Belgie

B E L G I E

Oficiální název: Belgické království
Hlavní město: Brusel
Rozloha: 30510 km2
Počet obyvatel: 10289088
Státní zřízení: pluralitní federativní konstituční monarchie s dvoukomorovým parlamentem
Nezávislost od: 4. října 1830
Měna: euro
Úřední jazyk: francouzština, němčina, vlámština
Sousedící země: Nizozemsko, Německo, Francie
Průmyslová odvětví: chemické, strojírenské, hutnické, textilní- výroba krajek, broušení diamantů,
Zemědělství: pěstování cukrové řepy, obilnin, brambor, zeleniny, chmelařství, ovocnářství, lnářství, pěstování květin, chov prasat, skotu a drůbeže
Přírodní zdroje: téměř vyčerpány, uhlí, zemní plyn
Nejvyšší hora: Botrange - 694 m n. m
Nejnižší bod: Severní moře - 0 m n. m
Nejdelší řeka: Šelda - 435 km
Největší město: Brusel (970.000 obyvatel)
Přístaviště: Antverpy, Bruggy, Gent, Hasselt, Liege, Mons, Namur, Oostende, Zeebrugge
Náboženská příslušnost: rímští katolíci 88%, muslimové 3%, ateisté 8%
Sídlo EU a NATO

Belgické království je nevelká evropská země při pobřeží Severního moře.
Pro většinu lidí je to hlavně Brusel a Evropská unie, ale Belgie je zemí mnohem rozmanitější. Brusel, jako hlavní město, je samozřejmě velkým lákadlem pro své památky, galerie, rušný život a také pro sídlo královské rodiny, ale devět belgických provincií nabízí rozptýlení jak pro sportovce, tak pro ty, kteří se zajímají o dějiny, umění a tradice nebo se chtějí prostě bavit.
V jednom státě spolu v Belgii žijí Vlámové, hovořící holandsky, a Valoni s jazykem francouzským. Je to země s velkým kulturním bohatstvím a s bohatou historií, která dlouhou dobu byla společná s historií Holandska a jiných evropských zemí. Belgie je kolébkou vlámských mistrů, jako van Eyck nebo Hieronymus Bosch, významnou část svého života zde strávil i Pieter Paul Rubens a jejich díla naleznete nejen v belgických galeriích, ale i v mnoha kostelech a katedrálách.
Mnoho belgických měst se pyšní historickým centrem, kde najdete památky od doby římského osídlení, přes raný středověk, stavby stylu románského, nádhernou belgickou gotiku a renesanci až po baroko a dále k současnosti. A nejen to, téměř v každém větším městě je regionální muzeum, kde se dovíte zajímavosti o daném kraji a tradicích, které se stále ještě často udržují, nebo muzeum věnované nějakému slavnému rodákovi. Belgickou pozoruhodností jsou tzv. dvory bekyní, ženského řádu, který sdružoval neprovdané ženy a vdovy. Tyto dvory, které čítají od několika málo domečků až po velká centra, jsou většinou ze 12. - 16. století.
V Belgii zjistíte, že nejenom Rio žije karnevalem. Po celém území Belgického království se během roku konají různé veselice, maškarní průvody, které mají často kořeny až ve středověku, církevní procesí a vojenské přehlídky. Kdo miluje rušné ulice měst a barvy a hudbu a prazvláštní kostýmy, ať se vydá třeba do Brugg, Bruselu do Malméd nebo do Charleroi. A tak jako v Holandsku, i v Belgii jsou větrné mlýny.


Ze slavných osobností se v Belgii narodil George Simenon, který stvořil geniálního (francouzského!) komisaře Maigreta, nebo kreslíř Hergé, jehož Tintina znají snad všichni čtenáři comixů. Dále je Belgie rodištěm slavného surrealisty malíře René Magritta, nebo architekta Victora Horty.
Belgie je zemí skvělé kuchyně, z níž všichni znají čokoládové pralinky a stovky druhů piva, která můžete často ochutnat přímo v místě, kde se vaří, ale málokdo ví, že díky Belgičanům si celý svět pochutnává na smažených hranolkách.
Belgie není zemí extrémů, nejsou tu ani velké zimy, ani příliš horká léta, ani velké hory. Krajina je rozmanitá s mnoha zajímavostmi, jako jsou krasové oblasti s neuvěřitelnými magickými krápníkovými jeskyněmi, nebo pásy písečných dun. Lázeňská města jsou ideálním místem odpočinku pro ty, kteří si chtějí zregenerovat tělo, Ardeny ale i jiné lokality mohou navštívit jak cyklisté, tak pěší turisté, kteří si netroufají na drsné terény, nebo prostě dávají přednost pohodovějším podmínkám. Belgie je pěkná jak v létě, kdy můžete vyrazit na kole nebo pěšky, tak v zimě, kdy je rájem běžkařů, ale i milovníci sjezdovek si přijdou na své.

