Karel IV.

Karel IV.
- po roztržce rodičů byl násilně odňat matce a byl izolován na Lokti a na Křivoklátě. Od sedmi let byl vychováván ve Francii. Zde byl zasnouben se stejně starou Markétou (Blankou) z Valois, sestrou následníka francouzského trůnu → posíleni mezinárodního postavení Lucemburků
- vychováván jako princ, studoval na pařížské univerzitě – Sorbonně (studium jazyků → latina, čeština, franc., něm., it.)
- při biřmování přijal jméno Karel

- 1331 – císař dal Janovi Luc. do dědičného panství toskánskou Luccu → 1333 se stává prvním panstvím prince Karla (sedmnáctiletého), který odjíždí do Itálie

- 1333 – české panstvo se bojí hluboké krize státu bez přítomného krále a vládce → setkávají se s princem Karlem a žádají ho o návrat zpět do vlasti → v říjnu 1333 se vrací a o několik měs. později získává od svého otce titul markrabě moravský.

- jeho autorita v českých zemích vzrostla natolik, že měl větší vliv než jeho otec král.
- chtěl upevnit ústřední panovnickou moc, získal si podporu části vysoké šlechty a církve → přátelský poměr k papeži Klimentovi VI. → Karel poskytl volný prostor inkvizici k úderu proti kacířským sektám → 1344 – Karel prosadil povýšení pražského biskupství na arcibiskupství (1. arcib. Arnošt z Pardubic) → zřízení biskupství v Litomyšli

- červenec 1346 – zvolen pěti hlasy kurfiřtů římským panovníkem (jeden z hlasů patřil i Janu Luc. z pozice českého krále) X nesouhlas Luvíka IV. Bavora → nejisté postavení Karla IV. na římském trůně (když se vracel do Čech po b. u Kresčaku, cestoval v přestrojení, aby nepadl do rukou Ludvíkových spojenců)

- 26. 8. 1346 – bitva u Kresčaku – padl český král Jan Luc.
→ novým králem se stává Karel IV.

- 1347 – Ludvík Bavor umírá – infarkt
- 25.7.1349 – Cáchy - druhá korunovace Karla IV. římským císařem
- Karel IV. považuje Český stát za nejcelistvější, nejmocnější a nejstabilnější součást Říše a za jádro Lucemburských držav

- „Česká koruna“ – nový název pro české soustátí, slovo „stát“ středověká čeština neznala → Království české, markrabství moravské, slezská knížectví, Horní a Dolní Lužice, od r. 1373 Braniborsko, dočasně Horní Falc, formálně Lucembursko (zde vládli potomci Jana Luc. z druhého manželství)

- vláda: - král skutečnou hlavou státu
- generální sněmy – reprezentace všech zemí Koruny č. → rozpory – oslabení této instituce
- politicky schopným příslušníkům vyšší šlechty svěřil důležité úřady
- církev – zdroj vzdělaných úředníků pro rozšiřující se správní orgány (absolventi klášterních škol a univerzity)
- opíral se o královská města – zdroj peněz (pravidelné daně, obchod, těžba stříbra)

- 1355 – návrh zemského zákoníku Majestas Carolina (=něco jako dnešní ústava) → nelibost vyšší šlechty a panských rodů

- bohemicentrismus – Praha – hlavní město Českého králosvtví
- centrum arcibiskupství
- rezidence českého a římského krále

→ 1348 – Nové Město pražské
- Dobytčí trh (Karlák)
Koňský trh (Václavák)
Senný trh (Senovážné n.)
→ na Menším Městě (Malé Straně) kupovali a stavěli domy šlechtici, diplomaté a obchodníci
→ Praha nejednotná – SM, NM, Hradčany –poddanské m., židovské ghetto – později odděleno zdí

- 7.4. 1348 – zal. vysokého učení – první ve stř. Evropě, podle pař. vzoru, 4 fakulty, učenci z pař. Sorbonny, angl. Oxfordu, Češi i cizinci
- zpoč. bez vl. budovy → přednášky v klášteřích nebo ve škole při chpámu sv. Víta, 1. vl. dům U Věže na SM
- 1. kolej r. 1366
- Karolinum (až dnešní název) zřídil až Václav IV. r. 1383

- 1356 Zlatá bula – zákoník říšského zákona
(platila do zániku ř. římské r. 1806)
- č. král je první mezi kurfiřty
- při volbe řím. panovníka stačí hlasy většiny kurfiřtů, ne všech
- požadavek, aby kurfiřti znali jazyky – kromě německy i italsky a česky
- ženská posloupnost pro český trůn

- úcta ke sv. Václavovi (patron, symbol č. státu)
→ svatováclavská kaple v chrámu sv. Víta
→ sv. Václav na pečetidle Karl. univerzity
→ ke korunovali nechal zhotovit tzv. svatováclavskou korunu
→ Pražský hrad, zvelebený o král. palác, přejmenován na Hrad sv. Václava – umělý název se nevžil

- stavby: - chrám sv. Víta + kaple sv. Václava
- královský palác na PH
- Karlštejn – pro uložení českých i říšských korunovačních klenotů a důležitých listin
- systematicky znázorněn ve třech výškových úrovních – pozemský svět (král. palác)
- prostor pro očištění duše (kostel Panny Marie s kaplí sv. Kateřinya menší věž)
- předobraz nebeského král. (větší věž s kaplí sv. Kříže – výzdoba od mistra Theodorika)
- Emauzský klášter – na Novém Městě
- obnova slovanské liturgie
- 1357 – Kamenný most (později Karlův) – 16 oblouků
+ Staroměstská mostecká věž
- Chrám Panny Marie Sněžné – za jeho života nedostavěn
- s nejvyšší lodí v Praze
- Staroměstská radnice
- Karolinum
- hladová zeď
- jezdecká socha sv. Jiří na nádvoří Pražského hradu

-rozkvět vědy a zdokonalení systému vzdělávání:
→ Karel IV. založil univerzitu, klášterní školy, městské školy (latina, svobodná umění) a farní školy (na venkově, pro chlapce)

4 manželky: Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svidnická – 1361 syn Václav , Eliška Pomořanská – synové Zikmund Lucemburský a Jan Zhořelecký

1349 - daroval ml. bratrovi Janu Jindřichovi markrabství moravské
1363 – dědice české koruny se stává Václav, jako dvouletý je korunován, v roce 1376 prosadil Karel IV. volbu Václava IV. římským panovníkem
- mladší syn Karla IV. Zikmund Luc. dostal uherskou korunu a Braniborsko, o to však přišel r. 1415, a tak odpadlo od zemí Kor. č.)
- pojistil český trůn listinou – v případě vymření Lucemburků po meči nastoupí na trůn Habsburkové)
29. 11. 1378 zemřel na zápal plic

→ řeč nad rakví pronesl mistr Vojtěch Raňkův z Režova, nazval Karla IV. „Otec vlasti“ (stejné označení dostal již kníže Soběslav I.).