22. II. světová válka

- jednoznačně ji rozpoutal blok agresivních totalitních států – Německo, Itálie, Japonsko
Cíle: Německo – Evropa + britské kolonie
Itálie – severní Afrika
Japonsko – Tichomořské ostrovy
Hlavní příčiny:
- světová hospodářská krize
- politika velmocí - Velká Británie a Francie – politika appeasementu (snaha vyhnout se otevřenému konfliktu s Německem a Itálií)
USA – politika izolacionismu – částečně prolomena až prezidentem Rooseveltem přijetím zákona o půjčce
a pronájmu (USA můžou půjčovat finance a zbraně Británii výměnnou za pronájem leteckých a námořních základen v Atlantiku
Sovětský svaz – snaha o co nejdelší neúčast ve válce
Březen 1939 – Němci obsazují přístav Klaipeda a požadují Gdaňsk a východní koridor -> Polsko se cítí být ohrožené -> slib Velké Británie a Francie pomoci (pomoc nepřišla)
Duben 1939 – Itálie obsazuje Albánii – strategické důvody
23.8. 1939 – smlouva o neútočení (Německo + SSSR) – tajná smlouva, nikdo ji ve válce neviděl, pouze se o ní mluvilo -> smlouva uzavřena na 10 let, pokud bude některá země napadena, ta druhá zůstane neutrální, dohoda o rozdělení Polska (západ – Německo, východ – Sověti)

Průběh války:
I. období - 1.9. 1939 – 21.6. 1941
1.9. 1939 – napadení Polska
Polsko před napadením: nebyla provedena mobilizace, tanků málo – převážně koně. Předseda Polska Beck předpokládal, že se stanou prvními spojenci Německa.
Záminkou pro napadení Polska bez vyhláení války se stalo fingované (Němci převlečeni za polské vojáky) přepadení německé vysílačky v Gliwicích. Německo vede proti Polsku bleskovou válku = blitzkrieg.
3.9. 1939 – Velká Británie s Francií vyhlašují válku Německu – nebojují však na žádné frontě. Francie mobilizuje a vytváří Maginotovu linii, Británie se soustředí na námořnictvo
17.9.1939 – Sovětský svaz se připojuje k Německu a obsazuje východní Polsko pod záminkou ochrany běloruských a ukrajinských obyvatel
28.9. 1939 – kapitulace Varšavy - dělení Polska -> uzavřena „sovětsko–německá smlouva o přátelství“ s tajným dodatkem o nové východní hranici. Německo se zříká svého vlivu v Pobaltí.
30.11. 1939 – napadení Finska Sovětským svazem
- snaha Stalina získat území u Leningradu (aby neležel na hranici) -> Finové odmítají podstoupit území a tím i úpravu hranic = zimní válka
Březen 1940 – jednání Stalina s Finskem -> Finové podstupují celou Karelskou šíji
Červen 1940 – v Pobaltských republikách demokratické volby -> vítězství komunistické strany. Nové vlády žádájí o přijetí k Sovětskému svazu. K Sovětskému svazu byla roku 1940 připojena i Besarábie (Moldavsko)
9.4. 1940 – napadení Dánska a Norska Německem
- snaha Hitlera získat nezamrzající přístavy + nerostné suroviny.
Dánsko díky své malou armádu, je ihned obsazeno -> kapitulace
Norsko – vytvořena kolaborantská vláda v čele s Quislingem -> ovládnutí letiště, aby mohla přistát německá letadla -> bitva o strategický přístav Narvik -> obsazení Norska
10.5. 1940 – útok na Nizozemí, Belgii a Lucembursko
- blesková válka -> Hitler obsazuje sever a připravuje se na Francii. Němci obcházejí Magintovu linii a přes Belgii rychle pronikají do Francie. Němci se dostávají až k Atlantiku. Z přístavu Dunkerque se zbytky anglickch a francouzských vojsk naloďují do Anglie.
10.5.1940 – demise Chamberlainovi vlády -> nový předseda Británie Winston Churchill
14.6. 1940 - německá vojska vstupují do Paříže -> Paříž obsazena
21.6. 1940 – francouzská vláda v čele s Pétainem dostává od Němců tvrdé podmínky příměří ->
22.6. 1940 – kapitulace francouzské vlády -> dohoda o příměří sepsána v Compiegne -> Francie rozdělena na 2 části:
a) sever Francie (2/3 území) okupováno Němci
b) jih svěřen Petainovi, sídlo Vichy = vichystický kolaborační režim
Charles de Gaulle – v čele francouzského zahraničního odboje -> část francouzské armády převádí do Alžíru
Domácí odboj vede Francouzský národní výbor
Červenec 1940 – vojenské tažení Itálie proti britským koloniím ve východní Africe -> napadeno Somálsko, Súdán, Egypt -> leden 1941 za pomoci Hitlera Britové odraženi k Egyptu = sbor Afrikakorps – v čele generál Rommel (= liška pouště)
Srpen – říjen 1940 - letecká bitva o Británii
- nálety Luftwafe (= německé letectvo) -> Hitler se domnívá, že bude Británie kapitulovat -> Churchill odmítá a vydává příkaz k potopení zbylého francouzského loďstva -> strach z invaze
- výhoda Británie – RAF - radary
- plán invaze do Británie – operace Seelöwe (= Lvoun):
I. fáze bitvy: 13.8. – 7.9. -> nálety na letiště, 7.9. -> nálety na města -> Londýn + průmyslová střediska – Coventry
II. fáze bitvy: 7.9. – listopad -> masové nálety
-> Hitler odkládá operaci Lvoun do nekonečna -> Británie se ubránila
Této bitvy se účastnilo 2688 Britů + 277 spojenců. Z toho 95 českých letců, 7 jich zahynulo -> 310, 312  stíhací perutě; 311 -> bombardovací perutě. Churchill o československých letcích řekl: „ Malá hrstka mužů a tak velká pomoc“.
Září 1940 – podepsán „Pakt tří“ mezi Německem, Japonskem a Itálií = vymezení sféry vlivu, dohoda o poválečném uspořádání světa
Říjen 1940 – tažení Německa na Balkán

