Slovo a jeho složky

Slovo = skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající svůj vlastní význam. Je to jednotka slovní zásoby. V každém slově se spojuje stránka významová a zvuková.
Význam slova je jeho informační obsah, tedy to, co nám sděluje, co znamená, co pojmenovává atd. Slovo má význam slovní(lexikální) – označuje určitý jev skutečnosti = význam má slovo samo o sobě, bez spojení s ostatními slovy.
Význam mluvnický (gramatický) – nabývá ho až ve spojení s ostatními slovy ve větě. Je vymezen mluvnickou stavbou jazyka, vyjadřuje různé mluvnické kategorie např. rod, pád..
Z tohoto hlediska rozlišujeme slova
· Lexikální – mají jen význam slovní (příslovce, citoslovce)
· Lexikálně gramatická – mají význam slovní a ve větě různí významy gramatické. Patří sem podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
· Gramatická – vyjadřují větné vztahy slov nebo vět, nemají význam slovní. Jsou to předložky, spojky, částice.

Vedle toho mohou mít slova význam
· Symbolický (slon = neohrabanost)
· Slovotvorný – u odvozenin a složenin (let-letec)

Složky významu slova
Rozsah významu slova je souhrn jednotlivých předmětů a jevů, které slovo označuje. Např. rostlina – strom, keř, květina..
Obsah významu slova je souhrn všech podstatných a významných rysů, na které se dá slovo rozložit např. chalupa = lidské obydlí, spíše menší, často na vesnici.
Čím větší počet podstatných rysů, tím větší významový obsah.
Čím více předmětů a jevů slovo zahrnuje, tím větší rozsah.
Čím větší rozsah, tím menší obsah a naopak.