Brusel
Hlavní město Belgie, které také bývá někdy nazýváno hlavním městem Evropské unie, je správním střediskem provincie Brabantsko ve vlámské části Belgie, Brusel je ale oficiálně bilingvní. Je hlavním cestovním uzlem země a centrem průmyslu (vyrábějí se zde například pneumatiky Michelin). Žije tu něco kolem 980 000 obyvatel. Brusel je sídlem Evropského parlamentu a Evropské komise. Je plný zeleně a památek, rušných obchodních čtvrtí a přívětivých restaurací.
V Bruselu najdete bezpočet luxusních obchodů, butiků a speciálních obchodů a obchodních domů. Nejznámější nákupní ulice s obchody jsou v těcho oblastech: v horní části města ulice v okolí Louizapoortu, v dolní části města kolem Adolphe Maxlaan, Nieuwestraat a Grote Markt.

Náměstí
Znakem města je kosatec, který zvláště dobře roste ve zdejší původně bažinaté krajině. A navíc kosatec byl na špici žezla potomků Karla Velikého, kteří se usadili v dávném městě Bruocsella.

Grote Markt Brusel - historické centrum města, také nazýváno Grand Place, bylo v roce 1695 vybombardováno. Pouze radnice zůstala nepoškozena. Ihned po válce se začalo s jeho přestavbou. Výsledkem je jedno z nejkrásnějších náměstí na světě. Přestože každé průčelí domů jsou jiná, tvoří spolu dokonalý, architektonicky harmonický celek. Nejvýznamnější budovy na náměstí Grote Markt jsou radnice a Broodhuis. Nad radnicí je v plné kráse umístěna socha Sv. Michaela, patrona města Bruselu.

Atomium - model molekuly železa 165 miliardkrát zvětšený, z oceli a hliníku, který se skládá z 9 propojených koulí o průměru 18 m a celkové výšce 102 m.


Obecné geografické informace
Belgické království má rozlohu 30 513 km2. Hraničí s Francií, Lucemburskem, Holandskem a Německem. Přírodní hranice tvoří Severní moře. Hranice jsou dlouhé 1445,5 km, mořská hranice je dlouhá 65,5 km. Geograficky lze území Belgie rozdělit na tři části – dolní Belgie, střední Belgie a Ardeny.
Ardeny, které jsou vlastně pokračováním Porýnské vrchoviny, se rozkládají mezi řekami Maasou a Amblève. Je to nízké, staré pohoří (vrcholy kolem 400 – 600 m, nejvyšší je hora Botrange – 694m - v Hautes Fargnes, která je i nejvyšší horou Belgie), podobného charakteru jako Českomoravská vysočina. Jsou zde četná rašeliniště a mokřiny, zavlažované drobnými říčkami a potůčky.

Podnebí
Belgické podnebí je typicky přímořské. Nejsou tu ani kruté zimy ani velká horka. V zimě se teploty pohybují kolem -2 až -3ºC (nejchladnějším měsícem je leden) a v létě je teplotní průměr kolem 16 až 17 ºC (nejtepleji je v červenci). Velký vliv na belgické podnebí má i teplý Golfský proud a proudění vzduchu. Právě větry, které přinášejí teplý vzduch z jihu nebo studený ze severu, způsobují rychlé změny počasí. Je nutné počítat s tím, že se počasí může zcela změnit i během jediného dne. A navíc, pro Belgii jsou typické mírné, zato vytrvalé deště, které vás mohou překvapit kdykoli.

