Tvoření slov

Slovotvorba = nauka o tvoření slov; popisuje způsoby tvoření slov a slohotvorné vztahy k jiným slovům = jeden ze způsobů obohacování slovní zásoby
- nová pojmenování jednoslovná vznikají na základě už existujících slov těmito způsoby:
odvozování (derivace) - příponami město – městečko, městský
- předponami - předměstí, předměstský
skládání (kompozice) velkoměsto, vodovod, světlovlasý
zkracování Čedok, ČTK

zvláštní způsoby: - změna jen významu beze změny formy,
např. substantivizace adjektiva milý, pokladní
- změna jen formy beze změny významu,
např. líný – lenivý, šedý – šedivý

odvozování = tvoření slov s novým věcným význam pomocí předpon, přípon popř. i koncovek; vznikají slova odvozená – v češtině nejčastější
Struktura slova:- stavební prvky slova, nejmenší části slova , dále nečlenitelné, s určitým významem tzv. morfémy
- slovotvorný základ = část slova bez koncovky (kořen, kmen), ke které se připojuje slovotvorná přípona; kořen= část slova, společná všem příbuzným slovům, dále nečlenitelný; kmen= část slova, která zbude po oddělení koncovky
- slovotvorné prostředky – přípona, předpona, koncovka= část na konci slova, které se mění při skloňování nebo časování
- slovní čeleď (rodina) = skupina slov se stejným kořenem

odvozování – podstatných jmen – příponami-(činitelská, konatelská –ař; názvy prostředků, nástrojů: padák, výsledků děje: výlisek; názvy osob, zvířat a věcí podle vlastností; názvy míst: prodejna, obyvatelské příslušnosti: Evropan , mláďat; přechylování; názvy zdrobnělé, zhrubělé, hromadné: obyvatelstvo; jména abstraktní- vlastnosti, děje)
- předponami – ( zesilující: velmistr, zeslabující: paklíč, rušící: nepřítel, společenství: sourozenec, z předložkových pádů: protijed)
- přídavných jmen – příponami - ( jména vztahová: bratrův; označení původu z látky: kožený; označení vnějších znaků: zubatý; ozn. vnitřních znaků: čestný; vyjádření možnosti, schopnosti: hojivý; vyjádř. činnosti právě vykonávané –cí; vlastnosti plynoucí z děje: pečený, vykonaného děje: zčervenalý; vykonávání děje: hořlavý; vyjádření míry vlastnosti: rychlejší,maličký,šedavý,přední,pozemský)
- předponami – ( zesilující: nejnovější; zeslabující: nehezký)
- sloves – příponami – (z podst. jmen: kamenět...- kmenové přípony –ova, -i-, -e-; z přídavných jmen: bohatnout..- kmen. přípony –nou-, -e-, -a-, -i-; ze sloves: dodělávat, z příslovcí a citoslovcí: opakovat, cinkat)
- předponami – (význam místní: donést, dokonavost: nastat, fázovost: rozjet se, míra: přisolit)
- zájmen - (neurčitost: někdo, kdosi; všeobecná platnost: kdekdo; negace: nikdo; omezení: málokterý; pochybnost: sotvakdo; zvýraznění: tento)
- příslovcí – příponami – (celkem, mladě, odtud, mlčky, kratčeji, méně,lidsky)
- předponami – (nadále, dodnes, nejdokonaleji, nehezky)
skládání = spojování dvou i více slovních základů, vznikají slova složená, složeniny, časté v něm- čině ; složeniny pravé (vlastní) např. velk-o-město, děj-e-pis, Kaz-i-mír; složeniny nepravé (nevlastní) = spřežky, 1.člen beze změny, méně často, např. okamžik, zeměkoule, pravděpodobný
typy složenin- slučovací- vztah souřadnosti ( lesostep, nosohltan, sladkokyselý, hluchoněmý, česko-polský...u vztahu vzájemnosti se píše pomlčka)
- určovací – vztah podřadnosti (velkoměsto, černozem, černovlasý, sněhobílý)
- vazebné –vztah podřadnosti; se slovesnou vazbou (vodovod, málomluvný)
- predikční – hromobití (hromy bijí)
zkracování = spojování dvou i více zkrácených slovních základů
- iniciálové zkratky – z počátečních písmen slov: ČR, OSN, ODS, ČVUT vyslovují se po písmenech (výjimka AMU, UNESCO)
- zkratková slova – z počátečních slabik nebo hlásek Čedok (Česká dopravní kancelář), Sazka, Ingstav - vyslovují se jako slova, skloňují se podle běžných vzorů
- zkratky frekventovaných slov a slovních spojení (z praktických důvodů)
pod. (podobně), např., tj., atd., př. Kr., fa., a.s.; značky, symboly pro matematické, fyzikální, chemické a jiné pojmy kW, kg, km, ha; oficiální zkratky akademických zkratek a vědeckých titulů Mudr., Mgr., Csc., Dr.

- při odvozování dochází v kmeni základového slova k obměně hlásek např.
změny samohlásek - krácení ráno – ranní
- dloužení hrad, hrádek
- střídání řídit – ředitel, schod – schůdek
- dvojhláska za samohlásku brousit – brusný
- vznik nebo zánik jádro – jadérko, pes – psí
změny souhlásek – měkčení, střídání
h – ž jih – jižní; k – č ruka – ručka; ch – š hoch – hošík; c – č opice – opičí; g–ž; s-š; d-z; t-c; z-ž

vina- viník, vinice – vinen, vinen, vinna, vinno, vinni; povinen, povinna, povinno, povinni
Praha- pražský – pražští ; dobříšští, lotyšský – lotyšští (x lotyština), ruský – ruští, maličký – maličcí, hezký – hezcí
ranní (ráno) x raný salát, středověk... (časný)
nej/ jasnější ( nejasnější), bezzubý

dělení slov na konci řádku – po slabikách sto-le-ček, kou-zel-ník
- podle stavby slova roz-dě-le-ný, půl-litr, ví-těz-ství
- dvojí možnost čes-ký i če-ský, ses-tra i sest-ra