Dvořák Antonín

Antonín Dvořák
Narozen: 8.9.1841 v Nelahozevsi
Zemřel: 1.5.1904 v Praze

Antonín byl prvorozeným synem vesnického řezníka a hostinského. Měl dalších sedm sourozenců. Jevil hudební nadání a tak ho otec zaučil do hry na housle. Hudba ho zajímala mnohem víc, než řezničina, kterou ho otec učil. Otec ale také trval, aby se Antonín vzdělával i jazykově, protože bez znalosti němčiny nemohl tehdy v životě proniknout. Poslal tedy syna studovat nejprve do Zlonic a poté do České Kamenice. Ale tyto kantory zajímala víc hudba než jazykový obor. Vzal tedy syna z učení domů, kde dva roky Antonín jako tovaryš plnil své povinnosti za pultem.
První Antonínův učitel Liehmann, v jehož kapele stále účinkoval, přesvědčil otce, aby ho pustil na studia do Prahy. S finanční pomocí strýce Zdeňka mohl studovat na varhanické škole, která trvala dva roky, ale byla neobyčejně náročná a přísná. Během studií, kdy žil v chudobě, si přivydělával kondicemi a stále se snažil vzdělávat v hudbě.
Přijal angažmá v taneční kapele Karla Komzáka, ale i těch 18 zlatých měsíčně nestačilo na nejskromnější existenci. Později převzalo Komzákovu kapelu Prozatímní divadlo a Dvořák tu mohl poznávat opery a zblízka i Smetanu.
V rodině zlatníka Čermáka vyučoval dvě sestry. Miloval Josefínu, ta se ale provdala za hraběte Kounice. Dvořák, dvacetičtyřletý ztvárnil své zklamání v písňovém cyklu Cypřiše. Vyznal lásku mladší dceři zlatníka Anně a vzal si ji za ženu. Zpočátku žili v chudobě a zemřelo jim dítě, později i druhé. Aby mohl věnovat více času kompozici, opustil divadlo a přijal místo varhaníka v kostele sv. Vojtěcha. Vypracovával se a řada skladeb z tohoto období není ještě dost osobitá, ať šlo o menší či větší díla, jako je symfonie Zlonické zvony či opera Alfréd. Až jeho Hymnus mu konečně přinesl úspěch. Za Krále a uhlíře sklidil čestnou pochvalu. Ještě dříve než jeho jméno proniklo do ciziny, stvořil velké mistrovské dílo Stabat mater.
V roce 1874 si podal žádost o státní stipendium. Získal stipendium 400 zlatých. Tuto částku dostával ještě pět let. Všiml si ho Johanes Brahms. Imponovalo mu bohaté nadání dosud neznámého autora. Brahms upozornil na Dvořáka svého berlínského nakladatele Simrocka. Kritik Louis Ehlert dostal do rukou zpěvní dueta Moravské dvojzpěvy a první řadu Slovanských tanců a napsal, že konečně se objevil talent, a to zcela přirozený. Dvořák zkomponoval po osmi letech druhou řadu Slovanských tanců. 1891 zkomponoval Dumky – jedno z jeho nejpopulárnějších děl. 1890 zkomponoval Requiem, jako zamyšlení nad smyslem života a smrti.
Další díla: kantáta na baladu Erbenovy Svatební košile a na báseň Vrchlického Svatá Ludmila. Lyrika Stará matka z Cigánských melodií patří k nejznámějším na světě. Symfonie D dur, G dur, E moll, jsou v jeho tvorbě zvlášť významná. Symfonie Z Nového světa, smyčcový kvartet F dur, kvintet Es dur, houslové Sonatiny nebo klavírní Humoresky jsou inspirovány pobytem v Americe.
Komická opera Čert a Káča, lyrická Rusalka a exotická Armida. V orchestrálních básních oživil příběhy Erbenovy Kytice.