Umělecké směry konce 19. stol.

= počátek moderního umění (týkají se literatury, výtvarného umění, hudby, architektury)
- společný znak = odklon od realismu (od popisného zobrazování skutečnosti)
- autoři vyjadřují své pocity a dojmy

IMPRESIONISMUS
- cíl = zachytit okamžitý dojem
Znaky:
Bezprostřednost, spontánnost
Zachycení neopakovatelného okamžiku
Jasné barvy, vyloučení černé
Častým motivem přírodní scenérie
Důraz na smyslové vjemy

DEKADENCE
= úpadek


Oscar Wilde
Jeho otec William byl přední irský oční a ušní chirurg, jeho matka Jane byla úspěšnou spisovatelkou a irskou nacionalistkou, píšící pod jménem „Speranza“. Oscar Wilde studoval s výborným prospěchem klasickou filologii v Dublinu a na Oxfordu, kde začal psát verše a seznámil se s dekadentními názory, které na něho měly velký vliv. Žil svobodně bez ohledu na konvence a pokryteckou morálku vyšších vrstev viktoriánské Anglie, vědomě šokoval prudérní společnost.
Dne 29. května 1884 se oženil s Constance Lloydovou, jejíž finanční zabezpečení mu umožnilo žít v relativním luxusu. Oscar Wilde byl citlivým a milujícím otcem dvou synů – Cyrila a Vyvyana. Od roku 1891 se datovalo Wildovo intimní přátelství s lordem Alfredem „Bosie“ Douglasem. Čtyři roky poté byl obžalován z homosexuality, která byla v Anglii od r. 1885 ilegální, a byl odsouzen na 2 roky těžkých nucených prací ve Warnsworthu a poté v Readingu.
Jeho žena Constance se od něj odvrátila a změnila sobě a synům příjmení na Hollandovi. Constance zemřela v roce 1898 v italském Janově, syn Cyril byl zabit během 1. světové války ve Francii. Vyvyan se stal spisovatelem a překladatelem a roku 1954 publikoval své paměti
Obraz Doriana Graye
Příběh vypráví o mladém Dorianu Grayovi. Ten svou krásou učaruje malíři Basilovi Hallwardovi. Stává se jeho modelem a múzou. Jednou, když Dorian stojí opět Basilovi modelem, dá se do řeči s malířovým přítelem, lordem Henrym a nechá se oslnit jeho názory o fungování světa - to, co hýbe světem je prý krása a mládí. Dorian si uvědomí, že portrét, který mu maluje Basil, bude za několik let nemilosrdně připomínat, jak byl krásný, zatímco on sám již bude zchátralý. Proto vysloví přání, aby známky úpadku nenesl on, ale ten portrét. Jeho přání je naplněno. Z portrétu se stává zrcadlo Dorianovy duše, obraz se mění a odráží hříchy, které Dorian Gray páchá. Dorianova tvář zůstává beze změny, stále mladá a krásná…

SYMBOLISMUS
- základním prostředkem uměl. díla je symbol = konkrétní, smyslově vnímatelný
jev užitý k vyjádření abstraktního pojmu (např. had = ďábel, holubice = mír)
- literatura: Edgar Allan Poe - báseň Havran*)
samostatný umělecký proud vznikl v 80. letech 19. století ve Francii.
Émile Verhaeren
- básník,dramatik, představitel sym. a zakladatel civilismu
Chapadlovitá města
- básnická sbírka,obraz prům.města i venkova – obdiv,ale i obava člověka o jeho budoucnost

PROKLETÍ BÁSNÍCI
Označení „Prokletí básníci“ použil jako první Paul Verlaine v r. 1883 v eseji takto pojmenované.

Charles Baudelaire
– stál u zrodu symbolismu, dekadence a volného verše.
Díla:
Květy zla – jediná básnická sbírka, intimní dojmy, báseň Zdechlina –
milenci se prochází a nachází na zemi mrtvolu zvířete
Malé básně v próze - doklad umělcova sociálního cítění

Jean Arthur Rimbaud
– smutné dětství, útěk od despotické matky, v Paříži se seznámil s Verlainem, po dramatickém
rozchodu přestal tvořit.
Díla:
Opilý koráb – báseň, dekadentní rysy, ich – forma
Iluminace – nová vize etiky, důraz na smyslové vnímání, Verlaine dílo vydal bez Rimbaudova
souhlasu
Báseň Samohlásky – dobrodružství objevování zajímavě znějících zvuků



Paul Verlain
– tvorbou blízký symbolismu, jeden z největších světových lyriků.
Díla:
Saturnské básně – výrazná hudebnost veršů
Romance beze slov – subjektivní lyrika, hodnota verše měřena hudebností, konkretizace umělcova programu z básně Básnické umění.
Prokletí básníci – eseje, galerie portrétů

