Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Island

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Zeměpis > Státy > Island
 
Titulek: Island
Datum vložení: 17.6.2008
Referát vložil: rohlicek19

 

squareVClanku:
id='square-ir'
Island

Základní údaje: Rozloha: 103 000 km2
Počet obyvatel: 263 000
Hlavní město: Reykjavík (103 000 obyvatel)
Další velké město: Kópavogur (17 000 obyvatel)
Nejvyšší bod: Hvannadalshnúkur (2 119 m)
Nejdelší řeka: Pjórsá (230 km)
Největší ledovec: Vatnajökull (8400km2)
Úřední jazyk: islandština
Národnostní složení: Islanďané 96%, ostatní Skandinávci 1.5% Američané 0.5%, ostatní 2%
Hlavní náboženství: křesťanství (lutheránské) - hlásí se k němu 93% obyvatel
Náboženská příslušnost: protestanté 96.2%, římští katolíci 1%, bez vyznání 1.4%, ostatní 2%
Státní zřízení: republika s jednokomorovým parlamentem
Měna: 1 islandská króna (1sK) = 100 aurar.
Naděje dožití při narození: muži 75.2 roků, ženy 80.9 roků.

Island je ostrovní republika těsně pod severním polárním kruhem. Je vzdálen asi 700 km od Skotska, 1 000 km od Norska a jen asi 250 km od Grónska. Jeho kulturu založili Vikingové v 9. století. Obyvatelé ostrova vyrůstají ve specifickém izolovaném drsném prostředí vulkanicky aktivní oblasti.Islandu se říká země ledu a ohně. Jen za posledních 1 000 let zde došlo k více než 30 vulkanickým erupcím. 1/3 veškeré lávy, která byla na světě od roku 1 500 vyvržena, pochází z Islandu.Lidé a dějiny Prvními obyvateli Islandu byli pravděpodobně irští mniší. Ti byli kolem roku 870 vytlačeni Vikingy z Norska, Irska a Skotska. Jejich náčelníci zakládali thyngry neboli místní sněmy, aby urovnávaly veřejné spory a konflikty mezi osadníky, okolo roku 930 byl založen Althing, národní sněm, nejstarší evropský parlament. Jeho rozhodnutím bylo v letech 999-1000 přijato křesťanství. Roku 1994 Althing vyhlásil nezávislou republiku.Ve městech žije více než 90% obyvatel, vnitrozemí je téměř liduprázdné.Přírodní poměry Island je geologicky velmi mladý. Byl vytvořen sérií sopečných erupcí ze Středo atlanského hřbetu - hranice dvou zemských tektonických desek. Poměrně častá jsou i zemětřesení, po celé zemi se hojně vyskytují termální prameny. Výrony horkých pramenů a sopečných plynů daly název i hlavnímu městu - Reykjavík neboli Kouřový záliv. Prameny se široce využívají k ohřevu vody a k vytápění prakticky na celém Islandu.Ledovce pokrývají asi 13% plochy Islandu. Největší z nich je Vatnajökull na jihovýchodě, z jehož plochy 8400 km2 vyčnívá i nejvyšší sopka ostrova (Hvannadalshnúkur 2119 m).Řeky jsou krátké a velmi vodnaté, s četnými vodopády.Na Islandu je subarktické oceánské podnebí, které je zmírňováno Golfským proudem. Počasí je velmi proměnlivé s převahou větru, deště a mlh. Průměrná roční teplota: 4,3°C (v červenci 10,6°C a v lednu 0,5°C).Lesy (převážně bříza), které dříve pokrývaly rozsáhlá území, byly už dávno vykáceny a nyní tvoří jen asi 1% plochy ostrova.Charakteristikou vegetací jsou mechy, lišejníky a odolné traviny poskytující dobrou pastvu.Polární lišky jsou na Islandu jediná původní zvířata. Chovají se koně a krávy. Ovce jsou všude, pasou se volně v přírodě, jsou značkovány. Je jich na ostrově dvaapůlkrát více než lidí. Islanďané je nedojí. V řekách a