Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Turecko

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Zeměpis > 307 > Turecko
 
Titulek: Turecko
Datum vložení: 30.12.2006
 

 

squareVClanku:
id='square-ir'
Turecko

Státní zřízení: republika
Čas: +1
Oficiální název: Turecká republika
Měna: turecká lira (TRL)
Hlavníměsto: Ankara
Náboženství: Islám
Podnebí: Subtropický pás
Velká města: Istanbul,Izmír
Státnízřízení: republika
Rozloha: 780.580 km2
Sousedi: Bulharsko, Řecko, Arménie, Gruzie, Írán, Írák, Sýrie
Počet obyvatel: 68 893 918
Správní rozdělení: 79 provincií
16. nejlidnatější země světa
Hustota zalidnění nakm²: 88,3
Oficiální jazyk: Turečtina
98 % obyvatelstva jsou Muslimové, z nich cca 80% Sunité a 20% Šíité
Moře: Černé m, Středozemní m
Vodní plochy (km²): 9820
Flóra: Subtropická(Palmy,jedlý kaštan, platan, olivy, fíkovníky)
Fauna: jeleni, mufloni, gazely, rysi, plameňáci, medvědi, supy
Naděje dožití : muži 68 let, ženy 72 let
Hrubý domácí produkt 143mld US
HDP na osobu:2350 US
Využití plochy: orná půda 32%, lesy 25 %, pastviny 6 %, ostatní 27 %

Zajímavosti (architektura):
Sulejmanova mešita (Istanbul), zříceniny Efesu (Izmir), Selimova mešita (Adana), Herkulova hlava

Základní charakteristika země

Turecko se rozkládá na jv. výběžku Balkánského poloostrova a na Maloasijském poloostrově, přičemž část asijská je mnohem větší než evropská (asijská část má rozlohu 755 688 km2, evropská 23 764 km2). Obě části jsou od sebe odděleny mořsskými úžinami Bospor a Dardanely, mezi nimiž je Marmarské moře (Marmara Denizli). Velká část Turecka je omývána mořem. Na S je to Černé moře, na J Středozemní moře, na Z pak Egejské a Marmarské moře. Na evropské pevnině sousedí Turecko s Bulharskem (240 km) a Řeckem (206 km). Ve vých. části sousedí na SV s Gruzií (252 km), Arménií (268 km) a Ázerbájdžánem (9 km), na V s Íránem (499 km), Irákem (331 km) a Sýrií (822 km). Počet obyvatel je asi 63 mil., přičemž osídlení je velmi nerovnoměrné. Statistiky uvádějí průměrně 82 obyvatel na l km2, ale v provincii Istanbul je to 600, Izmir 250, Trabzon 240 atd. Ve vých. částech je naopak hustota osídlení mnohem menší. Od r. 1923 je Turecko republikou (Tiirkiye Cumhuriyeti). Hlavním městem je Ankara, ale největším městem je Istanbul (7,8 mil. obyv.), za nímž následuje Ankara (3 mil.), Izmir (2 mil.), Adana (1,9 mil.). Bursa (l mil.), Gaziantepe (650 000), Konya (510 000). Země se dělí na 79 provincií (vilayet).

Hospodářství

Turecké hospodářství obsahuje okolo 20 ti procent průměrných evropských hodnot a je ve srovnání se západními zeměmi relativně slabě rozvinuté. Dobré podmínky pro zemědělství jsou v Turecku pouze při pobřeží.

