Francie

FRANCIE

Přírodní poměry
Francie leží v západní Evropě. Omývají ji Keltské moře, Středozemní moře, Biskajský záliv, Lví záliv a Ligurské moře jež jsou součástí Atlantského oceánu. Sousedé Francie jsou Belgie, Španělsko, Německo, Lucembursko, Švýcarsko, Itálie, Andorra, a kanál La Mance jí spojuje s Velkou Británií. Součástí Francie je i knížectví Monako.
Rozloha Francie je 550 000 km², čímž se řadí na 3. místo v Evropě. Členitost pobřeží není velká, malé ostrovy jsou spíše na západě. Největším ostrovem je Korsika na jihu, kde ji omývá Středozemní a Ligurské moře. Největším poloostrovem je Bretaňský poloostrov.
Na severu a západě je krajina rovinatá a nížinatá, rozkládá se zde francouzská nížina a středoevropská nížina, na zbytku území je povrch převážně pahorkatý a hornatý. Ve francouzských Alpách se nachází nejvyšší hora Evropy, Mont Blanc, která měří 4810 m. Dalším vysokým pohořím jsou Pyreneje, ale to do Francie zasahuje pouze na jihu země. Francií protékají řeky Loire, Seina a část toku Rýnu.
Podnebí se v jednotlivých regionech velmi liší. V severních oblastech a východně od Paříže je kontinentální podnebí. Vyznačuje se horkými léty a chladnými zimami. Často tu prší, v zimě déšť střídají závěje sněhu. Chlad vás překvapí i v létě, například Normandie a Bretaň je jím pověstná. Jih Francie a především pobřeží Středozemního moře je pravým opakem - léta jsou dlouhá a velmi teplá a ani v zimě zde nevládne mráz jako například u nás. Prší jen zřídka, většinou výhradně v zimních měsících. Stinnou stránkou této oblasti je jen mistral, prudký vítr, který dokáže napáchat obrovské škody. Naprosto odlišné podnebí je v horských oblastech Alp, ve kterých je i v létě dostatek sněhu.
Ve Francii žijí stejní živočichové jako u nás. Na pevnině se vyskytují králíci, zajíci a různí hlodavci, v lesích žije vysoká zvěř, která už je na prahu vymření, proto se chová pouze v oborách. Žije zde hodně lišek a jiných šelem, hlavně kunovitých. Dalším početným zástupcem jsou prasata divoká. Ve vysokých korunách stromů žije hodně druhů ptáků. Ve výše položených místech najdete velké množství plazů, hlavně ještěrek. V moři žijí sardinky, tuňáci, sledi, makrely, kambaly, kraby, humři a krevety, Vyskytují se zde smíšené lesy mírných pásů, vždy zelené tvrdolisté lesy středomořského typu, horské a velehorské vegetační pásy.

Obyvatelstvo
Ve Francii žije asi 58 500 000 obyvatel. Hustota zalidnění je 106 obyv./ km2.
Jasně největším městem Francie je bezpochyby Paříž, která je zároveň i hlavním městem. Žije v ní asi 9,5mil. obyvatel. Hraje zde jeden prvoligový klub. Mezi průmyslem převládá strojírenství. Paříž má hodně historických památek.
Velkými a vyspělými městy na západě Francie jsou Caen, Rennes, Nantes a přístav Le Havre. V těchto městech je rozvinutý průmysl, hlavně strojírenský. Ve městech Nantes a Rennes hrají dva fotbalové prvoligové kluby, za Rennes dokonce chytal i český gólman Petr Čech. Známými městy na jihu jsou Bordeaux, Toulouse, Marseille, Lyon, Nice a St.Etienne. Hlavním průmyslem je zde opět strojírenství a opět je zde několik fotbalových prvoligových klubů a to v St.Etienne, Marseille, Bordeaux a v Toulouse. V Lyonu je evropské sídlo Interpolu. Na severu patří mezi velká města Lens a Lille. Hlavním průmyslovým odvětvím je těžba černého uhlí, v obou městech jsou fotbalové kluby, které hrají francouzskou první ligu.
Státní zřízení Francie je republika prezidentského typu s dvoukomorovým parlamentem. Prezidentem je Jacques Chirac. Francouzi tvoří 94% obyvatel. Zbytek tvoří Němci, Katalánci a Bretonci, ale ti žijí jenom u hranic. Úředním jazykem je francouzština, ale i v ní jsou velké rozdíly podle krajů. Na Korsice se mluví francouzsky s italským dialektem, Katalánci také mají svůj přízvuk. Obyvatelé jihu používají výraznější nosovky než Francouzi na severu. 81% obyvatel jsou katolíci, 6% jsou sunnitští islamisté, 2% tvoří kalvinisté, zbytek obyvatel jsou nevěřící.

