Příslovečné určení

1. Příslovečné určení způsobu - ptáme se na něj otázkou jak, jakým způsobem.
2. Příslovečné určení míry - ptáme se na něj otázkou kolik, jak mnoho, o kolik, do jaké míry apod.
3. Příslovečné určení příčiny - ptáme se na něj otázkou proč?, z jakého důvodu?, z jaké příčiny?,
4. Příslovečné určení účelu - ptáme se na něj otázkou za jakým účelem?
5. Příslovečné určení podmínky - ptáme se na něj za jakým účelem.
6. Příslovečné určení přípustky - ptáme se na něj otázkou navzdory čemu?, i přes co?, i v jakém případě?
7. Příslovečné určení místa - ptáme se na něj otázkou kde, kam, odkud, kudy.
8. Příslovečné určení času - ptáme se otázkami kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho, jak často, na jak dlouho, apod.

9. Vedlejší věty podmínkové bývají zpravidla uvozeny spojkami jestliže, -li, kdyby, když.
10. Podmět může být vyjádřen vedlejší větou podmětnou, přísudkovou část tvoří věta hlavní. Obsah tato vedlejší věty podmětné můžeme vyjádřit podstatným jménem nebo infinitivem.
11. Vedlejší věty časové bývají uvozeny různými významově odstíněnými časovými spojkami.
12. Vedlejší věty místní bývají uvozeny vztažnými příslovci.
13. Vedlejší věty účelové bývají převážně uvozeny spojkou aby.
14. Vedlejší věty příčinné bývají nejčastěji uvozeny spojkami protože, poněvadž, jelikož
15. Vedlejší věty přípustkové bývají nejčastěji uvozeny spojkami ač, ačkoli(v), i když, přestože, třebaže.