Turecko má značnou míru inflace – v minulosti dosahovala místy až 60 procent (momentálně přibližně 12%).
Turecko je bankrotující stát: podle aktuálních statistik je největším dlužníkem Mezinárodního měnového fondu.
Oficiální míra nezaměstnanosti v Turecku dosahuje přibližně 30ti procent.
Zavedení eura v Turecku se zdá být nemožné, protože Turecko na míle vzdálené od splnění potřebných kritérií – mimo jiné kvůli dvojciferné hodnotě inflace a zadlužení státu převyšující 100% HDP (2001).
Turecko není pro EU důležitým obchodním partnerem. Naproti tomu EU pro Turecko ano.
Turecko by po vstupu bylo okamžitě největším členským státem, představovalo by největší frakci evropského parlamentu, naléhalo by na vůdčí politickou roli, a také na mimořádné finanční úkony.
Existují různé odhady na výši ročních příspěvků, které by Turecku po vstupu do EU náležely. Pohybují se mezi 20 až 40 miliardy eur. Německo, jako největší daňový poplatník EU by se na tom muselo podílet 20ti procenty.
Země má velké množství nerostných surovin. Těží se černé a hnědé uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, rtuť, cín, tuha, síra, uran, wolfram, chrom, olovo, mangan, zinek, měď,antim.
Pěstuje se obilí, brambory, cukrová řepa, luštěniny, slunečnice, seznam, lískové ořechy, vlašské ořechy, mandarinky, pomeranče, citróny, broskve, hrozny. Chová se skot, ovce, kozy, osli, koně, velbloudi a buvoli.
Vývoz: potraviny, ovoce, textil, kovy, dopravní prostředky.
Dovoz: spotřební zboží, polotovary, chemikálie, paliva, stroje, dopravní prostředky.
Hlavními obchodními partnery jsou Rusko, Velká Británie, Francie, Itálie, USA

Obyvatelstvo

V roce 1927 obývalo Turecko pouze 14 milionů lidí. Dnes je to přibližně 70 milionů, v roce 2010 může mít až 100 milionů obyvatel (Lidové noviny, úterý 30.8 2004, článek Vláda neví, zda chce v unii Turecko, str. 4).
V následujících letech se na trh pracovních míst dostane enormní počet mladých lidí. Přitom tito lidé většinou nemají potřebné vzdělání potřebné pro pracovní činnost ve společnosti s rozvinutou odborovou organizací průmyslu.
Míra negramotnosti žen v Turecku je ca. 23% (u mužů 7%). Podíl dětí pokračujících po základní škole ve vzdělávání byl v roce 2001 pouze 43%.
V Turecku je enormní potenciál nekvalifikovaných migrantů, budou hledat uplatnění jak v tureckých aglomeracích, tak v ostatních evropských zemích.
Podle odhadů odborníků by po vstupu Turecka do EU došlo k rychlé imigraci přibližně 10ti milionů Turků převážně do německých měst. To by znamenalo definitivní konec integračních snah, a vznik paralelní společnosti, k tomu by byl přetížen pracovní trh, sociální systémy etc.

Geografie

Turecko je centrum krizového trojúhelníku Balkánu.

Pokud Turecko do EU vstoupí, získá Evropské společenství nové hranice s Východem. Noví sousedé by byli: Sýrie, Irák, írán, Arménie a Gruzie.
Turecko má své kořeny v Asii , území státu geograficky leží jen asi ze 3% v Evropě. Jak známo jsou státy v centrální Asii, které dříve náležely Sovětskému Svazu obývané tureckými národy, etnicky příbuznými Turkům žijícím v Turecku. Mluví se tam dvaceti různými odnožemi tureckého jazyka. To znamená, že od Balkánu až po severozápadní čínskou provincii Xinjiang, která je Turky nazývaná Východní Turkestán, je oblast, která je, kromě jazykových a kulturních pout, sjednocená hlavně islámem. Tato část světa čítá cca. 150 milionů lidí, kteří podle informací Unesca mluví pátým nejrozšířenějším jazykem světa (turečtinou).

Reliéf

Většinu území tvoří vysoká náhorní plošina (950-1300 m), po obvodu lemována horami; na severu Pontské hory; na západu nevysoká pohoří, rozčleněny četnými nížinami; nejvyšší hora Starat (5165 m n. m.)

Podnebí

Podnebí je středomořské subtropické, silně ovlivněné nadmořskou výškou. Vnitrozemí má kontinentální klima s velkými výkyvy teplot, s horkým létem a mrazivou zimou a s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou Přímořské oblasti mají klima s vynikajícími podmínkami k rekreaci od května do října.
Průměrné teploty: vzduch | voda duben 26 | 21
květen 27 | 22
červen 28 | 23
červenec 31 | 24
srpen 31 | 25
září 27 | 22
říjen 24 | 22


