Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Novověké spory o roli rozumu v poznání

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Maturitní otázky > Novověké spory o roli rozumu v poznání
 
Titulek: Novověké spory o roli rozumu v poznání
Datum vložení: 1.11.2013
Referát vložil: jajad

 

NOVOVĚKÉ SPORY O ROLI ROZUMU V POZNÁNÍ
 17. – 18. století
 Filozofie má blízko k přírodním vědám  obrat k abstraktní vědě
 Snaha o jasná pravidla  snaha o sjednocení
RACIONALISMUS
 Kontinentální
 Důraz na rozumové poznání x smysly nás klamou
 Na základě poznání toho, co máme v mysli  rozvoj a poznání všeho vloženého Bohem
 René Descartes, Baruch Spinoza, Leibniz
René Descartes
 Důraz na rozum, matematik, Francouz
  metodická skepse = opatrnost při poznávání (vše může být jinak než předpokládáme)
 Hledá správný postup k objektivnímu poznání  hledání základu našeho poznání
= hledá něco jednoznačného, pevné základy x nic není jednoznačné, až na pár jistot:
o Jistota existence „já“
 Cogido ergo sum! = Myslím, tedy jsem!
o Jistota existence Boha
 Boha jsme si nemohli vymyslet, zjevil se nám
 milosrdný, pravdivý, spravedlivý, dokonalý, nelže
o Jistota existence světa
 Bůh říká, že svět existuje + Bůh nelže  Svět existuje
 metoda poznání
o 1. pravdivé je zřejmé a jasné pro nás (dle rozumu)
o 2. problém dělit na jednoduché části
o 3. části seřadit od nejjednodušších po nejsložitější a řešit je po pořadí
o 4. psát si výčty toho, co řešíme (ať na nic nezapomeneme)
→ poskládat odpovědi na dílčí problémy dohromady - vznikne odpověď na pův. problém
o metoda se ve spol. ujala, ale ukázalo se být problémem dostat se k finální odpovědi (stagnace u jednotlivých částí)  při štěpení se mění kvalita částí i kvalita odpovědí
 Bůh = nestvořený, stojí nad světem, dokonalý
o Duch = netělesný, neprostorový, nemateriální
o Hmota = neexistuje prázdný prostor  pohyb = tělesa si mění prostor
 Subjektoobjektivní rozštěp = vnímání lidské individuality a subjektivity
 Uznává svobodu vůle
 Díla
o Svět
o Rozprava o metodě
Baruch Spinoza
 Žid španělského původu žijící v Nizozemí
 Studium Bible = větší svoboda a nadhled
o Rovina zázraků
 Prostší lidé; zázrak = důkaz existence světa
o Rovina fungování světa
 Vzdělaní lidé; přirozené zákony
 Ježíš = nejvyšší z lidí; na základě lásky může lidi sjednotit
 Navazuje na Descarta = nic není mimo substanci, substance zahrnuje vše
o Substance
 Natura naturans = tvořící příroda
 Stojí za existencí každého modu
o Modus
 Natura naturata = příroda stvořená
 Něco co neexistuje samo ze sebe
 panenteista x panteista
 Těla a vůle = 2 strany jednoho
o Odmítá svobodu lidské vůle
o Člověk nadán rozumem = určen k řízení pudů
 Zastánce svobody slova a svobody myšlení
 Díla
o Teologicko – politický traktát
o Etika (Etika vyložené způsobem užívaným v teologii)
Leibniz
 monadologie = věda o monadách
 jednotlivé prvky světa (na světě je mnoho substancí - v každé otisk Boha)
 společné znaky atomistů a monadologie:
o nejmenší částice jsoucna
o existují všude kolem nás
o spojováním vznikají větší celky - dávají tvar a vznik věcem, které tvoří naši realitu
 atomisté x monadologie
o hmotné, materiální podstata x nehmotné, duchovní podstata
o věčné, není vyjasněn vznik x stvořeny božskou monadou (z ní vychází všechny ostatní)
 důkaz Boží existence: realita = spiknutí částic kolem mě, které vnímají, ale nereagují
 vše je vymyšleno předem (bez možnosti zásahu člověka)
 vše probíhá podle plánu  ten, kdo to všechno vymyslel, ale není monadou = Bůh
 zlo není otázkou k řešení, pokud existuje světový hodinář  ví proč je vše dáno tak jak je a ne jinak
