extrakt pouze osoby starší 15ti let). Dárky lze dovézt v max. hodnotě 1 600 SEK.

Bezcelně lze dále dovézt tyto předměty:
- osobní oblečení, toaletní potřeby, fotoaparát a kameru, dalekohled, psací stroj, hudební nástroje, magnetofon a gramofon, rádio a televizi, kolo, kempinkové vybavení, sportovní vybavení (tenisové rakety apod.), rybářské náčiní.
Pokud pro zvířata není získán speciální souhlas patřičných úřadů, je dovoz koček, psů a ostatních domácích zvířat přísně zakázán. Zvířata potřebují zdravotní potvrzení, potvrzení o hygienickém stavu, musí být označena, musí být očkována proti vzteklině, leptospiroze a jiným nemocem. Dále musí mít test stvrzující očkování proti vzteklině, který musí být proveden 120 dnů po očkování. Na hranicích mohou nařídit 4měsíční karanténu a náklady s ní spojené činí asi 20 000 SEK
Kromě konzervovaného masa , je dovoz masa bez souhlasu úřadu zemědělství zakázán. Návštěvník může dovézt léky pro svou osobní potřebu bez jakéhokoli zvláštního povolení na dobu 3 měsíců, ale léky, které obsahují narkotika, mohou být dovezeny pouze na 5 dnů. Návštěvník může dovézt pouze několik květin v květináči a několik karafiátů. Dovoz ostatních květin je zakázán.

Do Švédska je zakázáno dovážet následující předměty:
- alkoholické nápoje nad 60%, jedy a narkotika, vejce, mléčné výrobky a brambory, střelné zbraně a munice, slzný plyn.
K vývozu starožitností a předmětů umělecké či kulturní hodnoty je třeba speciální souhlas. Pro dovoz a vývoz cizí i tuzemské měny nejsou žádné limity. Pokud jde o pohonné hmoty, bezcelně lze do Švédska dovézt pouze palivo v nádrži (pokud to není více jak 400 litrů). Za benzín v kanystrech se platí clo. Za litr se platí od 5,40 do 6,00 SEK, podle kvality. Z bezpečnostních důvodů nemohou motoristé dovážet v kanystrech více než 30 litrů benzínu

Ubytování
Od jednoduchého a levného po luxusní hotely. Typické je ubytování v přírodě, nejvíce v různých chatách a ubytovnách, téměř vždy nedaleko od nějaké vody. Cenové zvýhodnění od pátku do neděle a v létě.
Pro turisty je vhodné využití turistických (mládežnických) ubytoven - tyto najdete ve většině turistických míst. Většinou jde o bývalé školy, takže kapacita bývá cca 25 osob. Jsou dobře vybaveny k samostatné přípravě stravy, některé nabízejí též snídaně. Průměrná cena za lůžko je 110 SEK, snídaně 50 SEK.
Kempinky - Nejvíce u západního pobřeží (zde je ale mnoho karavanů a stanů), v okolí jezer a řek, v každém větším městě. Normálně otevřeny od poloviny května do konce září. Chatky má cca každý třetí kemp. Kategorizace chatek : KEMP, TURIST, LUX.
ubytování v soukromí, hlavně ve městech a v osadách (ne na samotách), většinou formou bed and breakfast (nocleh se snídaní) s koupelnou, sprchou a v rodinné atmosféře.
ubytování na statcích - často s nabídkou zajímavých aktivit, jako např. jízda na koni, rybaření, lov, plavání, stříhání ovcí apod..