Rok 1941 v Evropě
- otázka Balkánu -> Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko byli nuceni přistoupit k paktu tří
Duben 1941 – obsazení Řecka a Jugoslávie italskými a německými jednotkami. Jugoslávie se rozpadla:
Srbsko – vytváří se silný partyzánský odboj
Chorvatsko – po obsazení samostatný stát -> spojenec Německa
- vzikají koncentrační tábory – Osvětim

II. období – 22.6. 1941 – leden 1943
Operace Barbarossa = krycí název pro napadení Sovětského svazu. Plánem je dobytí Moskvy do říjnové revoluce -> plán narušila zima a nepovedl se.
3 hlavní směry útoku:
a) skupina armád Střed – útok přes Bělorusko -> cílem je Moskva
b) skupina armád Sever – útok přes Pobaltí -> cílem je Leningrad
c) skupina armád Jih – útok přes Ukrajinu -> cílem je Kyjev a Kavkaz (ropa)
Spojenci Německa: Rumunsko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Itálie, Španělsko, Finsko
Spojenci Sovětského svazu: Velká Británie
Stav Sovětského svazu před napadením - nepřipravenost Rudé armády, není dokončena reorganizace armády. V armádě v letech 1938-9 provedeny velké čistky – maršál Tuchačevskij. Stalin do poslední chvíle nevěří, že by Hitler porušil pakt o neútočení
22.6. 1941 – útok na Sovětský svaz – útok 190 divizí proti 170 divizím SSSR.
Cíl Hitlera: bleskovou válkou zničit nepřítele do 4-6 týdnů, ovládnutí země, využít moment překvapení
V prvních dnech války německé letectvo plně ovládá vzdušný prostor.
30.6. 1941 – Státní výbor obrany v čele se Stalinem a gen. Žukovem
Němci postupují cca 50-60 km denně -> obsazení Pobaltí a Běloruska - dobytí hlavního města Běloruska Minsk. V obsazených zemí vypuká velká vlastenecká válka.
8.9. 1941 – obležen Leningrad
19.9. 1941 – ovládnutí Kyjeva
Říjen 1941 – druhá fáze útoku -> plán dobytí Moskvy -> ze severu a z jihu obklíčit Moskvu. Obranu Moskvy zorganizována generálem Žukov. Letecká obrana Moskvy je úspěšná, Němci se k Moskvě nemohou dostat blíž než na 25 km. Hlavním podílem sovětského úspěchu je lidská síla -> Rusové padají pod tanky a tím vytvářejí vrstvy
6.12. 1941 – bitva pod Moskvou -> vítězství Rusů = zastavení útoku = první zastavení bleskové války
8.12. 1941 – Hitler vydává rozkaz přejít do obrany