Politický systém

Turecko se stalo díky reformám generála Kemala Atatürka po první světové válce laickým státem, to znamená, že zde existuje jasné rozdělení státu a duchovna a demokraticko parlamentární zřízení. ústavněprávně náleží rozhodující moc armádě v radě bezpečnosti, která Atatürkovy reformy střeží. Během osmdesáti let trvání Turecké republiky musela armáda čtyřikrát zasáhnout, aby odvrátila islamisty od uchopení moci, naposledy v roce 1997! Už několik desetiletí vzkvétají jak islamismus tak ortodoxní islám jako vzpoura proti této shora nařízené sekularizaci. Lze pozorovat postupnou reislamizaci společnosti a veřejného života. Vládnoucí stranou v Turecku je islamistická „Strana spravedlnosti“ (AKP) pod vedením ministerského předsedy Recepa Tayyipa Erdogana, která je sice iniciátorem nakázaných reforem z Bruselu, avšak posiluje pozici islámu v zemi.
Recep Tayyip Erdogan se prezentuje jako umírněný a spřátelený s Evropou, ale za své islamistické aktivity už byl na několik měsíců v tureckém vězení.
Erdogan mimo jiné řekl: „Mešity jsou naše kasárny, kopule naše helmy, minarety naše bajonety a věřící naši vojáci“. Islamismus je podle německého ministra vnitra Otty Schilyho „pro Německo bezpečnostním rizikem číslo jedna“.
V Turecku, stejně jako ve všech islámských zemích se vyskytují silné snahy nahradit stávající systém modelem Božího státu. Turecko řízené islamistickými vůdci by po vstupu do EU těmto ideálům přisuzovalo z pozice nevlivnějšího státu EU velkou váhu.
V Turecku není svoboda tisku.
V Turecku je i nadále používána metoda mučení. Ačkoliv byl tento zákon oficiálně zrušen, stále ještě nemohou být turečtí zločinci vydávání z evropských zemí do Turecka z obavy o jejich zdraví a životy.

Náboženství

Pokud jsou muslimové v cizí zemi jako např. Německo, kde představují náboženskou menšinu, stěžují si na své postavení ve společnosti, cítí se utlačováni a omezováni ve svém právu na svobodu náboženství. Ve většině islámských zemí a také v Turecku jsou naproti tomu menšiny jiného náboženského vyznání silně potlačovány pomocí státních orgánů.
Turecko vyvlastňuje křesťanské kostely, zakazuje jejich výstavbu nebo renovaci a diskriminuje křesťany např. při ucházení o studium na vysokých školách. V Německu však budují Turci s velkým úsilím mešity a islámská kulturní centra a požadují náboženskou toleranci.
Křesťanská náboženská menšina (cca. 3% obyvatelstva) je v Turecku utlačována, církevní majetek je vyvlastňován.
Náboženská menšina alevitů (cca. 15% obyvatelstva), která praktikuje velmi umírněnou formu Islámu je v Turecku rovněž utlačována.

Pět pilířů islámu, základní náboženské povinnosti
Hlásit se k víře: Člověk se stane muslimem, pokud se přihlásí k víře. To zní: „Prohlašuji, že není boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok.“
Povinná modlitba: měla by se zopakovat pětkrát za den
Dodržování půstu během ramadánu
Almužny (zakat): dávky pro potřebné, ale také na prosazení islámu
Pouť do Mekky jednou za život

Korán jako náboženská a společensko politická norma pro muslimy se neshoduje v základních otázkách s obecnými demokratickými lidskými právy a základními svobodami uznávanými západoevropskými státy.