Hospodářství
Zemědělství ve Francii patří k nejvyspělejším v celé Evropě. Velký rozvoj nastal po skončení 2.světové války. Francie jako největší evropský producent a vývozce zemědělských produktů má úspěch i přesto, že význam hospodářství neustále klesá. Ve Francii jsou dobré podmínky pro zemědělství a Francouzi toho umí využít. Orná půda zabírá asi 30% celé plochy. Pěstuje se tam obilí, hlavně pšenice. Dále se tam pěstují vinná réva, ze které se posléze vyrábí jedny z nejlepších vín na světě. V menší míře se zde pěstují brambory, slunečnice, olivy, cukrová řepa, tabák, chmel a dokonce i rýže. Pěstují se zde i lanýže, které hledají speciálně vycvičená prasata. Chová se zde skot, díky kterému vyvážejí tolik mléčných výrobků. Francouzi chovají i ústřice a to v moři.
V průmyslu je Francie čtvrtým nejvyspělejším státem na světě. Vyspělejší jsou pouze Spojené Státy Americké, Japonsko a Německo. Zdroje nerostných surovin jsou ale stále omezenější. Zásoby černého uhlí a železné rudy rychle mizí. Hlavní odvětvím průmyslu je strojírenství. Vyrábí se zde automobily, které jsou rozšířeny po celém světě. Známými značkami jsou Peugeot, Citroen, Renault. Vyrábí se zde i světoznámá letadla značky Concorde a Airbus. Velmi významná je výroba vlaků a rychlovlaků-TGV, zbraní, umělých vláken, pneumatik a světově proslulé kosmetiky. Na dobré úrovni je i potravinářství, Francie totiž vyniká v produkci vín. Francouzi jsou známí svými specialitami, kterými jsou různě připravení šneci, lanýže a ústřice. Vysokou úroveň si udržuje textilní průmysl soustředěný na severu a v Paříži- centru světové módy a výroby oděvů.
Francie má nejrozsáhlejší síť železnic v Evropě. Nepromyšlená je doprava silniční ve velkých městech, často tady uvíznete v kolonách. Mimo města je silniční doprava na vysoké úrovni. Vede tudy hodně dálnic a to urychluje dopravu. Do Velké Británie vede supermoderní Eurotunel. Francie dováží a vyváží po silnicích, železnicích a i po moři. Vyváží se hlavně automobily, ocel, textil, víno, labužnické pochoutky. Do Francie se dováží železná ruda, černé a hnědé uhlí, ropa a zemní plyn.
Ve Francii je velmi dobré zdravotnictví, na které z poloviny přispívají lidé pojištěním a z poloviny stát. V nemocnicích je nedostatek nemocničních lůžek. Také kapacity specializovaných zařízení, jako jsou psychiatrické léčebny a domovy pro důchodce, jsou značně omezené. Francie má vynikající publikační historii. Známými časopisy jsou Le Monde, La Figaro a Elle. Ale rádio a televizní stanice jsou monotónní a jednotvárné, proto lidé raději čtou noviny a časopisy. Cestovní ruch ve Francii je nerovnoměrný. Mezi turisty nejoblíbenější je v létě Paříž, která překypuje historickými památkami a najdeme tam hodně luxusních hotelů a drahých uliček. Oblíbená je také jižní část Francie, kterou je Riviéra. Naopak v zimě jsou hodně navštěvovány Alpy a Pyreneje.