Strava
Alkohol - Švédský stát dohlíží na prodej vína, silného piva a lihovin. Monopol Systembolag rozprostřel po celé zemi síť svých vlastních prodejen, v nichž mohou nakupovat jen osoby starší 20 let. Obchody s lihovinami bývají v sobotu zavřeny a také před svátky je otevírací doba zkrácena. V restauracích se před 12.00 hod. silné alkoholické nápoje nepodávají.
Nápoje - Jsou vysoké ceny piva a vína ve švédských restauracích. Majitelé gastronomických zařízení musí totiž nakupovat alkoholické nápoje pouze v monopolních prodejnách, tedy za stejné ceny jako individuální spotřebitel. V běžných potravinářských prodejnách lze zakoupit jen dva druhy piva (lattol a folkol) s nižším obsahem alkoholu. V restauraci pak můžete dostat pivo mellanol a starkol s vyšším obsahem alkoholu. Nenechte se však zmást číslem uvedeným na etiketě: obsah alkoholu se ve Švédsku udává v gramech, a pivo pak bývá zpravidla silnější než čekáte. Poměrně široký sortiment vína a lihovin nabízejí opět pouze prodejny monopolu systembolaget. Ceny jsou však jednou tak vysoké než ve střední Evropě.
Denní menu (dagens ratt) - Pravým opakem švédského stolu je dagens ratt (denní menu). V době oběda mezi 11.00-14.00 ho nabízí téměř každá restaurace. Za relativně nízkou cenu tak získáte chutné teplé jídlo. Za 50 švédských korun tak lze získat třeba domácí specialitu pytt-i-panna (na pánvi osmahnuté, na kostičky nakrájené brambory se šunkou) nebo chutné masité jídlo, salát, chléb, studenou vodu a kávu. Je pochopitelně možné jíst také á la carte, avšak v tom případě musíte počítat se 70 až 100 švédskými korunami za hlavní jídlo. Jiného druhu jsou gatukok, tj. malá pouliční občerstvení, v nichž lze dostat např. párky s bramborovou kaší či chlebem nebo hamburgery. Objednáte-li si k jídlu ještě nápoj, zaplatíte více, než byste vydali za dagens ratt, navíc si někdy ani nesednete.
Račí hody - V srpnu jsou chladící boxy obchodů a supermarketů až po okraj naplněny balíčkovanými raky. Nastal měsíc račích hodů, který ve švédském kalendáři stojí hned vedle vánoc a oslav letního slunovratu.
Švédský stůl - Bez pojmu švédský stůl si skandinávskou kuchyni nelze dost dobře představit. Dobré hotely se pyšní právě tím, že mohou své hosty pozvat k bohatě prostřenému švédskému stolu, na němž nic nechybí. Stůl se často prohýbá pod kalorickými teplými i studenými pokrmy, které se podávají zpravidla v době oběda. Současná švédská kuchyně je mnohem nákladnější a potrpí si na obměny.
Snídaně - Domácí suroviny, zejména zvěřina (los, srnčí, sob), jehněčí, mořské a sladkovodní ryby, zelenina, houby a jahody jsou základem lahodných pokrmů, jimiž nepohrdnou ani labužníci, ani vyznavači zdravé moderní kuchyně. Švédská snídaně bývá bohatá a v hotelích či ubytovnách zpravidla zahrnuta v ceně. Na stole naleznete většinou ovocné ovesné vločky, nářez, sýr, jogurt nebo kyselé mléko, různé druhy chleba, kávu a čaj.
Večeře (middag) - Švédové zasedají ke stolu již v 18.00. Menu se zpravidla skládá ze tří chodů: předkrm (forratt), hlavní jídlo (huvudratt) a zákusek (dessert). Na pobřeží a v jeho blízkém okolí stojí na prvním místě pochopitelně ryby. Ke specialitám středního a severního Švédska patří losí pečeně s brusinkovým želé, bělokur s moruškami a sobí ragú, které však samozřejmě můžete okusit i v lepších restauracích velkých měst na jihu země.

