Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Literární teorije

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Český jazyk a Sloh > 311 > Literární teorije
 
Titulek: Literární teorije
Datum vložení: 9.10.2007
Referát vložil: Niki

 

squareVClanku:
id='square-ir'
LITERÁRNÍ TEORIE
Umělecké prostředky
Tematika - tvoří je soubor témat.
Téma - jakýkoliv jev uvedený v díle.
Kompozice - způsob zařazení a spojování témat.
Jazyk - prozaický jazyk ve všech formách.

TEMATICKÁ (DĚJOVÁ) VÝSTAVBA
Látka
Námět - mimoliterární skutečnost (realita, bežný život).
Předloha - látka již někdy zpracovaná.
Téma - (théma)- položka, předmět.
celkové - nejvyšší téma, hlavní idea díla.
hlavní - ústřední téma.
vedlejší - drobnější téma.
Motiv - nejdrobnější téma, díl nelze dělit.
intermotiv - prochází většinou děl jednoho autora.
leitmotiv - prochází jedním konkrétním dílem.

Principy tématické výstavby:
Individualizace - autor zkonkrétňuje určitý typ.
Typizace - autor zobecňuje určitý typ.
Vztahy mezi tématy: souředné (paralelní), nadřazené a podřazené.
Druhy témat:
Postava - téma člověka v díle.
charakteristika - způsob vytvořené postavy.
Prostředí - veškerý vnější svět kolem postav, odehrává se v něm děj.
Děj - změna stavu (přírodní, lidský, nadpřirozený).

KOMPOZIČNÍ VÝSTAVBA
Kompozice - způsob uspořádání a spojování témat a to s ohledem k celkovému záměru autora.
Kategorie času - principy
chronologický - shoduje se s průběhem popisovaného děje, jak se uskutečnil.
retrospektivní - děj je popsán zpětně.
prolínání časových rovin - kombinace těchto dvou způsobů.
Kategorie místa - motivy jsou uspořádány v prostoru.
Motivace - spojování motivů. Příčina a následek.
Spojování (řazení) motivů:
kontrast - nasazuje na sebe protikaldné motivy.
anticipace - předznamenání budoucí skutečnosti.
asociace - volné řazení motivů.
opakování - upozorňuje na motiv.
vytváření napětí - další upozorňování.
hierarchie - motivy mohou mít různou funkci, některé mohou způsobit gradaci.
gradace - stupňování.
retardace - spomalení děje nebo zmenšení intenzity.
digrese - zastavení děje, může být formou vsuvky.
Zakončení díla
uzavřené - zakončený děj.
otevřené - děj ukončený není.
pointa - náhlé vyvrcholení děje nečekaným způsobem.
Zarámování
časem - končí ve stejné době.
prostorem - zakončení stejnou situací.
situací - zakončení stejnou postavou.
postavou - zakončení stejnou postavou.

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY
- aktualizace - princip na kterém se zakládá estetické funkčnost jazky.
- používané vrstvy jazyka - nářečí, spisovná čeština a nespisovný.
Použití spisovných jazykových prostředků: knižní výrazy.
- týká se všech stránek jazyka - patří sem slovník, gramatika.

OBRAZNÁ POJMENOVÁNÍ - TROPY - přenášejí pojmenování na jiný jev. Podstatou tropů je mnohoznačnost.
Metafora - přenesení výrazu na základě vnější podobnosti.
Zvuková metafora - zvukomalba. Vzniká napodobením zvuku.
Personifikace - přenesení vlastnotí živých na neživé věcy.
Animalizace - přenesení vlastností živých bytostí, ale ne člověka.
Paralelismus - položení obrazu i jevu podle sebe.
Antiteza - rozvedené přirovnání provedené protikladem.
Epitelon - básnický přívlastek. Zvýrazňuje vlastnost.
konstans - stálý přívlastek.
ornans - zdobný přívlastek.
Oxymorón - spojení dvou protikladných slov.
Přirovnání - příměr.
Metonymie - přenesení významu na základě věcných souvislostí.
Synechdocha - metonymie utvořená na základě kvalitativních částí.
Hyperbola - nadsázka.
Eufemismus - snaha vyjádřit nepříjemnou věc mírněji.
Ironie - skutečný význam vyjádřeného je opačný, než jak je řečeno.
persifláž - napodobení autora za účelem zesměšnění.
aluze - narážka, záměrná citace obecně známých děl.
sarkasmus - jízlivá, posměšná oronie.
Perifráze - obživnější vyjádření slova.