Válka v Číně:
- na Dálném východě bojuje Japonsko proti Číně
Duben 1941 – smlouva o neútočení – podpis Sovětského svazu a Japonska (Japonsko ji porušilo)

USA ve válce:
- zprvu USA vede politiku izolacionismu
7.12. 1941 – bez vyhlášení války leteckýútok na základnu amerického válečného letectva Pearl Harbor na Havajských ostrovech -> vstup USA do války. USA a Británie -> vyhlášení války Japonsku. USA -> vyhlášení války Německu a Itálii.
V čele japonské politiky – císař Hirohito a předseda vlády Hideki.
Srpen 1941 – podepsání „Atlantské charty“ Churchillem a Rooseveltem -> snaha zničit fašismus, obnova práv národů a nastolení míru

Postup Japonců v Pacifiku:
Japonsko útočí na ostrov Guam a Filipíny -> zahájena válka v Tichomoří. Do roku 1942 Japonsko dobývá: Filipíny, Malajsko, Indonésii, Barnu a Singapur. Thajsko zůstává neutrální. Japonská vojska se na okupovaném zemí chovají velmi brutálně -> brutalita dosahuje masových měřítek, ale není tak pečlivě organizovaná a systematická jako německá válečná zvěrstva v Evropě.
3.-7. 6. 1942 – bitva u Midway = mezník ve válce v Tichomoří
- námořní bitva, ale vyhrálo ji letectvo. Porážka Japonců = konec války v Tichomoří.

Situace v Sovětském svazu na konci roku 1941 a rok 1942
Léto 1942 – Hitler připravoval novou ofenzívu na Stalingrad s cílem dobýt Kavkaz (nafta)
Listopad 1942 – bitva u Stalingradu – válka až do února 1943 -> porážka Němců -> rozhodující a nejkrvavější bitva 2.světové války -> konec Hitlerových plánů na dobytí Sovětského svazu. V čele německé armády maršál Paulus.
Prosinec 1943 – Stalin, Roosevelt, Churchill -> jednání v Teheránu -> dohoda o otevření druhé fronty

Boje v Africe
Od roku 1941 se bojuje v Egyptě a Lybii. Pevnost Tobruk nedobyta.
Květen 1942 – německé jednotky zahahují novou ofenzívu v Africe (generál Erwin Rommel) -> pronikají k El-Alameinu
- britské jednotky pod vedením Montgomeryho zahajují protiútok -> německá a italská vojska zatlačena do Tunisu
Listopad 1942 – vylodění Američanů a Britů v Alžírsku a Maroku (generál Eisenhower)