Sportovní a zájmové aktivity
Rybaření - Pro sportovní rybáře jsou nejzajímavější pobřežní vody a jezera Vänern, Vättern, Mälaren a Hjälmaren: Na těchto místech může každý bezplatně lovit ryby na udici. K rybaření v ostatních vodách je zapotřebí rybářský lístek (fiskekort). Lze jej obdržet v místních informačních kancelářích nebo v obchodech se sportovními potřebami. Doba platnosti a cena jsou rozdílné.
Koupání - Ve Švédsku je velký počet pláží, např. na ostrovech Öland a Gotland nebo na východním pobřeží kraje Skane. Kdo dává přednost odlehlým skalám, měl by si zajet do oblastí četných skalnatých ostrůvků u pobřeží kraje Blekinge a u Stockholmu. Milovníci vnitrozemských jezer zpozorní, jakmile spatří ukazatel s označením Bad. Svou vskutku vzornou ekologickou politikou dosáhli Švédové dokonce i toho, že ke koupání a rybaření jsou vhodná i velmi atraktivní pobřeží mořských zálivů uprostřed Stockholmu. Vysloveně nudistických pláží není mnoho, ale na odlehlých místech se lze koupat i bez plavek.
Jízda drezínou - Návštěvníci kraje Skane a Värmland si mohou najmout drezínu a na uzavřených tratích Švédské státní dráhy to pořádně rozjet.
Plavba na voru a v kánoi - Švédská krajina působí na návštěvníka přitažlivěji, když pádluje dolů po řece nebo se nechá pomalu unášet proudem na voru. Jsou zde kanoistické turistické trasy a o centra, která půjčují kánoe a pořádají výpravy s průvodcem. Na vlastnoručně postaveném voru lze při dobrodružné plavbě sjet řeku Klarälven. Mnohde půjčují “skládací vory”.
Pěší turistika - Švédsko je bohaté na nádherné turistické trasy vhodné pro nejrůznější zájemce, zvláště půvabné jsou značené turistické cesty v přírodních rezervacích a v národních parcích. V krajích Dalarna a Jämtland nejsou trasy pro pěší turisty tak obtížné jako v Laponsku. Švédská turistický svaz se na pěších stezkách v oblasti Fjällu stará o horské chaty (fjällstationer), v kterých lze přenocovat a obstarat si proviant. Jsou také výchozími body pro túry s horským vůdcem. Nejvhodnější dobou pro pěší turistiku je čas od července do září.V téměř neosídlených švédských horách je třeba se mít na pozoru. Túru na vlastní pěst je nutné vždy plánovat s mapou v ruce a jejími nezbytnými předpoklady jsou dobrá kondice a správné vybavení.
Houbaření - Ve švédských lesích se daří lesním plodům a houbám. Vlastnoručně nasbírané lesní plody pak chutnají dvojnásob. Kromě toho existuje ve Švédsku v rámci zákona možnost nachytat si pro vlastní potřebu ryby na udici. Štika nebo candát, zabalené do novinového papíru a uzené nad otevřeným ohněm, představují opravdovou lahůdku.

Vlajka a národní symboly
Přesný věk švédsko vlajky není znám, ale nejstarší zachovaný obrázek modré látky se žlutým křížem pochází ze 16. století. Návrh švédské vlajky byl pravděpodobně odvozen od dánské a její žlutá a modrá barva vycházely ze státního znaku. Až po roce 1620 můžeme spolehlivě potvrdit, že vojska Gustava II. Adolfa vedla tažení pod žlutomodrou zástavou. Podle nejstaršího zákona byla vlajka trojcípá, avšak dnes je používání trojcípé vlajky vyhrazeno královské rodině a armádě. Od roku 1916 se slaví 6.6. „den vlajky“. Důvody jsou hned dva, Gustav Vasa – král, který položil základ švédského státu byl 6.6. korunován a týž den roku 1809 Švédsko přijalo novou ústavu.
Švédská vlajka nevlaje pouze při významných příležitostech, ale téměř na všech zahradách a oknech švédských rodin kterýkoliv den. Stala se symbolem národní hrdosti. Žlutá a modrá, to je výraz Švédska.
Jako další symbol švédského království uvádím malý a velký znak. Malý a více používaný tvoří známe modré pole s třemi korunkami, kde dvě jsou nad jednou. Korunu svrchu uzavírá štít, jenž někdy bývá olemován řetězem Serafínského řádu. Ten je nejvyšším švédským řádem. Znak trojité švédské koruny se používá od roku 1336, kdy byl symbolem „tří moudrých králů“. Podle jedné teorie přijal král Magnus Eriksson (1319-1364) tento znak jako symbol svého titulu „Král švédský, norský a skånský“. Větší znak se používá při zvláštních příležitostech vládou a parlamentem. Je kombinací znaku lva rodu Folkungovců a znaku současného královského rodu Bernadottů ( ve středu). Jako upravený erb byl převzat ze znaku dynastie Vasovců.

Zajímavosti:
- nejstarší zachovaná loď na světě – Vasova. Byla vytažena po 333 letech z mořského dna a zrekonstruována.
- Největší konzumenti zmrzliny v Evropě.
- Nejhorší švédské slovo je „čert“.
- Nejstarší skandinávská univerzita v Uppsale, kde působil i náš J. A. Komenský.
- Nejznámější udělovaná cena na světě – Nobelova cena.
- Nejčastější mužské jméno Lars.
- Nejvíce lampiček v oknech a vlajek na stožárech.
- Nejtradičnější a nejbezpečnější vozidlo Volvo.
- Největší bohatství železné rudy.