14. Třicetiletá válka + baroko

A) Třicetiletá válka (1618 – 1648)
Příčiny:
a) hospodářské – rozvíjí se tržní hospodářství (Nizozemí, Anglie, Dánsko, Švédsko, část Německa, čeští stavové, část uherské šlechty) -> hospodářské a politické rozdíly mezi jednotlivými zeměmi
b) politicko-náboženské – protestanti X katolíci

Válka česká (1618 – 1620)
Matyáš (1557 – 1619)
- žil ve Vídni, v Čechách napětí -> místo panovníka vládnou místodržící, kteří nedodržují „Rudolfův majestát“ -> nepokoje mezi katolíky a nekatolíky (90% nekatolíků, 10% katolíků – u moci, znemožňují akce nekatolíkům).
1618 – sjezd českých nekatolických stavů v Praze -> poslána stížnost Matyášovi kvůli porušování zemských svobod obsažených v Majestátu -> Matyáš odmítá a zakazuje sjezd -> pobouření stavů -> tajná schůzka v pražském Karolinu, kde je vypracován plán proti místodržícím:
--> 23.5. 1618 – tažení stavovské opozice na Hrad (vůdci: Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Václav Budovec z Budova, Kašpar Kaplíř ze Sukovic, Karel Starší ze Zerotína, Jindřich Matyáš z Thurnu) -> vedením pověřen Jindřich Matyáš -> zinscenovaný proces proti místodržícím Vilému Slavatovi a Jaroslavu Boritovi -> 3. pražská defenestrace = svržení místodržících z oken = začátek stavovského povstání a Třicetileté války
--> 25.5.1618 – zvolení vlády 30 direktorů = prozatímní správa země složena ze tří stavů: panstvo, rytíři a měšťané. Direktorium nerespektuje nástup katolického panovníka Ferdinanda II. Štýrského a dosazují na trůn Fridricha Falckého (1619-20)
Češi spoléhají na pomoc Fridricha Falckého -> pomoc velmi malá. Červen 1619 stavovské vojsko před Vídní -> katolická šlechta z celé Evropy pomohla Ferdinandovi II. -> Vídeň se ubránila.
Boje jsou přeneseny do Čech – vojska se setkávají 8.11. 1620 – bitva na Bílé Hoře – tříhodinová bitva -> stavovská vojka poraženy. Do roku 1621 soud -> 21.6. 1621 – 27 předáků stavovského odboje (3 páni, 7 rytířů a 17 měšťanů) popraveno katem Mydlářem na Staroměstském náměstí (např. Šlik, Kryštof Harant, Václav Budovec z Budova, Jan Jesenský aj.)
Po popravách dochází k velkému zabavení majetku -> obohacují se Lichtenštejnové, Lobkovicové.
Karlova univerzita předána Jezuitskému řádu
1627 – Ferdinand II. vydává „Obnovené zřízení zemské“ pro Čechy, roku 1628 pro Moravu:
1. český trůn je dědičný a volitelný Habsburkům
2. němčina je rovnoprávná s češtinou
3. jediné povolené náboženství je katolictví
4. v zemi vládne šlechta a církev
1627 – vydán „Mandát Ferdinanda II“ , kterým je vypovězena z Čech šlechta a měšťanstvo, kteří odmítli přestoupit na katolickou víru – např. Jan Ámos Komenský, Karel Škréta, Václav Hollár

Falcká válka (1620 – 1625)
- odplata Habsburků Falcku za pomoc v českém stavovském odboji -> obsazena celá Falc, pronásledování Fridricha Falckého (ukrývá se).

Dánská válka (1625 – 1629)
- obava Nizozemců před Habsburky -> r. 1625 vzniká protihabsburská Haagská koalice – Nizozemí, Dánsko a Anglii -> v čele dánský král Kristián IV. proti Ferdinandu II. s podporou Albrechta z Valdštejnsa -> 1629 sjednáno príměří v Lübecku = rozpad protihabsburské koalice

Švédská válka (1630 – 1635)
1630 – vylodění švédské armády Gustava II. Adolfa v severním Německu -> v bitvě u Breitenfeldu roku 1631 císař poražen Švédy -> Švédové pronikají do Čech a obsazují Prahu, zde jsou sejmuty hlavy ze Staroměstského náměstí
1632 – bitva u Lützenu v Německu -> císařská vojska proti švédským vojskům -> Gustav Adolf padl.
1634 – bitva u Nördlingenu -> Švédové poraženi
1635 – mír

