Bitva na Bílé Hoře

Pražská defenestrace 23.5. 1618 při které byli královští místodržící Martinic, Slavata a písař Fabricius vyhození z zemské kanceláře byla počátkem českého Stavovského povstání. Krátce na to král Matyáš zemřel. Sněm koruny české zvolil králem Fridricha Falckého stoupence kalvínské reformace. To se nelíbilo Habsburkům. Proto oddíly Ferdinanda Štýrského a Maxmiliána Bavorského zahájili tažení proti Praze. K bitvě došlo 8.11. 1620 na Bílé Hoře. Trvala něco málo přes hodinu. Čeští protestanti tam nevydrželi těžký nápor dobře vycvičených císařských vojsk a byly poraženi. Bitva Byla sice krátká vedla však k podrobení Čech a v konečném důsledku k hrůzám naplno rozpoutané třicetileté války. Habsburkové se Čechám pomstili krutě. Mnoho lidí muselo uprchnout za hranice a 27 český pánů skončilo na popravišti.