jezerech se loví lososi. Okolní moře je nejbohatším lovištěm ryb v Atlantiku. Typickým ptáčkem na Islandu je Papuchálek severní (Fratercula artica). Jedná se o hebkého bílého ptáčka s červeným zobákem, který se po dvojicích k sobě tulí na mořských březích a skaliskách a jakoby nemotorně poletuje vzduchem. Turisté si ho nakupují v prodejnách suvenýrů vycpaného. Loví se ze zavěšeného lana do síťky na dlouhé tyči.Hospodářství Rybolov je naprosto klíčovým odvětvím islandské ekonomiky, zajišťuje více než 3/4 hodnoty vývozu. Rybářská flotila má asi 1000 lodí a s ročním úlovkem Island zaujímá 3. místo v Evropě. Na minimální ploše obdělávané půdy (0.1%) se pěstují pícniny, brambory a tuřín. Ve sklenících vytápěných horkými prameny se celoročně pěstuje zelenina i květiny.Těží se pouze diatomit.Elektřinu z 94% produkují hydroelektrárny, zbytek připadá na elektrárny geotermální. Tradiční je výroba vlněných látek, oděvů i koberců, a také kožešin.Islanďané patří k nejzdravějším národům na světě.Doprava Hlavní islandskou dopravní tepnou je silnice číslo jedna. Můžete na ní obkroužit s výjimkou západních fjordů celý ostrov. Na Islandu vlaky nejezdí. Během stavby Reykjavického přístavu byla vybudována železniční trať v délce 12 km a jezdily po ní dvě lokomotivy. První stojí na podstavci v přístavu a druhá ve skanzenu.Zajímavá místa:Reykjavík(kouřový záliv)Hlavní město Islandu, na JZ ostrova, 103 000 obyvatel, středisko země, jediné skutečné město Islandu, v Reykjavíku a okolí žije 60 % obyvatel státu. Průmysl: loďařský, rybářský, chemický, textilní. Přístav, mezinárodní letiště, divadla, muzea, universita, vědeckovýzkumné ústavy. Reykjavík byl údajně založen Vikingy roku 874. Od 1786 město, od roku 1845 sídlo parlamentu. Od roku 1944 hlavním městem Islandu.Je to nejseverněji položené hlavní město na světě, v době letního slunovratu zde můžete vidět zapadat slunce o půlnoci.Akureyri Hlavní město islandského severu leží asi 100 km jižně od polárního kruhu. Má asi 15 tisíc obyvatel a je to jedno z nejteplejších míst v zemi (letní teploty kolem 20°C). Je tu rodný dům pátera Jóna Sveinssona, autora knížek pro děti o chlapci jménem Nonni, u nás nejpřekládanějšího islandského spisovatele.jezero Mývatn(Komáří jezero)Vzniklo z vychladlé lávy dávných sopek - přes 200 sopek, z toho 30činných (Hekla, Askja, Katla).Rozloha asi 38km2 , průměrná hloubka 2,5m, od roku 1974 přírodní rezervace.Sedm měsíců v roce je Mývatn pod ledem a domorodci si tudy zkracují cestu ze Studgardu do Rejkjavíku. V létě se pak rezervace stává nejnavštěvovanějším místem Islandu. Příroda kolem Mývatnu ukazuje všechny islandské zázraky. Jsou tam krátery, jeskyně s horskými jezírky, lávová skaliska, pseudokrátery, sirné prameny. ledovcová říčka plná lososů.VatnajökullReliéfu jihovýchodního Islandu dominuje ledovec Vatnajökull, po ledovcích Antarktidy a Grónska 3. největší na světě. Celková plocha ledovce je 8 400 km2, místy dosahuje tloušťky až 1 000 m. Z centrálního ledového příkrovu vybíhají rozsedlinami v ledu jako koryta menších údolních ledovců. Absolutním vládcem je zde příroda - pod ledovcem totiž leží několik činných sopek, které erupcí pod ledem způsobily více škod, než kdyby explodovaly na povrchu. Jejich erupce jsou příčinou tání