Německá vyhlazovací politika – tragédie holocaustu
1935 – Norimberské zákony
Plány nacistů:
a) „nová Evropa“ -> vznik velkého fašistického státu. Němci jako nadřazená rasa – árijská, rasa latinská = románská rasa měla sloužit a nebyla určena k vyvraždění. Nejnižší rasa Židé a Romové
b) „generální plán východ“ -> na východ od Německa Slované obývají území neoprávněně a má patřit Německu
c) „konečné řešení židovské otázky“ -> Holocaust = masová likvidace Židů – celkem zlikvidováno 6 milionů Židů, likvidace řízena velitelem SS Himmlerem.
Koncentrační tábory: Terezín, Osvětim, Majdanek, Dachau, Mauthausen, Buchenwald, Treblinka, Krakov …. použití plynových komor – cyklon B

III. období - rok 1943 ve válce
Leden 1943 – konference v Casablance = jednání Churchilla a Roosevelta o dalším postupu -> požadavek bezpodmínečné kapitulace nepřátelských států
Britové a Američané ovládají celou severní Afriku.
Červen 1943 – vylodění spojenců na Sicílii, v září v jižní Itálii -> cílem osvobození Itálie a postup na Německo. Mussolini uvězněn, kapitulace vlády -> nová vláda ruší fašistickou stranu a uzavírá tajnou dohodu se spojenci
Červenec 1943 - bitva u Kurska – největší tanková bitva
- Němci mají tanky typu Teger, Sověti – T34; Sověti mají větší počet lidí -> vítězství, Němci ustoupují až na Dněpr -> přelomová bitva
Hitler pověřuje důstojníka Skorzenyho k osvobození Mussoliniho -> Mussolini odvezen do Berlína
Listopad 1943 – jenání v Káhiře – Roosevelt, Churchill, Čankajšek -> jednání o společném postupu proti Japonsku
Listopad/prosinec 1943 – Teheránská konference -> první schůzka Velké trojky -> Stalin, Roosevelt, Churchill -> jednání přísně tajné
- dohoda -> otevření 2. fronty

Konec roku 1943 - cesta Edvarda Beneše do Moskvy (aby se konference utajila a on na sebe strhnul pozornost) ->
-> jednání s vládou –12.12. 1943 - Česko-sovětská smlouva = smlouva o vzájemné pomoci a poválečné spolupráci

IV. období – rok 1944 – poč. 1945
- v průběhu roku 1944 se postavení Německa prudce zhoršuje
Květen 1944 – Britové a Američané dobývají střed Itálie, poté i Řím
6.6. 1944 – otevření 2. fronty -> invaze v Normandii – krycí název Overlord – velitel americký generál Eisenhower
Bitva u Falaise – hlavní bitva -> 900 kluzáků, plavidla všeho druhu, celkem 12 divizí -> bitva způsobila otevření cesty na Paříž
19.8. 1944 – povstání v Paříži -> Paříž osvobozena
- bitva u „koleje“ – lidé na nádraží zničili Němcům vlaky -> přispěli k porážce Němců
Ve Francii vytvořena prozatímní vláda – předseda Charles de Gaulle. Do podzimu 1944 osvobozena celá Francie.
Červenec 1944 – sovětská vojska dorazila až k Visle
Červenec 1944 – část německé generality se pokouší spáchat na Hitlera atentát -> neúspěch
Mezi SSSR a polskou vládou v Londýně napjaté vztahy -> polská vláda se nechce smířit se ztrátou Ukrajiny a Běloruska -> vytvořena zemská armáda = 1.8.1944 – povstání ve Varšavě.
Srpen 1944 – osvobození Rumunska, pomoc při osvobozování Maďarska a ČSR
29.8. 1944 – povstání na Slovensku = Němci obsazují Dukelský průsmyk -> povstání zatlačeno do hor
Září 1944 – kapitulace Bulharska a Finska, Norsko osvobozeno
16.12.1944 – Němci zaútočili na americké a britské jednotky v Ardenách -> masakr vojsk