Přírodní podmínky
Belgie se rozkládá na západoevropském pobřeží Atlantického oceánu, hraničí s Francií, Holandskem, Německem, a Lucemburskem, přírodní hranici tvoří Severní moře.
Území Belgie můžeme rozdělit do tří oblastí, dolní Belgie, střední Belgie a Ardeny.
Dolní Belgie, tedy severozápadní území, je převážně nížinatá, většina ploch je pod hranicí 50 – 100 metrů. Podél pobřeží je pás dunových polí (písečné duny), nadmořská výška této oblasti je do 5 metrů. Za dunovým pásem je polderová oblast s úrodnou půdou a příznivými podmínkami pro zemědělství. Na východě dolní Belgie písečná oblast přechází v neúrodné močálovité území Campine.
Střední Belgie začíná pahorkatinou oddělující jižní okraj dolní Belgie, východní hranicí jsou řeky Meuse a Sambre, nadmořská výška v této oblasti je kolem 100 – 300 metrů. Západní část střední Belgie se vyznačuje bahnitými, naplavenými půdami. Plošina Condroz o výšce kolem 300 metrů je zbytkem vápencového masívu.
Ardeny, čili horní Belgie, jsou pokračováním Porýnské vrchoviny. Vznikly při Hercynském vrásnění, jedná se tedy o velmi staré pohoří, složené z břidlic a částečně i z vápence. Nejvyšší hora Botrange má 694 metrů a zbytek území se pohybuje mezi 400 – 500 metry. Střídají se zalesněné plochy s močály, rašeliništěmi a mokřady. Řeky a potoky vytvářejí hluboká údolí.
Hlavními Belgickými řekami jsou Maasa (Meuse, Maas) a Šelda (Escaut, Schelde). Maasa pramení ve Francii a její délka na belgickém území je 183 km. Stéká do ní většina vod z Arden a ze střední Belgie, hlavním přítokem je Sambre. Je splavná po celé délce toku. Šelda pramení rovněž ve Francii, v Belgii je dlouhá 200 km. Třetí známou řekou je Ijser (Yser).
Klima v Belgii je typicky přímořské, tedy s malými výkyvy mezi zimou a létem, s velkým množstvím srážek.


Památky UNESCO
Brussel
Náměstí La Grand Place
Architektonicky zajímavé náměstí La Grand Place, které tvoří veřejné i soukromé budovy z pozdního 17. století.

Zvonice - oblast Flander a Valonska
V této oblasti se vyskytuje třicet zvonice ze středověku, které jsou většinou součástí radnic nebo kostelů. Jsou symbolem přechodu od feudalismu k městské obchodní společnosti, která měla důležitou roli v rozvíjení se středověké Evropy.

Béguinages
Ve 13. století založily vlámské ženy, které se oddaly bohu bez vzdání se okolního světa, spolek „béguinages“. Tyto ženy chtěly v komunitách béguinages spojit duševní a materiální potřeby. Tak vznikly zajímavé architektonické budovy, které mají vlámksý styl a říká se jim také „béguinages“ – jsou to zvláštní domy, kostely, pobočné budovy a zeleň ve městech.

Stručná historie
Přímořská Belgie se pyšní zajímavou historií. Jméno dal zemi keltský kmen Belgů. Po keltském osídlení se území dnešní Belgie stalo součástí Římské říše. Později, v raném středověku, se země dostala do rukou Francké říše. V průběhu 11. a 12. století vznikla v Belgii celá řada malých hrabství, která začátkem 15. století přešla pod vládu Burgundského vévodství. Na počátku 16. století se belgické území stalo kořistí Španělského Nizozemí, v roce 1714 přešel region do rukou Habsburků jako Rakouské Nizozemí. Na konci 18. století byla Belgie připojena k Francii. Další významná událost v historii země se odehrála roku 1815. Na Vídeňském kongresu velmoci rozhodly o tom, že se Belgie stala součástí Království spojeného Nizozemí. Definitivní samostatnost země získala roku 1830, kdy vyhlásila nezávislost jako suverénní království. Během obou světových válek byla Belgie okupována nacistickým Německem. Společně s mírem přišel i hospodářský rozmach země a hlavní město Brusel se stalo sídlem významných organizací (Evropská unie, NATO).


Státní znak

Historie Znaku
Znak má svůj původ u středověkých rytířů, kteří si označovali své brnění a přilbu. Taková výrazná značka umožňovala rychlou orientaci v bitvě a pomáhla rychle rozlišit spojence a nepřátele. Znaky se poprvé objevily ve 12. století v době křižáckých výprav.
Se stále dokonalejší výzbrojí, která pokrývala celé tělo, bylo stále obtížnější rychle rozeznat spojence od nepřítele. Proto byly zavedeny barevné značky, které se umisťovaly na brnění, štíty a vlajky. Používaly se kontrastní barvy, které byly dobře viditelné i na velkou vzdálenost.