ledu a tlak plynů společně se vzniklou párou doslova nadzvedává ledový příkrov, což mívá za následek rozsáhlé devastující záplavy. Na 2 119 m vysoký vrchol Vatnajökullu vede řada cest, ale výlet vyžaduje zkušenost s výstupy na ledovce.Největší ledovec na Islandu (8400 km). Pod ním jsou sopky a ty občas vytvoří mohutné jeskyně horké vody a ty se pak s kusy ledu a popelem zřítí do nížiny. Mocnost ledu je až 1 m. Průměrná výška je asi 1500 m n. m..Gejzíry Před 65 miliony lety vznikla mezi Grónskem a Skandinávií v zemském povrchu obrovská trhlina, dvě oceánské litosférické desky se začaly od sebe vzdalovat a neustálá sopečná činnost následně zformovala mladý ostrov - Island. Z hlubin oceánu téměř neustále vytéká proud lávy. Na Islandu je 200 sopek, z toho 30 činných, k sopečné erupci dochází jednou za 5 let. Pod zemí to neustále bouří a na povrch vyvěrá kolem 700 horkých pramenů a gejzírů. Tzv. "Velký gejzír" zahájil aktivitu ve 14. století a utichl ve 20. století, neboť byl ucpán kameny a sutí. Když byla kladina vody uvnitř gejzíru uměle snížena, voda stříkala "jen" do výše 60 m. Nyní se probudí k životu nepravidelně. "Trucující" gejzír však nahrazuje jeho kolega Stokkur (tlouk na máslo): zhruba každých 8 minut vytryskne do výše 20 m fontána vody horké 97°C.Hekla Nejpopulárnější islandská sopka (1471 m), kdysi považována za bránu do pekla. Poté, co na ni v roce 1750 vystoupili dva studenti z kodaňské univerzity a vrátili se živi a zdrávi, strach z Hekly se pomalu ztrácel. V roce 1947, kdy sloup černého dýmu sahal až do výška dvaceti sedmi metrů, mraky popela a kouře zatemnily oblohu a láva pokryla přes dvacet kilometrů čtverečních země. V roce 1510 byl úlomkem kamene při erupci zasažen člověk na Skálholtu, vzdáleném vzdušnou čarou asi čtyřicet kilometrů. Naposledy dala o sobě Hekla vědět mezi únorem a březnem roku 2000.AlthingV desátém století, koncem prvního období osídlení Islandu, vznikla na ostrově potřeba zavést zákony. Sedláci si tedy v roce 930 založili první parlament světa - Alting. Nejprve museli vyslat čaroděje do západního Norska, aby tam vystudoval. Za tři roky se vrátil se sbírkou zákonů přizpůsobenou islandským podmínkám. Mezitím byl Grímur Geitskör pověřen aby nalezl vhodné místo pro parlamentní sídlo. Objevil je na pláních nedaleko jezera Tinfvallavatn a tam na Tingvellir (islandsky Sněmovní pláně) od roku 930 parlament zasedal. Nejmocnějším mužem v zemi se stal zákonopravce, který znal zákony zpaměti. K jejich sepsání došlo až v roce 1117. Parlament měl moc zákonodárnou, ale o výkonnou už se starat nemohl. Islanďané neměli panovníka ani armádu. Tingvellir je dodnes posvátným místem všech Islanďanů. I když dnes Alting zasedá v Reykjavíku, jde-li o něco mimořádně důležitého, vyrážejí poslanci po vzoru předků na Tingvellir ke Skále zákonů.Zajímavosti:Islanďané nemají rodinná jména jako my. Neříkají si pane inženýre, dokonce ani slečno či pane. Nejdůležitější jsou u nich křestní jména. Ženy sňatkem nemění svá příjmení. Na ostrově není zvykem používat kapesník, takže při nachlazení popotahují.

Hodnocení: (hodnotilo 25 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)



 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: WarThunder.info | Calorie-Charts.info