Uzbekistán

Uzbekistán
Rozloha: 447400 km2
Počet obyvatel: 24091 tis. (1998)
Hustota zalidnění: 54 obyv./km2
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1991)
Správní členění: 12 provincií, 1 autonomní rep. (Karakalpakstan)
Hlavní město: Taškent 2106 tis. obyvatel
Jiná město (tis. obyvatel): Samarkand 368, Namangan 341, Andižon 303, Buhoro 236, Fargona 191
Nejvyšší hora: hisortoglari 4643 m
Významné řeky (jezero): Amudarja 2540 km, Syrdarja 3019 km, Zaraíšon 877 km; Aralské j. 37500 km2
Hlavní etnické skupiny: Uzbekové 73%, Rusové 8%, Tádžikové 5%, Tataři, Karakalpakové
Průměrný přírůstek obyvatel: 2,1%(1991-96)
Úřední jazyk: uzbečtina
Gramotnost: 97%
Náboženství: sunnitští muslimové 88%, pravoslavní 9%
Měna: 1 uzbecký sum (UZS)
Hospodářství: rozvíjí se zemědělství, průmysl, těžba nerostů
HNP na 1 obyvatele: 1010 USD
_________________________________________________________________
V období starověku dobývali území Uzbekistánu Parthové, Peršané, Alexandr Veliký, Turci, Arabové. V 8. století bylo připojeno k arabskému chalífátu, nastal začátek islamizace země. Ve 13. století je dobyli Mongolové, poté Timúrovci. V 16. století se stalo součástí chanátu Buchara a Chiva, od poloviny 19. století součástí carského Ruska. V roce 1924 vznikla Uzbecká SSR v rámci Sovětského svazu, později vyčleněna Tádžická SSR. Roku 1991 vyhlásil Uzbekistán nezávislost, byl jedním ze zakládajících členů SNS.
V čele autoritativního režimu, stojí postkomunista Islam Karimov. V roce 2001 nastala afghánská krize, Karimov se stal spojencem USA. Roku 2005 bylo ve Fergánském údolí brutálně potlačeno povstání proti Karimově diktatuře, načež se Uzbekistán zvolna začal orientovat na Rusko a Čínu a vypovídat ze země americké vojáky. V důsledku následujících nepokojů uprchly 2 miliony etnických Rusů.

Uzbekistán je vnitrozemský stát v centrální Asii. Jeho sousedy jsou Afghánistán na jihu a státy Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Turkmenistán.