Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Bolívie

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Zeměpis > Státy > Bolívie
 
Titulek: Bolívie
Datum vložení: 21.4.2006
 

 

squareVClanku:
id='square-ir'
BOL
Bolivijská republika
1,1 mil. km²
7,7 mil. obyvatel
OSN, ALADI, OAS, Andský pakt, SELA


Část španělského království Rio de la Plata, nazývající se Horní Peru, vyhlásila 6. srpna 1825 nezávislost. Nový stát byl pojmenován podle jihoamerického bojovníka za svobodu Simona Bolívara.
První osídlení území dnešní Bolívie je známo z let 200 př. Kr. 600 n. l., kdy ve středních Andách vzniklo kulturní centrum Tiahuanaco. Město se stalo centrem říše, jež pokrývala vedle pánve u jezera Titicaca i rozsáhlé části bolivijských pohoří a část pobřeží Tichého oceánu. Po r. 800 se centrální státní organizace rozpadla a malé kmeny nebyly schopny odolat náporu Inků, v jejichž čele stál Pačakuti Inka Jupanki. R. 1460 dobyli Inkové pánev jezera Titicaca a podmanili si tamější indiánský kmen Aymará.

Španělé v Andách

Po prvních vojenských výpravách španělských dobyvatel r. 1533 a 1535 byla dnešní Bolívie spolu se sousedním Peru začleněna do španělského vicekrálovství. R. 1538 bylo založeno dnešní hlavní město Sucre (tehdy pod názvem Ciudad de la Plata) a r. 1548 La Paz, dnešní sídlo vlády. Mimořádný význam pro rozvoj země měl objev stříbra v Potosí (1545). R. 1776 se stala Bolívie spolu s Argentinou, Paraguayí a Uruguayí součásti vicekrálovství Rio de la Plata.

Nezávislost Bolívie

V červnu 1823 začala povstáním nacionalistů, vedených José Antoniem de Sucre de Alcalá, osvobozovací válka proti Španělům. Skončila 6. srpna 1825 vyhlášením nezávislosti země. Simon Bolívar, jenž dal zemi jméno, byl prezidentem jen několik měsíců. Po něm převzal vládu v prosinci 1825 Sucre, jenž dal zemi druhou ústavu, třetí pak prosadil Andrés de Santa Cruz, jenž Sucreho r. 1829 sesadil. Za své desetileté vlády vyhlásil po úspěšné vojenské výpravě sjednocení své země s Peru, ale po zákroku Chile a Argentiny se musel stáhnout a bolivijsko-peruánskou unii rozpustit.

Oslabení země ve válkách

Války se sousedními zeměmi Bolívii oslabily a vedly ke ztrátě území. Tzv. ledková válka proti Chile (1879 až 1883) měla za následek ztrátu oblasti Atacama a tím jediného přístupu k moři.
Ve válce proti Brazílii (1902 až 1903) ztratila Bolívie provincii Acre a ve válce s Paraguají (1932-1935) velkou část oblasti Gran Chaco. Tato válka navíc přivodila rozvrat bolivijského hospodářství, což mělo za následek nastolení vojenské vlády. Její velitel, plukovník German Busch, nechal zestátnit americkou firmu Standard Oil. Přestože země měla příjmy z dolů, hospodářství stagnovalo, což vedlo k nepokojům, po nichž převzal vládu Victor Paz Estenssoro, vůdce Revolučního národního hnutí (Movimento Nacionalista Revolucionario).

Vláda Paze Estenssora

Nový předseda vlády znárodnil cínové doly a r. 1953 provedl rozsáhlou pozemkovou reformu, v níž rozdělil velkostatky rolníkům. Zároveň se snažil o rozšíření obdělávané půdy na východě země.
V letech 1956-1960 byl prezidentem Hernán Silez Zuazo, poté se však znovu ujal úřadu Paz Estenssoro, jenž byl sesazen vojenským pučem 4. listopadu 1964.

Vojenská vláda

Vojenská junta pod velením generála René Barrientose se ujala vlády 6. listopadu 1964, což vyvolalo několik vzpour horníků, jejichž postavení se po poklesu cen cínu na světových trzích zhoršilo. Bojů proti vojenskému režimu se účastnil i Ernesto Che Guevara, jenž byl zastřelen 9. října 1967. Barrientose vystřídal v čele junty plukovník Hugo Banzer Suárez, jenž byl svržen koncem sedmdesátých let, 29. června 1980 se v zemi konaly volby, po nichž se stal prezidentem Zuazo, jenž musel odvracet ještě jeden pokus o vojenský puč (1982).

Návrat k demokracii

Prezident Zuazo převzal neblahé dědictví. Špatnou hospodářskou situaci se snažil řešit úspornými opatřeními, velká nezaměstnanost a nízké mzdy však byly příčinou četných stávek, organizovaných odbory.
R. 1985 byl zvolen prezidentem konzervativní politik Victor Paz Estenssoro: r. 1987 zaznamenala země po šesti letech mírný ekonomický růst. V dalších volbách byl zvolen prezidentem Jaime Paz Zamora, po něm v r. 1993 Gonzalo Sanchez de Lozada.


Hlavní město: Sucre (101 000 obyvatel)
Úřední řeč: španělština, aymarština, kečuánština
Náboženství: katolické
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Hugo Bánzer Suárez
Předseda vlády: Hugo Bánzer Suárez
Měna: boliviano = 100 centavů

Hodnocení: (hodnotilo 62 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)



 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: WarThunder.info | Calorie-Charts.info