Civilismus
též civilizační či civilní poezie je tendence v poezii konce 19. století a prvního dvacetiletí 20. století. Soustřeďuje se na zobrazení technických vymožeností, moderního života a civilizace. Oslavuje všední věci a lidskou práci
Walt Whitman (31. květen 1819 – 26. březen 1892)
- byl americký spisovatel, básník a novinář; je jedním ze zakladatelů moderní americké poezie, průkopník civilismu.
Jeho dílo je radikálně levicové, ale na vývoj celosvětové literatury mělo značný vliv.
Stébla trávy – jeho jediná básnická sbírka (396 básní), tuto sbírku doplňoval a přepracovával celý život. Autor zde ukazuje svoji víru v rovnost všech lidí a ras, dále věří v demokracii a humanismus. Používá metaforu a volný verš, který v tuto dobu znamená převrat a uvolnění celosvětovém měřítku (v Česku ovlivnila např. S. K. Neumanna).
Sbírka byla zpočátku přijata s nepochopením. V prvním vydání (1855) byla výrazně kratší, do dalších vydání byly přidávány nové básně.
Rány na buben, popisuje zážitky z občanské války. V dodatku jsou básně na smrt prezidenta A. Lincolna.

Futurismus
byl avantgardní umělecký směr. Pro tento směr je charakteristické odmítání všech dosavadních kulturních a uměleckých hodnot. Tím se futurismus stal hnutím odmítajícím jakoukoli tradici. Jejich cílem bylo ukázat moderní uspěchanou a rušnou dobu, kterou nekritizovali, ale která se jim líbila. Častým námětem byla technika z toho vyplynula jejich snaha o rychlost, které dosahovali jednat zkratkovitostí a jednak proměnlivostí básnického rytmu.
Futurismus byl velice nacionální, schvaloval válku, kterou považoval za jediný možný způsob jak očistit svět od jeho nešvarů (tj. všeho starého).
- Stanislav Kostka Neumann
- Filippo Tommaso Marinetti - Ital
- Vladimír Vladimirovič Majakovskij - Rus
- Velemir Chlebnikov - Rus (vlastním jménem Viktor Vladimirovič Chlebnikov)

Kubismus
literaturu příliš neoslovil, proto vzniklo velmi málo děl spojených s tímto hnutím. Pro kubistické básně není rozhodující význam ani melodičnost, ale obraz, proto jsou básně kubistů netradiční z hlediska svého tvaru (často tvořily z písmen obrazce, které byly ve vztahu k dané básni). Důraz byl kladen na dynamiku a fantasii. Oblíbeným básnickým prostředkem se stala tzv. volná asociace představ, pomocí níž chtěli vyjádřit jakési „nadskutečno“.
- Guillaume Apollinaire - Jean Cocteau - Max Jacob
- Pierre Reverdy - Andre Salamon - Gertrude Steinová

Kubofuturismus
je umělecký směr, který spojuje futuristický dynamismus a kubistickou mnohopohledovost. KUBUS=krychle
V literatuře mezi jeho projevy patří zachycení složité skutečnosti z mnoha úhlů pohledu; polytematičnost (uvolnění dějových souvislostí, spontánní proud představ), prolínání časových rovin; báseň je geometricky uspořádána-působí jako obraz(kaligramy)a zcela postrádá logiku. Důležitá je asociace-spojování slov vzdálených významů. Je to hlavní větev ruského futurismu, tvořící jádro ruské předrevoluční literární avantgardy.

Dadaismus
Dadaisté žádali zrušení všech literárních konvencí. Prosazovali návrat spontánnosti, která vedla k naivitě a jistému primitivismu a ve svých důsledcích k úplné destrukci jazyka.
Světová literatura
Ve světové literatuře tento směr ovlivnil některé významné osobnosti, ale výrazné čistě dadaistické osobnosti se příliš neprosadily.
Tristan Tzara, Richard Hulsenbeck, Guillaume Apollinaire, Jean Cocteau
Česká literatura
V české literatuře se tento směr neprosadil, ale ovlivnil skupinu kolem časopisu Devětsil, počátky poetismu a divadelní tvorbu J. Voskovce a J. Wericha.
- Lev Blatný - drama -Čestmír Jeřábek - próza


Surrealistická literatura
se také snažila být jen přepisem podvědomí, což nutí pozdějšího čtenáře se představit stav v jakém byl pisatel, protože jinak je dílo nesrozumitelné. Jejich básně se ve většině případech nerýmují. Ve světové literatuře se nejznámějšími umělci stali:
Světoví surrealističtí autoři:
André Breton ,Louis Aragon, Benjamin Péret , Paul Eluard , Raymond Queneau
Čeští surrealističtí autoři:
Předválečné generace:
Konstantin Biebl ,Jindřich Heisler , Vítězslav Nezval , Jindřich Štyrský , Karel Teige
Poválečné generace:
Rudolf Altschul , Ludvík Kundera . Vratislav Effenberger , Zbyněk Havlíček , Karel Hynek , František Jůzek
50. - 60. léta:
Petr Král , Stanislav Dvorský , Věra Linhartová , Milan Nápravník , Prokop Voskovec , Pavel Řezníček, Karel Šebek
Po roce 1968 a současnost:
František Dryje , Alena Nádvorníková, Josef Janda , Bruno Solařík
Existencialismus
výrazně ovlivnila literatura, některé myšlenky přímo pocházejí z ruské literatury (F. M. Dostojevskij), zajímavé je i ovlivnění F. Kafkou (jeho povídkou Proměna, ve které se člověk promění v brouka a poté je zavržen společností).