1. Urážky jiných vyznání, podněcování náboženské nesnášenlivosti
8, 55: Nejhoršími tvory před Bohem jsou ti, kdo byli ztvrzele nevěřící a stále ještě nevěří…
Súra 2,193: A bojujte proti nim, dokud nebude konec svádění od víry a dokud nebude všechno náboženství patřit Bohu (Alláhovi).
Súra 8,12: Já vrhnu do srdcí těch, kdož nevěří, hrůzu a vy bijte je po šíjích a bijte je po všech
prstech!“
2. Výzva k mrzačení a tělesným trestům
Súra 5,38: Zloději a zlodějce utněte ruce jejich v odplatu za to, co provedli…
Súra 24,4: Ty, kdo vrhají podezření na počestné ženy a pak nepřivedou čtyři svědky, zbičujte osmdesáti ranami…
Súra 4,34: Muži zaujímají postavení nad ženami… A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je!
3. Porušování zásad rovnoprávnosti
Súra 2,228: …nicméně muži jsou o stupeň výše nad ženami…
Súra 4,34: Muži zaujímají postavení nad ženami… A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je!
Súra 9,29: Bojujte proti těm, kdož nevěří v Boha a v den poslední a nezakazují to, co zakázal Bůh a Jeho posel, a kteří neuctívají náboženství pravdy, z těch, kterým se dostalo Písma – dokud nedají poplatek přímo vlastní rukou, jsouce poníženi.
4. Porušování všeobecných lidských práv
Súra 2,223: Ženy vaše jsou pro vás polem; vcházejte tedy na pole své, odkud chcete…
Súra 4,15: Proti těm z vašich žen, jež dopustí se hanebnosti, vezměte jako svědky čtyři z vás. A jestliže tito to dosvědčí, podržte ženy v domech, dokud smrt je nezavolá anebo Bůh (Alláh) pro ně nepřipraví najaké východisko.
5. Porušení všeobecných práv osobnosti
Súra 33,36 A ani nevěřícímu, ani věřícímu není dána volba v záležitostech jejich, jakmil Bůh a posel Jeho věc jednou rozhodli…
Súra 60,10: …a když zjistíte, že jsou věřící (ony), neposílejte je nazpět k nevěřícím, neboť jim nejsou dovoleny a ani oni nejsou dovoleni jim…
6. Zamítnutí svobody náboženského vyznání
Súra 2,191: …svádění od víry je horší než zabití.
Súra 2,217: …svádět od víry je horší než zabíjet.
Súra 47,8: Na ty však, kdož neuvěřili, nechť padne neštěstí a nechť Bůh dá zbloudit dílům jejich!
7. Různé súry
Súra 47, 4-5: A když se střetnete s nevěřícími, udeřte je do šíjí, a až jim způsobíte úplnou porážku, pevně je spoutejte!
Súra 48, 28: A on je ten, jenž vyslal posla Svého se správným vedením a s náboženstvím pravdivým, aby mu dal zvítězit nad každým jiným náboženstvím. A Bůh je svědkem dostačujícím (viz také 5.34)
Súra 66, 9: Proroku, bojuj usilovně proti nevěřícím a pokrytcům a buď k nim přísný! Jejich útočištěm bude peklo – jak hnusný je to cíl konečný!
Súra 9, 123: Vy, kteří věříte! Bojujte proti těm z nevěřících, kteří jsou poblíže! Nechť ve vás naleznou tvrdost a vězte, že Bůh je na straně bohabojných!
Súra 8, 39: Bojujte tedy proti nim, aby už nebylo pokušení k odpadlictví a aby všechno náboženství bylo jen Boží.
Historie - Kolébka civilizace

