Jan Melič

Vedle stárnoucího Hynka Rutha , v II. pol. 18. století vlastně prvního odborného učitele porodnictví na pražské fakultě , vyrůstal v Praze „člověk velkého nadání a činorodého temperamentu „ (Klaus) : Jan Melič . Člověk , jehož činnost odborná , společenská a sociální byla natolik významná , že ho musíme řadit k základním stavebním kamenům pražského porodnictví s evropským významem . Je velká škoda že historikové dosud nevymezili Meličovi to místo , které mu právem náleží .

Narodil se v Praze 7.5.1763 . Po gymnáziu vystudoval filosofii a zapsal se na medicinu . ještě před ukončením studií odjel do ciziny : ve Vídni pobyl nedlouho u Grantzova nástupce Lebmachera , poté vyhledal Maximiliána Stella . Byl v Erlangen u Hofrata Rudolfa , v Jeně u Starka , V Kasselu u staršího Steina . Po návratu do Prahy studia ukončil a 18.8.1785 byl promován na doktora mediciny . Za další rok získal grandus magistra obstetritiae . Již v roce 1787 se 24letý Melič obrací na profesorský sbor se žádostí , aby mu bylo dovoleno přednášet - vedle Rutha – kolegium z praktického porodnictví na fakultě . Profesorský sbor však jeho žádost po Ruthově posudku zamítl . nato Melič odjíždí opět do ciziny tentokrát studuje v Německu pokročilá zdravotnická zařízení a jak později uvidíme , tato zvídavost a po sléze znalost evropské mediciny velice přispěla k formování jeho pokrokových myšlenek . Ještě v témže roce se vrací do Prahy a po neúspěšném pokusu o získání Vlašského špitálu pro potřeby veřejného porodnictví , zřizuje pomocí matčiných peněz – patrně inspirován podobným ústavem v Hamburku – soukromou porodnici . Pro svůj "Privatenbindungsanstalt" , jak jí nazýval , získal lékaře , najal porodní báby , koupil nástroje a léky a dal rozhlásit , že v jeho ústavu může zdarma slehnouti každá chudá vdaná žena . Jeho činnost se však neomezovala jen na pomoc při porodu . Hned od počátku začal přednášet pro mediky a porodní báby , a to 4 hodiny týdně nejprve podle učebnice Steidelovi , později Steinovi . U sporných otázek seznamoval posluchače s názory různých autorů , k nim připojil mínění své a na závěr byla rozprava. V praktickém výcviku pak používal i fantom . Ústav již zpočátku dobře prospíval a Melič nabýval v širokých vrstvách pražského lidu popularity .V roce 1790 zřídil při porodnici ambulantní ústav pro nemocné ženy a děti .

Prosazoval , aby těhotné ženy chodily na pravidelné prohlídky od prvního měsíce těhotenství po celou jeho dobu . Za každou prohlídku dostala těhotná žena 30 krejcarů , za každý porod v domácnosti vedený medikem 2 zlaté , onemocněla-li žena v těhotenství nebo po porodu , dostala zdarma léky a ošetřeno bylo i její dítě . Náklady na jeden porod v ústavu odhadl Melič na 6 zlatých . Jak hluboce se Melič zabýval otázkami teorie a praxe našeho oboru , zejména při výchově studentů, svědčí jeho slova , kterými zdůvodnil nutnost otevření soukromého ústavu :

„Často jsem si kladl otázku , zda se může učený porodník-theoretik státi také šťastným porodníkem-praktikem , když mimo popisu v knihách žádný porod ve skutečnosti neviděl ani žádný sám nevedl .Cítil jsem tíhu těchto námitek a viděl jsem , že svého cíle nedosáhnou nikdy , jestliže moji posluchači věci theoreticky naučené nebudou moci aplikovat v praxi . Když nebudu moci přiložit ruku k dílu, zjemniti svůj hmat cvičením , proměnit hroty svých prstů ve své oči a konečně porozumět celému pochodu , kterého příroda používá při výkonu tohoto velkého dění . Když nebudu moci sledovat schopnost přírody porodní nepravidelnosti šetrně napravovat a nebudou-li umět stejným šetrným způsobem vést i porod operativní . Toho všeho jsem mohl dosáhnout bez praktického ústavu .“

Činnost v soukromém ústavu začala mít širokou odezvu ve veřejnosti , a tak po pochvalném dekretu od zemského gubernia z ledna 1791 je Melič nejvyšším kabinetním listem ze 17. srpna jmenován fakultou veřejným učitelem praktického porodnictví, ženských a dětských nemocí i ve státní porodnici – po pěti letech soukromých přednášek . Po svém jmenování dne 26.2. 1793 měl Melič v Karolinu přednášku , kterou nazval „O užitku přesné a důkladné znalosti porodnictví pro porodníky a pro ženské a dětské lékaře .“ Tam uložili svůj vědecký a sociální program . Jeho reformní myšlenky si zasluhují obdiv a úctu i dnes . Úryvek z jeho instalační přednášky k nám hovoří velmi srozumitelně :

„Je nezměnitelně nutné , aby umíralo tolik dětí a aby tolik žen zaplatilo svoje mateřství trvalou invaliditou ? Není pravda , že se děti rodí slabé a málo odolné . Vydrží víc než dospělí , ale umírají na špatnou poporodní péči , hlavně špatnou výživu , pro nesčetné chyby fysické a dietetické výchovy . Proto je nesmíme nechat v péči nepoučených matek a porodních bab . Musíme dětem zajistit odbornou lékařskou péči …… Proč tolik žen zaplatí porod ztrátou zdraví a plodnosti ? Ne proto , že je mateřství škodlivé to naopak ženám velmi prospívá , nýbrž proto , že jsme dosud měli špatné porodnictví . Již minuly doby , kdy muži považovali za nedůstojné stát se porodníky . Dnes je porodnictví exaktní vědou stejně jako matematika . Nestačí však umět vést porod . My musíme usilovat o nové porodnictví , které se musí zajímat nejen o rodičku , nýbrž o ženu po celou dobu jejího těhotenství i po něm a vůbec o ženu ve všech fázích jejího života .“

Tyto pokrokové názory vedou Meliče přímo k návrhům sociálního programu , zcela ojedinělým v této době . A tak v roce 1795 vydává v Praze obšírný program nemocenského pojištění , spis o 144 stranách : „Darstellung einer Gesundheitsassecuranzanstalt .“ Pokladem sociálních návrhů byly jeho statistické rozbory , vůbec první, jaké byly v historických zemích vypracovány . Jeho „Záznamy a sňatečnosti , o natalitě podle pohlaví a podle počtu plodů , podle původu manželského a nemanželského „ zachytily bezmála sto let ve svatomikulášské farnosti . Téměř 50% dětská úmrtnost do 7 let , v té době nijak vzácná , byla jedním z motivů jeho snah o zlepšení péče o matku a dítě . Melič se tak zapsal do historie nejen jako náš první populační statistik , ale zejména jako reformátor , jehož návrhy na sociální zabezpečení předešly dobu o další staletí . V předmluvě návrhu na nemocenské pojištění Melič říká :

„Odevzdávám tímto svým spoluobčanům návrh na zdravotní pojišťovací zařízení . Zasluhuje pochvaly o podpory ? to nemohu posoudit ani já , ani jiný odborník , to mohou učinit pouze ti , jejichž bídě může býti navrhovanou cestou pomoženo a kteří cítí , že by jejich životnímu osudu mohlo býti ulehčeno , chuť k životu probuzena , radost a spokojenost zvětšena , a tím suma všeobecného blahobytu zvýšena a míra bídy zmenšena .