 zlo je dáno tím, že je člověk svobodný (má možnosti rozhodovat se a ne vždy se rozhodne dobře = zlo)
 Bůh - dobrotivý a hodný = tento svět je nejlepší ze všech světů - Bůh ho vytvořil, jak nejlépe mohl
 2 druhy pravd:
o pravda rozumová
 dospěje k ní rozum logickou úvahou  pravda věčná, jasná
 má pro nás cenu
o pravda faktová
 smyslové vnimání něčeho, co se stane  pravda náhodná a časově omezená
 nemá pro nás valný význam (př. zakopnu na cestě domů)
EMPIRISMUS
 Britské ostrovy
 Smyslové poznání
 Na základě zkušenosti
 John Locke, George Berkeley, David Hume
John Locke
 Tabula rasa = člověk je nepopsaný list papíru
o Vpisujeme do něj zkušenosti
o Není nic v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech
o Neexistuje žádný vrozený obsah vědomí
 Reflexe = rozumu vrozené činnosti (schopnost myšlení, dedukce)
 Senzace = vnější podněty působící na naše smysly, náš rozum
 Ideje = předměty myšlení  obsahy našeho vědomí
 Jednoduché ideje = do vědomí přichází jako kvality, nejjednodušší
o Primární kvality = stálé, spjaté s věcí
o Sekundární kvality = nejsou stálé, navázané na naše smysly
 Složené ideje = spojení více jednoduchých idejí, produkty lidského rozumu
o Mody = počet, prostor, trvání
o Relace (vztahy) = identita, různorodá příčina
o Substance
 Vyčnívají = na rozdíl od zbytku existují reálně
 Zachraňuje existenci Boha = Bůh, duch…
 Díla
o Eseje o lidském rozumu
Georgie Berkeley
 Ir, filozof a teolog
 Ovlivnění Johnem Lockem = navazuje, kritizuje  primární a sekundární ideje
 Být znamení být vnímán.
 nemáme důkaz pro existenci vnějšího světa = existujeme, jen když jsme v něčí mysli
x nic nemusí objektivně existovat = ve 2 vědomích jsou 2 identické představy = od Boha
= obrazům ve vědomí nemusí odpovídat vnější realita
o 2 skupiny jsoucen
 Ideje = barva, chuť, tvrdost
 Substance = jsou jimi vnímány ideje; mysl, duch, duše
o Příčina idejí = Bůh
Thomas Hobbes
 příjemný pocit = jediné dobro; lze ho získat smysly (nevěříme rozumovým poznatkům)
 nejnepříjemnější pocit: smrt  strach ze smrti je principem státu (dílo Leviatan)
 stát: lidé se dobrovolně vzdají práva zabíjet jiné a stát jim zaručí, že je jiní nezabijí
David Hume
 zdroj poznání = počitky a vjemy
 měřítko pravdy: zpětná reflexe poznatku - předpoklad: vše prochází smysly
 pokud poznatek vystopujeme až k počátečnímu vjemu, je pravdivý; pokud ne, rozum udělal chybu
 co máme v hlavě
o vjem = přímý vstup do smyslů (něco, co působí bezprostředně na naše smysly)
o idea = oslabený dojem (postupem času slábne), náplň paměti
 skepse vůči rozumu(skeptik)
 neexistuje vztah mezi příčinou a následkem = vnímáme je předem (představa) či potom (co se stalo)
 skutečnost taková není - příčinnost = časová následnost dojmů
 chyba řikat: toto se stalo, protože se stalo tamto
 vyvrací vše, co neprošlo zkušeností (pojmy: bytí, esence, existence, Bůh, ...)
→ kde se ta jména vzala? → Bůh je lidská vlastnost (víra v něj)
IMMANUEL KANT
 Reaguje na racionalismus i empirismus
 Kritika racionalismu = poznání bez vnímání, smyslového názoru, není možné
 Kritika empirismu = smyslové vnímání není nijak rozčleněno, dokud k němu rozvažovací schopnost nedodá pojmy a nespojí je s ní pomocí soudů a závěrů = až pak jde o poznání
 Naše smysly
o Receptivní, vnímají působení věcí  jejich jevy čili fenomény, nikoli věci o sobě
 Věc o sobě = patrně existuje „afikuje“ = dráždí naše smysly
 je nám však přístupná pouze v tomto působení a ne jinak
 Obsaženo v díle: Kritika čistého rozumu
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 0 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info