Únor 1945 – Jaltská konference (= Krymská konference) -> druhá konference Velké trojky
Dohoda:
 Vést válku až do úplného zničení fašismu
 Poválečné uspořádání Německa - rozděleno na okupační zóny, náhrada válečných škod
 Polsko-sovětská hranice posunout na západ
 dohoda o svolání konference v San Franciscu = podepsána tajná dohoda, kde se Stalin zavazuje zahájit válku proti Japonsku nejdéle do 3 měsíců od skončení války v Evropě

Východní fronta – poč. 1945 – osvobození Polska,Rakouska -> postup na Berlín
Západní fronta – po porážce v Ardenách pokračování spojenců do nitra Německa -> 25.4. 1945 - setkání spojenců v Torgau -> společná likvidace německého odporu

V. období – rok 1945
- závěrečná fáze války zahájena překročením Rýna americkými a britskými vojsky, sovětská armáda míří k Berlínu -> setkání na Labi
25.4. 1945 – založení OSN -> chartu OSN podepisuje 51 zakládajících států. Hlavní cíle OSN: zabránit válce, podpora sociálních pokroků, zlepšovat životní úroveň
Duben 1945 – spojenecká ofenzíva na italské frontě -> Mussoliny zajat a 28.4.1945 popraven
Duben 1945 – obklíčení Berlína
30.4. 1945 – Hitler spáchal sebevraždu, nástupce admirál Karel Dönitzovi
2.5.1945 – dobytí Berlína
7.5. 1945 – kapitulace Německa v Remeši – nebyla uznána
8.-9.5. 1945 – kapitulace Německa v Berlíně = konec 2. světové války

17.7.-2.8. 1945 – Postupimská konference -> poslední jednání Velké trojky (Truman, Stalin, Churchill – v průběhu konference vystřídán C. Attleem) -> dohoda o poraženém Německu:
 rozdělení Německa na 4 okupační zóny -> sovětská, americká, britská a francouzská
 stanovení programu 4D = denacifikace (=odstranění nacistů z vedoucích míst), demilitaizace (=omezení vojenských sil), dekartelizace (=zrušení hosp. monopolních organizací), demokratizace (=uplatnění demokratických zásad)
 vymezení východní hranice na Odře a Nise
 severní části východního Pruska a Královec získá SSSR
 schválení odsunu Němců z Polska, ČSR a Maďarska
 Rakousko rozděleno do okupačních zón
 řešení otázky válečných reparací, zločinů a mírových smluv

Po porážce Německa snaha dokončit válku v Tichomoří. Japonsko odmítá kapitulovat ->
6.8. 1945 – svržení atomové bomby na Hirošimu,
9.8. 1945 – atomová bomba na Nagasaki
8.8. 1945 – Sovětský svaz vyhlašuje válku Japonsku -> zahájeno tažení do Mandžuska, obsazení Severní Korei
2.9. 1945 – kapitulace Japonska (císař Hirohito) -> konec války ve světě

Výsledky války:
 války se zúčastnilo 110 milionů vojáků z 61 zemí, bojovalo se ve 46 státech
 velké materiální škody a lidské oběti (40-60 mil. lidí)
 6 mil. židů zavražděno v koncentračních táborech
 rozdělení Evropy na východní a západní zónu, Rakousko v zóně SSSR – neutrální až 1955, Řecko a Bakán – zóna západní
 změna politické mapy – v popředí 2 velmoci: USA a SSSR
 rozpad koloniálního systému
 vznik OSN
 USA – prvenství v hospodářství, v politice
 potrestání válečných zločinců – 3 druhy zločinů: proti míru, válečné zločiny a proti lidskosti -> Mezinárodní tribunál v Norimberku – 1945-46

ČEŠI ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY:
- plán německé agrese proti ČSR pod krycím jménem „Březnový vír“
14.3. 1939 – vyhlášení nezávislosti Slovenska v Bratislavě
Do Berlína jede na pozvání prezident Hácha s ministrem zahraničí Chvalkovským, kde je jim sděleno, že 15.3. 1939 dojde k obsazení českých zemí budou připojeny k Velkoněmecké říši čeští představitelé se podřizují
16.3. 1939 – Hitler vyhlašuje protektorát Čechy a Morava