SYNTAKTICKÉ PROSTŘEDKY
Elipsa - výpustka, vynechání slova či výceslov, které vyplívají z kontextu.
Apozioeze - nedokončená výpověď, značí se …
Osamostatněný větný člen - větný člen, který je uvolněný mimo větu.
Vytčený větný člen - přesunutí větného členu před nebo za větu.

FIGURY
Opakování slova - slovo se opakuje přímo za sebou.
Epizeuxis - opakování jednoho slova ve větě běžně za sebou.
Anafora - opakování téhož slova na začátku dvou následujících veršů.
Epifora - opakování slova na konci veršů.
Epanastrofa - kombinace anafory a epifory.

ZVUKOVÉ PROSTŘEDKY
Eufonie (libozvuk)- příjemný zvuk.
Kakofonie - opakování.
Aliterace - opakování stejné hlásky na začátku více slov.

JAZYKOVÁ A SLOHOVÁ VÝSTAVBA V KOMPOZICI
Autorská řeč - řeč vypravěče.
ich - forma- 1. osoba.
er - forma- 3. osoba.
Řeč postav
dialog - rozhovor, střídání partnerů v pozici naslouchajícího a mluvícího.
monolog - opak dialogu, promluva jedné postavy.

Vnitřní monolog - nepronesená promluva. Zachycuje citový a myšlenkový svět postavy.
přímá řeč - doslovná reprodukce projevu postavy, je uvedena uvozovací větou.
nevlastní přímá řeč - není oddělena uvozovkami, je reprodukována vypravěčem a většinou jde o vnitřní monolog.
řeč nepřímá - správa o něčím výroku a má formu předmětné věty.

TITUL LITERÁRNÍHO DÍLA - estetická funkce. Naznačuje celkové téma.
VERŠ - jeden řádek básně, má rytmus. Báseň je psaná veršem.
Prozódie - nauka o verších.
Přesah - věta přesahuje z jednoho verše do druhého.
Rytmus - zařazení opakování zvuk. Prvků.
Metrum - norma, které verš podléhá z hlediska rytmického.
teze - těžká přícvučná slabika. -
arze - lehká nepřízvučná slabika. U
Stopa - spojení teze a arze do opakující se jednotky.
trochej - spojení těžké a lehké doby / - U /.
jamb - spojení lehké a těžké doby / U - /.
daktyl - těžká a dvě lehké doby / - U U /.

Prozódické systémy:
sylabotonický verš - je normován počet slabik přízvujů.
sylabický verš - je normován počet slabik.
tonický verš - je normován počet přízvuků.
bezrozměrný verš - bez normy. Shoda jednoho verše s jednou větou.
časoměrný verš - střídání počtu krátkých a dlouhých slabik.
volný verš - není omezen.
Zvukové shody ve verši :
rým - shoda souhlásek i samohlásek na konci verše.
úplný - dvě souhlásky a jedna souhláska.
neúplný - jedna samohláska a jedna souhláska.
rýmové echo - slovo na konci verše je celé obsaženo ve slově na konci dalšího verše.
Druhy - střídavý (ab ab), obkročný (abda), postupný (abc abc), sdružený (aa bb), přerývaný (abcb).
Spojování veršů ve vyšší celky:
Stichická báseň - báseň beze slov.
Strofa (sloka)- pravidelně se opakující verš.celek.
sonet (znělka)- v renesanci. Báseň, která má 4 sloky.
francouzká balada - má 3 sloky a dopěv.



Hodnocení: (hodnotilo 47 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)



 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: WarThunder.info | Calorie-Charts.info