Makedonský (Veliký) Alexandr III.

Alexandr III. Makedonský (Veliký)
(-20.7.356 př. n. l. - 13.6.323 p. n. l.)
"Geniální vojevůdce"


Alexandr III. Makedonský (též Alexandros III. Veliký či Alexandr III. (Veliký), makedonský panovník (král) v letech 336-323 před naším letopočtem a jedna z největších osobností světového válečnictví vůbec, přichází na svět někdy kolem 20. července roku 356 před naším letopočtem v makedonské Pelle jako syn makedonského krále Filippa II. Makedonského.

V mládí se Alexandrovi dostává výtečného vzdělání, jeho učitelem a vychovatelem je řecký filozof a myslitel Aristotelés (viz Aristotelés ze Stageiry).

Na makedonský královský trůn pak Alexandr III. Veliký usedá v roce 336 př. n. l. po otcově zavraždění - v roce 334 př. n. l., poté, co se mu v bojích s místními soky podaří upevnit svoji moc nad Makedonií, se pak Alexandr Makedonský vydává v čele více než čtyřiceti tisícové armády a s loďstvem čítajícím více než 140 válečných lodí na válečnou výpravu, která má být "svatou válkou Řeků proti barbarským kmenům" - po překročení Helléspontu (Dardanel) vstupují Alexandrova vojska na jaře roku 334 př. n. l. do Malé Asie.

V Malé Asii Alexandr III. Veliký ještě stále v roce 334 př. n. l. porazí u řeky Gramíku perská vojska, o rok později se pak vítězně střetne s vojsky Dárea III. u Issu - v roce 332 př. n. l. pak již Alexandr III. ovládá velkou část území Malé Asie a foinické a palestinské pobřeží.

V letech 332-31 Alexandr III. Veliký porazí Egypt - místními duchovními je pak provolán za faraóna a v roce 331 př. n. l. zakládá město Alexandrie (během svých tažení pak Alexandr založí ještě několik desítek měst téhož jména).

Po podmanění Egypta se Alexandr III. Makedonský v čele svých vojsk vypravuje na Blízký a Střední východ - v roce 331 př. n. l. u asyrských Gaugamél znovu poráží perského krále Dárea III., poté obsadí Alexandrova vojska Babylónii a zničí hlavní město perské říše, Persepolis, v roce 330 př. n. l. po smrti (zavraždění) Dárea III. pak Alexandr Veliký přijímá titul perského velkokrále (basileus).

Mezi lety 330-327 př. n. l. si Alexandr III. Veliký podmaní celé území Středního východu - v roce 326 př. n. l. pak Alexandrovy výboje zasáhnou až do Indie, když jeho vojska překročí řeku Indus a střetnou se u řeky Hydasp s vojsky krále Póra - střetnutí končí Alexandrovým vítězstvím, jeho říše v tu chvíli ovládá území, sahající od Řecka až do dnešní indický Pandžáb.

Z výpravy do Indie se Alexandr Veliký vrací do Babylónu, který se pak stává centrem jeho říše.

Vláda Alexandra III. Makedonského je obdobím, kdy výboje Řecka dosahují té nejvyšší intenzity - Alexandrem vytvořená říše je pak jedním z největších státních celků v dějinách lidské civilizace vůbec.

Nicméně, jako panovník je Alexandr mnohem slabší než jako vojevůdce - jím vytvořený územní celek je spravován poměrně slabou správou, chybí nějaký jednotící prvek, který by státní správu konsolidoval - Alexandrovy snahy, směřující k tomu, aby jím ovládané území bylo jednotné prostřednictvím sňatkové politiky, kdy se Řekové (Makedonci) hromadně ženili s Peršankami (sám Alexandr Veliký uzavírá v roce 330 př. n. l. sňatek s Róxanou, dcerou baktrijského šlechtice), nejsou příliš úspěšné, stejně tak neslaví úspěch Alexandrovy snahy začlenit do makedonského vojska íránské a perské jednotky ( v Alexandrově vojsku bojuje přes třicet tisíc perských bojovníků).

Odpor u řecké (makedonské) aristokracie pak vzbuzuje i Alexandrův požadavek, aby byl uctívaný jako bůh a byly mu přiznány božské pocty.

Není proto divu, že po Alexandrově smrti se jeho říše rozpadá do několika menších, vzájemně soupeřících celků, které se už nikdy nepodaří spojit řeckým panovníkům do jednoho jednolitého státního útvaru.

Alexandr III. Veliký (Makedonský) umírá 13. června roku 323 před naším letopočtem v Babylónu, příčinou jeho smrti je nejspíše nákaza malárií či jinou podobnou infekcí.