Období protektorátu:
V ČSR dvě správy – německá a česká (česká jen naoko, podléhala německé)
- v čele říšský protektor Konstantin von Neurath (1939-1941) a státní tajemník Karel Hermann Frank (sudetský Němec)
- prezidentem Emil Hácha, předseda vlády Rudolf Beran, od dubna 1939 vystřídán generálem Aloisem Eliášem
- Němci si v protektorátu budují vlastní úřady, zmocňují se českého průmyslu, zabírají židovský majetek (=arizace), všude tajná policie = gestapo
Od počátku války je domácí odboj spjat s nadějí na obnovu Československa ->
-> 28.10. 1939 – v den výročí vzniku republiky -velká demonstrace -> dělník Václav Sedláček zabit a smrtelně zraněn student medicíny Jan Opletal (zapálil se) -> 15.11. 1939 na jeho pohřbu došlo ke spontánní manifestaci -> v noci ze 16.na 17.11. 1939 gestapo obsazuje koleje vysokých škol -> velké zatýkání. 17.11. 1939 popraveno bez soudu 9 studentů + uzavření vysokých škol + 1200 studentů posláno do koncentračních táborů
Jan Opletal je pohřben ve vesnici Náklo na Moravě. Po válce byl den 17. listopad vyhlášen mezinárodním dnem studentstva.
-> v Ćechách se potvrdila nemožnost otevřených střetů s okupanty -> odboj je vytvářen sítí ilegálních organizací:

Odboj v českých zemí:
Domácí odboj:
1. občansko – demokratický odboj:
a) Politické ústředí (PÚ) – sdružení kolem Drtiny a Přemysla Šámala -> mají kontakty s protektorátní vládou a Benešem
b) Petiční výbor věrni zůstaneme (PVVZ) – sociální demokraté a národní socialisté (odboráři, členové sokola, členové bývalých politických stran, mimo komunistů) v čele Josef Fischer, důstojník Josef Balabán, důstojník Josef Mašín, důstojník Václav Morávek
c) Rada tří

2. vojenský odboj:
a) Obrana národa (ON) – důstojníci československé armády – generál Josef Bílý, generál Ingr
3. komunistický odboj – komunistická strana jako jediná přešla do ilegality již po Mnichovu. K jejímu rozbití měla posloužit „akce Mříž“
a) 1. ilegální ústřední výbor – vytvořen po 15.3.1939 -> Eduard Urx, Jan Zika -> do jara 1941, poté zatčeni -> Jan Zika vytváří -> 2. ilegální ústřední výbor
b) 2. ilegální ústřední výbor – Julius Fučík -> do léta 1942 -> zatčen a popraven
c) 3. ilegální ústřední výbor – do roku 1943
d) 4. ilegální ústřední výbor – Josef Smrkovský - do jara 1945
Duben 1940 – vznik velké odbojové organizace -> ÚVOD (= Ústřední vedení odboje domácího) = sdružení nekomunistických odbojových organizací - skupina Balabána, Mašína, Morávka
Formy odporu domácího odboje – ilegální tisk, letáky, ilegální listy (Český kurýr, Rudé právo), falešné legitimace, zpravodajská činnost do Británie i do SSSR, ukrývaní zbraní …

Zahraniční odboj měl dvě centra:
1. Londýn (demokratický odboj) – Beneš, Jan Masaryk
2. Moskva (komunistický odboj) – Gottwald, Rudolf Slánský, Václav Kopecký, Zdeněk Nejedlý
Situace československé emigrace je složitá – nenachází podporu v jiné zemi. Do léta 1939 směřuje hlavní proud českých emigrantů do Polska. V dubnu 1939 vzniká v Krakově 1.československá zahraniční jednotka v čele s Ludvíkem Svobodou.
Část vojáků odjíždí do Francie a vytvářejí cizinecké legie.