Historie

Malou Asii, která tvoří největší část dnešního Turecka, obývaly ve starověku vyspělé civilizace. V době prvního stěhování indoevropských kmenů kolem roku 2000 př. n. l. pronikli na území Anatólie Chetité. Jejich říše se o osm století později rozpadla. Od počátku prvního tisíciletí před naším letopočtem se z přelidněných území své země stěhovali na západní pobřeží Malé Asie a přilehlé ostrovy Řekové. Nejvýznamnější z řeckých osad vzniklých kolonizací byla jónská města Milét, Efes a Smyrna (dnešní Izmir). Malou Asii včetně řeckých měst dobyli v 6. století př. n. l. Peršané. Ty přemohla dobře vycvičená a na svou dobu moderně vybavená vojska slavného vojevůdce Alexandra Makedonského, který se zmocnil Malé Asie při svém mohutném tažení na východe, kdy se zastavil až na březích Indu. Otevřel novou kapitolu v řeckých dějinách, nazývanou helénismus, pro kterou je charakteristické prolínání řeckých a orientálních vlivů v hospodářství, politice a především kultuře. Po smrti Alexandra se impérium rozpadalo a postupně se ho zmocňovala Říše římská, pod kterou se ve druhém století n.l. dostalo i území Malé Asie. Roku 330 n.l. bylo na troskách helénského města Byzance vybudováno město Konstantinopol, pojmenované podle císaře Konstantina. Po rozdělení Říše římské se stalo hlavním městem její východní byzantské části. Největší rozkvět prožívala za vlády císaře Justiniána v 6. století. Koncem XI. Století ovládli Malou Asii seldžučtí Turci a vytvořili sultanát s hlavním městem Konoza, který se na přelomu 13. a 14. století v důsledku vnitřních rozporů a mongolských nájezdů rozpadl. Na konci 13. století vznikl v severozápadní Anatólii nezávislý stát jednoho z tureckých kmenů v čele se sultánem Osmanem I. Časem ovládl celou Malou Asii a postupoval na západ. V roce 1389 v bitvě na Kosově poli porazili Turci Srby a o sedm let později si podmanili Bulharsko. Sultán Mehmed II. Dobyl v roce 1453 Konstantinopol, který pak byl pod novým názvem Instanbul až do roku 1992 hlavním městem Osmanské říše. Výbojnými válkami v 15. až 17. století, při nichž získala většinu území jihovýchodní Evropy, Černomoří, Blízkého východu a severní Afriky, se stala velmocí. Ohrožovala i střední Evropu a výrazně pojmenovala i české dějiny, protože po bitvě u Moháče v roce 1526, ve které v bojích s Turky zahynul český král Ludvík Jagellonský, se na dlouhých tři sta let usadili na český trůn Habsburkové. Stalo se to za vlády Sulejmana I. Nádherného, kdy Osmanská říše prožívala svůj zlatý věk. Od 17. století svůj vliv ztrácela a z jejího područí se vymaňoval jeden národ za druhým. Definitivní konec přišel s koncem první světové války, v níž stálo Turecko na straně Německa. Poražené a okleštěné= Turecko se dostalo pod kontrolu vítězných mocností, proti čemuž se postavili příslušníci nacionalistického hnutí v čele s Mustafou Kemalem. Jejich houževnatému boji cizí armády ustoupily a v roce 1922 padla také vláda despotického sultána. Vznikla Turecká republika a Mustafa Kemal byl zvolen jejím prvním prezidentem. Atatürk - Otec Turka, jak je nazýván, budoval nový stát, který se díky mnoha reformám v západním duchu rychle vypořádával s přežitými tradicemi v minulosti. Proto Atatürkovi dodnes turecký lid prokazuje úctu a vděčnost. Za druhé světové války bylo Turecko do března 1945 neutrální, pak vyhlásilo válku Německu. V poválečné historii byla v Turecku třikrát u moci vojenská vláda. Od roku 1983 usiluje Turecko o ústavní změny, které by vedly k posílení demokracie.


Umění a řemesla
Řemeslné dovednosti a umělecké zkušenosti mají v Turecku dlouholetou tradici. Nejvýznamnější jsou ručně vázané koberce. Často vám majitelé obchodů nabídnou vlněné nebo hedvábné koberce nejrůznějších velikostí a barev, s jednoduchými i složitými vzory. Nejdůležitějším znakem islámského umění je takzvaný nekonečný vzor. Barvy i vzory mají svoji symboliku. Materiál se barví na každý koberec zvlášť. Každý je proto originálem a každý skvostným uměleckým dílem. Podle tradice zdobí koberce téměř každou místnost domu. V Turecku budete mít mnoho příležitostí sledovat hbité prsty žen při vázání koberců podle předlohy. Až budete pozorovat, jak dopadajíc světlo mění odstíny a lesk barevného vlasu koberce snadno propadnete jeho kouzlo. Stejně zajímavé zážitky na vás čekají ve zlatnické dílně, kde se ručně vyrábění šperky ze čtrnáctikarátového zlata. K typickým tureckým výrobkům rovněž patří tepané předměty plné nejrůznějších symbolů a samozřejmě kožené oděvy a doplňky.