Život lidí
Na místě, kde dnes leží Francie dříve byla Galie a Franská říše. Největší rozsah dosáhla jako franská říše Karla I. Velikého na přelomu osmého a devátého století. Ve Francii se odehrálo mnoho bitev. Teprve roku 1453, kdy skončila stoletá válka s Anglií, byla sjednocena Francie v rozsáhlý a silný evropský stát, který se stal brzy evropskou mocností. Po porážce Napoleona země ztratila dobytá území na východě a byla obnovena bourbonská monarchie. V roce 1870 byla vyhlášena republika. Po porážce v druhé světové válce byla Francie rozdělena na dvě části -jedna okupována Německem, ve druhé zřízen protifašistický režim se sídlem ve Vichy. Po válce se musela Francie rozloučit s některými svými koloniemi - například s Alžírskem či zeměmi na Blízkém východě. Francouzská kultura je různorodá. Je ovlivněna rozdílností a posledními vlnami imigrace. Francie hrála velmi důležitou roli po celá staletí jako kulturní centrum celé Evropy v čele s Paříží.
Na počátku 20. století žilo ve Francii mnoho lidí na venkově a řídili se podle křesťanských tradic. Během tohoto století nastalo ale mnoho změn: došlo k vylidnění venkova a mnoho lidí se odvrátilo od křesťanství. Toto vedlo k mnoha změnám ve společenských zvycích.
Jednou z mnoha památek ve Francii je Eiffelova věž. Strůjcem byl geniální inženýr Gustave Eiffel, který myšlenku na stavbu kovové věže v sobě nosil od dob studií a na konec ji nechal postavit. Věž byla otevřena 6. května 1889 po stavbě trvající dva roky. Zpočátku však Eiffelovka budila spíše nelibost Pařížanů než obdiv. Do akce za odstranění monstra, které Paříž hyzdí, se zapojilo mnoho slavných architektů, spisovatelů a dalších umělců. Počátkem 20. stol. ji však naopak mnozí básníci začali oslavovat. Objevovala se na obrazech později slavných malířů a stávala se stále slavnější. V r. 1909 prošla koncese a věž měla být zbourána. V té době však již poskytovala dobré služby telegrafii, protože na ní byla umístěna anténa. Věž byla tedy zachována a později začala sloužit bezdrátovému spojení, rádiovému vysílání a v r. 1957 přibyla také televizní anténa. Poslední patro Eiffelovky ve výšce 320 m patří meteorologickému pracovišti a letecké navigaci.
Další památkou je Katedrála Notre-Dame, mistrovské dílo gotiky. Nachází se na ostrově Ile de la Cité. Zde byli korunováni králové a královny. Za revoluce byla katedrála prohlášena za svatyni rozumu. Stavba začala r. 1163 a byla dokončena až v polovině 14. století.
Sacré Coeur, česky posvátné srdce- tato zvláštní stavba byla dokončena ke konci 19. století na nejvyšším pahorku Paříže, který měří 130m. Románsko-byzantská stavba s kopulí připomínající pocukrovaný dort, je podobně jako Eiffelova věž neodmyslitelnou součástí Paříže. Nahoru na kopuli vede 237 schodů. Pohled na Paříž ve dne připomíná kamennou poušť, ale v noci se naskytuje krásný pohled na moře barevných světel.
Navštěvováno je muzeum v Louvru, kde je vystaveno mnoho známých soch a obrazů, např. Mona Lisa nebo díla impresionistů Moneta, Renoira, Maneta.
Nejpopulárnějším sportem ve Francii je fotbal. Dalšími populárními sporty ve Francii jsou cyklistika, ve Francii se každoročně pořádá světoznámá Tour de France. Formule 1, Francie pořádá Grand Prix Francie v Magny-Cours a populární je také tenis ve Francii se hraje grandslamový turnaj French Open v Paříži. Nejhranějším sportem ve Francii je Pétanque. Různé formy Pétanque jsou hrány ve Francii přibližně 17ti miliony lidí. Eviduje se 480 000 licencovaných hráčů. Další známou hrou, která pochází z Francie je stolní fotbal. Mezi Francouzi je velmi populární, což dokazují četnými vítězstvími na světových šampionátech. Francouzi několikrát pořádali olympijské hry : letní v letech 1900 a 1924 v Paříži a zimní v r. 1924 v Chamonix, 1968 v Grenoble a 1992 v Albertville. Francouzští fotbalisté jsou známí po celém světě. Za Francii hráli takové hvězdy, jakými určitě jsou Zinedine Zidane, Michel Platini, Marcel Desailly, Laurent Blanc, Fabien Barthez, Sylvain Wiltord a Thierry Henry. V roce 1998 Francouzi vyhráli světový pohár, který navrhl také Francouz, Julese Rimet. Největším stadionem ve Francii je Stade de France, který byl postavený v roce 1998 pro finále světového poháru. La Grande Stade, jak se mu běžně říká není pouze dějištěm sportovních událostí. Má zasunovací spodní řadu sedadel, 36 výtahů, 43 kaváren a snack barů, 670 toalet, 17 obchodů a 454 světlometů. Byl postavený za více než 14.8 miliardy korun a vejde se do něj 80 000 diváků.
Francouzská kuchyně je charakteristická svou velikou rozmanitostí. Je označována jako jedna z nejvíce kultivovaných a elegantních stylů vaření na světě. Francouzské způsoby vaření ovlivnily bezmála celou Západní Evropu a mnoho kulinářských škol užívá Francouzkou kuchyni jako základ všech ostatních forem evropského vaření. Nejstarší písemnou památkou je Štrasburská přísaha z roku 842. V průběhu dějin zaznamenala francouzská literatura bouřlivý rozvoj a určovala po mnoho století světový trend. Mnoho literárních směrů 20. století má svůj původ ve Francii. Mezi nejznámější autory patří : Francois Villon, Francois Rabelais, Michel de Montaigne, Victor Hugo, Gustav Flaubert a Honoré de Balzac.