Švédsko-Francouzská válka (1640 – 1648)
1640 – do války se přidávají Francouzi -> francouzský a švédský boj proti Habsburkům
1642 – bitva v Olomouci – dobytí Olomouce generálem Torstensem -> dále tažení na Prahu
5.3.1645 – střetnutí švédských vojsk s Habsburku u Jankova -> porážka Habsburků
21.10 1648 – po dlouhých jednání uzavřen „Vestfálský mír“ – protestanti a katolíci se sešli v Münsteru a Osnabruku -> dohoda
Výsledky Vestfálského míru:
a) nebylo poražených
b) Habsburkové – hranice se vrátily do roku 1624
c) Švédové – nezúčastnili se již žádné války
d) Francie – získala pevnost na Rýnu Mety a Toul
e) Německo a Itálie – zůstaly dále rozdrobeny
f) Švýcarsko a Nizozemí – potvrzena nezávislost

BAROKO
- ze španělského „baroque“ = perla nepravidelného tvatu
- vznik v 16. století v Itáli, 17.a 18.století po celé Evropě
Znaky:
- kladen důraz na city -> do popředí smyslové vnímání, snaha zapůsobit
- odvrat od přírody k vlastnímu nitru
- snaha překvapit a ohromit -> použití drahých materiálů
- oblé linie -> zakřivené tvary, zvlnění, kopule, sochy v pohybu

Vývojové fáze baroka:
Rané – připomíná antiku, navazuje na renesanci
Vrcholné – důraz na nicotnost člověka
Pozdní – přechází v rokoko

Architektura:
- převaha církevních staveb
- představitelé:
Gian Lorenzo Bernini – chrám sv. Petra v Římě – renesance, zakončen barokní kopulí, uvnitř jen baroko
Francesco Borromini, Johann Lucas von Hildebrant – vídeňský zámek Belveder
- další stavby: chrám Panny Marie v Benátkách, kostel pařížské Sorbonny – barokní kopule, Invalidovna v Paříži, zámek Versailles, Zwinger,

Sochařství:
- sochy v pohybu, vyjadřují duševní stav (smutek, radost, bolest….)
-představitel: Gian Lorenzo Bernini – sousoší Vidění sv. Terezie (za pomoci Michelangela)

Malířství:
- technika šerosvitu, snaha vytvořit iluzi nekonečného abstraktního prostoru
- vlámští malíři -> náboženské náměty
Petr Pavel Rubens – Rubens a Izabela Brantová (v Mnichově), Tři grácie, Triptych umučení Krista (v Antverpách), Snímání z kříže, Paridův soud,Poslední soud
Anton van Dyck – Karel I. anglický na lovu
- nizozemští malíři -> světské náměty
Rembrandt – Noční hlídka, Návrat ztraceného syna, Kráska Saskia (v Drážďanech), Hodina anatomie doktora Pulpa, Zvěstování panny Marie
- španělští malíři
Velaquez - Infantky

Hudba:
- rozvoj instrumentální a orchestrální hudby, nové hudební formy: opera, kantáta, oratorium, nové nástroje – housle, varhany
- představitelé: Antonio Vivaldi, Johann Sebastian Bach, Georgie Friedrich Händel

České baroko: - velmi významné, navazuje na rudolfínskou kulturu
Baroko v Praze: Loreta, Valdštejnská zahrada, sochy na Karlově mostě, Matyášova brána na Pražském hradě, Strahovský klášter a jeho nádvoří, zámek v Tróji (barokní schodiště), Kostel sv. Františka, Klementinum (Jezuitská knihovna), Černický palác na Hradčanském náměstí, Lobkovický palác, Arcibiskupský palác na Hradčanském náměstí, knihovna na Strahově, Chrám sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí (pozdní baroko), terasy pod Hradem – Ledikurské terasy, Vrabovská zahrada
Představitelé:
Architektura – bratři Diezenhoferové, Jan Blažej Santini Aichel
Sochařství: Jan Jiří Bendl, Jan Brokof, Matyáš Bernard Braun
Malířství: Karel Škréta (portrét Matematik a jeho manželka), Petr Brandl (Klanění tří králů), Jan Kupecký, Václav Hollár
Hudba: Vejvanovský, Zelenka