Turecká kuchyně

Turecká kuchyně patří k nejlepším a nejzdravějším na světě. Ovlivňovaly ji kulinární zvyklosti mnoha kultur a národů. Během staletí se vytříbily, a tak turecká kuchyně vzniká výběrem, vyváženými a vzájemně se doplňujícími kombinacemi a pestrou paletou chutí. Díky své zeměpisné poloze Turecka čerpá z vlastních zásob velké množství ryb a dalších darů moře a příhodné klimatické podmínky přinášejí po celý rok hojnost čerstvé zeleniny a ovoce. Zeleninové saláty vám doporučujeme ochutit zálivkou z olivového oleje a citrónu nebo jogurtovou s česnekem a mátou, která hlahodárně působí na zažívací ústrojí. Ovoce, zvláště meloun, nechybní ani při snídani. Z mas je v turecké kuchyni nejrozšířenější skopové. Pokud nad ním doma ohrnujete nos, v Turecku vám určitě zachutná. Není tak tučné jako naše skopové, protože ovce se nechovní v Turecku pro volnu, ale pro maso, a to voní bylinkami, které spásají. Plátky skopového, odkrajované z úhledného kužele na velikém špízu, který se opéká nd ohněm, poznáte podle vůně již zdaleka. Čichové buňky také příjemně podráží vůně rožněných mořských ryb. V turecké kuchyni se hojně využívá mleté maso, především na köfte, podobné našim karbanátkům. K jídlu se pije obyčejná voda a byť s Tureckem spojujeme kávu, mnohem rozšířenějším nápojem je čaj, bez něhož se neobejde žádné posezení. Když se procházíte uličkami měst, každou chvíli se kolem vás mihne číšník s tácem čajových skleniček, uprostřed mírně zúžených akorát do dlaně. Běžná denní dávka se pohybuje kolem deseti skleniček. Když budete velmi unaveni, požádejte o ayran, který zaručeně osvěží. Tento slabě osolený nápoj vznikne rozředěním bílého jogurtu vodou. Z alkoholických nápojů je nejtypičtější rakije, která se připravuje z hrozinek a ochucuje anýzem. Podává se vychlazená, obvykle ředěná vodou, čímž získává bílou barvu. Pozvedá náladu a rychle stoupá do hlavy. Rozhodně vyzkoušejte. A nezapomeňte: Serefe! neboli Na zdraví!


Turci a turisté

Turci mají zvláštní vytvořit přátelskou atmosféru a přitom samozřejmě prodat své zboží. Turci milují malé děti. Chovají se k nim nesmírně přátelsky, rádi si s nimi hrají, rozmazlují je a obdarovávají sladkostmi. Při setkání s Turky poznáte, že jejich způsob života je jiný, jako je odlišné podnebí, ve kterém žijí. Zdá se, jako by se více uměli radovat ze života a více si dopřávali radostí, které poskytuje. V Turecku se také přesvědčíte o pravdivosti přísloví "jiný kraj - jiný mrav". Na každém kroku potkáte v Turecku příjemné, srdečné a přátelské lidi, vždy upřímné a družné. Často dají najevo svou pohostinnost a pozvou vás na šálek čaje. Na bazarech se o cenách zboží smlouvá. Obchodníci vám nabídnou čaj, posadí vás na židličku a za chvíli se cítíte jako doma. Nespěchají a jsou připraveni splnit vám jakékoliv přání. Převrátí třeba celý krámek vzhůru nohama, jen aby vyhověli a našli přesně to, co chcete A když vám něco nepadne, hned vám nabídnou, že oblečení do druhého dne přešijí. Nic přeci není problém. Zatímco se rozmýšlíte a v duchu přepočítáváme liry na koruny, prodavači se vás zeptají, odkud jste přijeli, pokolikáté už jste v Turecku a jak jste spokojeni. Turci jsou ochotní, ohleduplní a přátelští. Jsou také hrdí a sebevědomí a citlivě reagují na chování druhých. Žijí pomaleji, klidněji a bezstarostněji než uspěchaní, netrpěliví a nedočkaví Středoevropané. Pamatuje na to, když s nimi jednáte. I když se budete cítit v právu, nejednejte s Turky z pozice síly či nadřazenosti, nekřičte a nebuďte agresivní. Nic tímto způsobem nepořídíte. Chápejte tureckou mentalitu a snažte se s nimi vždy dohodnout. Turci vám váš ohleduplný přístup oplatí laskavostí a snahou pomoci a vyhovět. Uvidíte, že budete spokojeni.


Shrnutí

90 milionů občanů muslimského velkostátu a 450 milionů Evropanů nemohou rozvinout žádnou společnou identitu a pocit sounáležitosti jako nutnou základnu politické jednoty.
Rizika a nebezpečí přijetí Turecka do EU jsou enormní a není možné je kompenzovat s tím spojeným zcela mizivým užitkem pro Evropu. Zátěž vstupu Turecka do EU by vedla k rozpadu Unie, v tom jsou si přední odborníci zajedno. Zbývá jenom možnost rozšířené oblasti volného obchodu. Země Evropské Unie mají ale šanci obstát výzvám globalizovaného světa jenom v případě, že naleznou cestu k politické a společenské jednotě. To ale s Tureckem jako členským státem není možné.

Hodnocení: (hodnotilo 249 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)



 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: WarThunder.info | Calorie-Charts.info