Evangelizace jako způsob života

Evangelizace jako způsob života
recenze knihy Jima Petersena

Kniha je od autora, který má bohaté zkušenosti s misií, který ve svých 22 kapitolách zahrnuje pohled na evangelizaci. Autorův pohled je zaměřený na zodpovědnost kazatelů(1) komunikovat evangelium srozumitelně a to nejen verbálně. Autor rozebírá některé aspekty jak hromadných, tak osobních evangelizací, přičemž se více zaměřuje na rovinu osobní evangelizace.
Kniha začíná předmluvou, poděkováním a krátkým úvodem. Je rozdělena do čtyřech částí, které se zabývají evangelizací systematicky z různých úhlů pohledu na téma. Jednotlivé části na sebe plynule navazují. Tyto části jsou:
1.Některé problémy
2.Evangelizace hlásáním
3.Evangelizace dokazováním
4.Evangelizace dokazováním v praxi
První část knihy „některé problémy“ působí jako zdlouhavý úvod, kde autor pojmenovává některé chyby, kterých se evangelista může dopustit, doplněné dlouhou řadou příkladů v podobě příběhů evangelistů. kteří selhali.
Druhá část knihy „evangelizace hlásáním“ se zaměřuje na verbální sdělování, hlásání evangelia. Zabývá se správným podáním, způsobem podání, naléhavostí a výstižností radostné zvěsti a lidskými omezeními při jejím hlásání.
„Evangelizace dokazováním“, třetí část knihy, zdůrazňuje apologetický a teologický rozměr našeho hlásání evangelia. Zaměření této části knihy je především na obhajobu evangelia na intelektuální i životní rovině.
Poslední část knihy, „evangelizace dokazováním v praxi“, je takovým souborem toho, čeho by si evangelista měl být při zvěstování Krista vědom. Je zde uvedena řada „odstrašujících příkladů,“ misionářů. kteří selhali a také několik příběhů o misijních úspěších na povzbuzení.
Knihu by také šlo rozdělit na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část knihy by obsahovala úvod a první tři části knihy: „některé problémy“, „evangelizace hlásáním“ a „evangelizace dokazováním“. Druhou částí by byla „evangelizace dokazováním v praxi“. První, teoretická, část má své dělení po třech až čtyřech kapitolách a tím se stává minoritní částí knihy. Druhá, praktická, část má dvanáct kapitol, čímž zabírá více než polovinu knihy. Toto naznačuje, že autor je praktik a šlo mu o předání hlavně praktických rad a svých zkušeností čtenáři.

V knize se vyskytují četné pravopisné, stylistické a formální chyby. Souhlásky na konci řádků, nestandardní biblické odkazy(2) a názvy biblických knih(3), pravopisné chyby(4) ve slovech či nestandardní slova(5), která jsou často používaná v textu, znepříjemňují čtení a působí rušivým dojem.
Moje osobní hodnocení knihy je takové, že mi kniha přišla zajímavá a poutavou formou osvěžila praktické znalosti pro osobní evangelizaci a rozebírala toto téma z několika úhlů pohledu, což hodnotím jako přínosné. Zároveň mi kniha předala nějaké znalosti k tématu a povzbudila mě k vydávání svědectví o našem Pánu lidem v mém okolí.
Věci, kterých jsem si na knize všiml a znepříjemňovaly mi čtení jsou následující: kniha obsahuje značné množství pravopisných a stylistických chyb, což odpoutávalo moji pozornost při čtení, dále nestandardní označování biblických veršů či pasáží opět odvádělo moji pozornost.
Co se týče obsahové stránky knihy, vadilo mi, že autor uváděl převážně neúspěchy jiných misionářů, zatímco u sebe několikrát psal o svých úspěších. Odstrašujících příkladů se mi zdálo být v knize víc, než těch pozitivních, které jsou více motivující pro to, aby čtenář něco dělal. Povzbudivé příběhy o misijních úspěších se v knize vyskytují méně četně a jsou několikrát opakovány z různých úhlů pohledu. Kniha mi přišla zdlouhavá, s příliš mnoha příběhy ke stejnému tématu. Můj osobní názor je takový, že by se celá kniha dala napsat na třetinu současného množství textu, kdy by se autor více zaměřil na fakta a příběhy by používal spíše na dokreslení ilustrace probírané látky.
Přestože kniha nebyla koncipovaná jako odborná příručka, obsahuje řadu praktických rad a užitečných pomůcek pro osobní evangelizaci. Některé rady jsem znal již z dřívějška, ale kniha mi je příjemným způsobem shrnula a zopakovala, včetně přidání několika nových myšlenek a pohledů na danou problematiku. Nejvíce mě oslovila myšlenka k závěru knihy, kterou autor vyprovokoval moje přemýšlení o současném stylu evangelizace: že totiž problémem není nedostatečná informovanost lidí(6). Tato myšlenka mě vedla k hlubším úvahám o misijních strategiích.
Celkově knihu hodnotím jako příjemné, nenáročné čtení o evangelizaci, které pomůže čtenáři utříbit si myšlenky a znalosti v této oblasti života každého křesťana. Kniha předává čtenáři hlavně praktické rady, což hodnotím jako velmi přínosné, protože právě tyto praktické rady jsou k nezaplacení při zvěstování Krista, které se v teoretických knihách nenajdou.

Poznámky:
(1) evangelistů, všech, kdo hlásají evangelium ostatním
(2) autor odděluje kapitolu od veršů středníkem(;) namísto čárkou(,), která je standardem v českém ekumenickém překladu (ČEP) i v Kralickém překladu Bible (BK)
(3) např. slovo „Efesanům“ tento název se nevyskytuje ani v ČEP, ani v BK
(4) např. slovo „ztrávit“ (čas)
(5) např. slovo „uzávěrem“ místo závěrem (při závěrečném shrnutí)
(6) 19. kapitola knihy se podrobněji zabírá touto myšlenkou