Island

Historie

Island byl objeven až v 8. století, kdy na jeho břeh poprvé vkročili irští mnichové. O jedno století později se na Islandu vylodili ozbrojení norští Vikingové, kteří celý ostrov obsadili. Ve 14. století se Island stal součástí Dánského království. Nezávislý stát spojený s Dánskem byl vyhlášen v roce 1918. V krutých časech druhé světové války se Island stal významným vojenským bodem na mapě Evropy. Proto tu vyrostla britská a i americká vojenská základna. V roce 1941 Island přerušil poslední styky s okupovaným Dánskem a po referendu v roce 1944 se prohlásil republikou.

Příroda
Jedinými stromy, s nimiž se zde v současnosti setkáme, jsou trpasličí vrby, zakrslé břízy typické pro tundrovou vegetaci a jalovec. Rostou tu různé druhy borůvkovitých a šíchovitých rostlin. Hojné jsou lišejníky a ostřicové trávy typické pro bažiny a mokřiny. Nápadnějšími květy upoutají v krátkém létě např. kakost, endemitní mák, nízký turan, smetánka či zvonek. Z nízkých orchidejí můžeme vidět Platanthera hyperborea, roste tu protěž aj. Jednotvárná vegetace neposkytuje dostatek potravy zvířeně, která je druhově velmi chudá. Žije tu polární liška, na krách sem občas zabloudí medvěd lední. Nejrozšířenější faunou ostrova jsou bezpochyby ptáci. Kolonie papuchalků, alky, chaluhy a racků v pobřežních fjordech patří k vyhledávaným lokalitám.

Řeky a jezera

V horských oblastech pramení největší zdejší řeky napájené ledovci. Patří mezi ně Thjórsá, Hvítá a nejvodnatější Jökulsá á Fjöllum. V důsledku mladých tektonických pohybů se vodní toky vyznačují množstvím vodopádů založených na puklinách a zlomech (Dettifos, Skógafoss, Gullfos). Typickým rysem krajiny je také množství jezer vytvořených činností ledovců (jezero Lagarfljót) nebo vzniklých v důsledku tektonických poklesů (jezero Thingvallavatn). Řada jezer vznikla v kráterech sopek (maar Vítí), případně jsou hrazena lávovými proudy (jezero Mývatn) či ledovcovými morénami.