Československé zahraniční jednotky:
1. jednotka vznikla v Polsku – objevila se v bitvě v Tarnopolu
1940 – vznik 1. československé divize ve Francii pod vedením generála Rudolfa VIesta a Bedřicha Miroslava Neumanna – červen 1940 ústup do Anglie
Léto 1940 – vznik samostatné československé jednotky na Blízkém Východě – boje u Tobruku (generál Klapálek)
Říjen 1940 – 1. československá smíšená brigána v Británii pod vedením B.M. Neumanna
- 310., 312., 313. stíhací peruť a 311. bombardovací peruť R.A.F.
Září 1941 – 1. československý samostatný polní prapor na území SSSR v čele Heliodor Píka
Jugoslávie – 1. československý partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova pod vedením J. Růžičky

1942 – Heydrichiáda
Září 1941 – do Prahy poslán Reinhard Hendrich – jmenován říšským protektorem (Neuráth odvolán kvůli slabosti) -> zavedeno stanné právo = popravy představitelů odboje, masové zatýkání, rozbíjení odbojových skupin
- plán řešení české otázkyl:
a) likvidace inteligence a lidi aktivní v odboji
b) likvidace židů -> transporty do koncentračních táborů
c) poněmčit obyvatelstvo
Koncem ledna 1942 Heydrich ruší stanné právo a povoluje vytvoření nové protektorátní vlády v čele Jaroslav Krejčí.
27.5. 1942 – atentát na Heydricha (Jan Kubiš a Jozef Gabčík) -> odvezen na Bulovku, při operaci umírá – 4.6. 1942
Karel Herman Frank – zástupce říšského protektora -> vyvrcholení nacistického teroru – 10.6.1942 – vyhlazení Lidic - ryze česká vesnice blízko Prahy a Kladna – a 24.6. 1942 – Ležáky u Chrudimi
Nový protektor – Kurt Daluege (do r. 1943), poté Vilhelm Frick (do r. 1945)

Praha – povstání
- povstání nebylo jen v Praze, ale i např. ve Vsetíně, Přerově, Semilech….
- vypuklo živelně, neorganizovaně
5.5. 1945 – povstání v Praze
8.5. 1945 – dohoda s Německem o odchodu poslední německé armády z Prahy
9.5. 1945 – příchod sovětských vojsk z Berlína – generál Semjonovič Rybalko a generál Dimitrij Leljušenko

Slovensko
14.3. 1939 – vyhlášení nezávislosti
Březen 1939 – uzavření smlouvy s Německem o ochraně
Červenec 1939 – ústava Slovenské republiky – první prezident Josef Tiso, předseda vlády Tuka
Slovenské národní povstání:
29.8. 1944 – povstání -> snaha slovenského odboje očistit národ, že byli spojenci Němců. Centrum povstání v Banské Bystrici (sídlo Národní rady).
1.9. 1944 – slovenská Národní rada vydává „Deklaraci slovenského národa“ ->
 obnovení ČSR
 založení Povernictva
8.9. 1944 – zahájena Karpatsko-Dukelská operace
27.10. 1944 – Banská Bystrice padla – Jan Šverma zabit, Golian uprchl, VIest popraven v Berlíně
Význam povstání: Slováci se přihlásili k republice

Českoslovenští vojáci v jednotlivých frontách:
1. Francie -> cca 10 000 mužů, tanková armáda v čele s generálem Liškou (Dunkerque)
2. Afrika -> cca 1 000 vojáků, v čele s plukovníkem Klapálkem (Tobruk, El Alaman)
3. Británie -> cca 1 200 československých letců -> české perutě, Josef František
4. SSSR -> československý armádní sbor v čele s generálem Ludvíkem Svobodou -> cca 17 000 vojáků -> boje po boku sovětské armády