Hašek Jaroslav

Jaroslav Hašek se narodil roku 1883 v Praze, vystudoval Československou obchodní akademii, ale nezakotvil v žádném povolání. Příležitostně byl redaktorem, ale neklid ho vyháněl z domova. Procestoval - většinou pěšky - celou rakousko-uherskou monarchii i část Německa a své zkušenosti a dojmy uplatňoval ve svých povídkách. Nejlépe se mu dařily humoresky a satiry. V nich zesměšňoval české i cizí maloměšťáctví, českou politiku. Satirou bojoval proti klerikalismu i rakušáctví a "dělal si srandu" z rakouského militarismu. Předmětem jeho satiry byly tedy všechny instituce a zřízení společnosti, kterou provokoval i svým neuspořádaným životem.

Za 1. světové války upadl do ruského zajetí, vstoupil do legií, ale pak se s jejich vedením rozešel a vstoupil do Rudé armády. Pracoval v ní obětavě na několika odpovědných místech (jako novinář, politický komisař apod.). Byl tak jedním z těch českých zajatců v Rusku, kteří správně pochopili význam a smysl Velké říjnové revoluce. Po válce se vrátil domů a pokračoval ve své činnosti; psal opět humoristické a satiristické povídky, ve kterých potíral a zesměšňoval českou buržoazii. Svůj velký román o Švejkovi však už nedokončil, protože zemřel předčasně roku 1923.


DÍLO:

knižní soubory "Smějeme se s J. Haškem I a II, Škola humoru, Dekameron humoru a satiry, Malá zoologická zahrada, Lidožroutská historie, Dědictví po panu Šafránkovi, Dobrodružství pana Tenkráta, V mezích zákona, Můj obchod se psy a jiné povídky"
kabaretní scény a hry "Větrný mlynář a jeho dcera"
romány "Osudy dobrého vojáka Švejka (přeloženo asi do 54 svět. jazyků)"