Napoleon Bonaparte

Napolen Bonaparte se narodil 15.srpna 1769 v Ajacciu na ostrově Korsika ve Středozemním moři jižně od Francie. Bonapartové byli šlechtickou rodinou s dobrým postavením.

Vzdělání získal Napoleon na vojenské škole a poté (1785) nastoupil do francouzské armády jako nadporučík dělostřelectva. Francouzská revoluce vedla k pádu monarchie a emigraci mnoha důstojníků. Armáda nové revoluční vlády potřebovala schopné důstojníky a Napoleon rychle postupoval v kariéře. Napoleon Bonaparte se roku 1793 stal brigádním generálem, bylo mu pouze dvacet čtyři let.

Napoleon byl pověřen velením nad městskými pluky. Zde využil své dělostřelecké průpravy a použil děla s kartáčovými střelami proti demonstrantům. Účinek byl zdrcující a Napoleon byl jmenován do čela francouzské armády bojující s Rakušany v Itálii. Opakovaně Rakušany porazil a dobyl Milán, u Rivoli 14.1.1797 donutil Rakousko k uzavření míru. Tato vítězství mu přinesly pověst neporazitelného generála a velký respekt.

Jeho úspěchy byly tak velké, že z Napoleona začali mít strach někteří politici. Bonaparte však o politickou kariéru neměl zájem a dával to jasně najevo. Nejen to mu pomohlo se spřátelit s některými politiky direktoria (tehdejší francouzské vlády).

V období let 1798 až 1799 vedl tažení do Egypta. Vrátil se sice aniž by dosáhl očekávaných cílů, ale nijak mu to neuškodilo. V Egyptě kromě vojáků měl také vědce, kteří pátrali po tajemstvích starého egypta a přinesli mnoho zajímavých poznatků. Toto tažení bylo pozdější době vzorem i pro Hitlera, který vojenskou invazi do Egypta také doplnil o průzkumníky.

Napolen Bonaparte u moci
Po návratu z Egypta Napoleon zjistil, že Direktorium je velni oslabeno. Bonaparte spolu s přáteli zorganizoval převrat a 9.listopadu 1799 se chopil moci ve funkci Prvního konzula. Nový politický systém se nazýval konzulát a vládu v něm představovali tři konzulové. Faktickou moc však na sebe strhl první z nich - Napoleon Bonaparte.

Napoleon dále upevnil svou moc díky vojenským vítězstvím a pustil se do přepisování zákonů a byla dokonce vydána nová ústava. Napoleon osobně přepsal občanský zákoník, který byl na svou dobu velmi pokrokový a francouzské právo na něm staví dodnes. Zřídil Francouzskou národní banku, podporoval průmysl a obchod, zavedl moderní školskou soustavu.

4.srpna 1802 byl Napoleon jmenován doživotním konzulem a v roce 1804 vyhlásil Bonaparte císařství s dědinským právem. Sám sebe jmenoval císařem a nasadil si korunu. Obratně si zajistil přítomnost papeže, který vše posvětil. Napoleon svými válkami území císařství značně rozšířil a na trůny evropských zemí uvolněné po nuceném odchodu dosavadních šlechticů jmenoval členy vlastních rodin.

V roce 1805 se proti Napoleonovi spojili Rusové, Rakušané a Švédové. Napoleon Bonaparte je porazil ve slavné bitvě u Slavkova. V té době však Britský admirál Horatio Nelson porazil francouzské loďstvo u Trafalgaru čímž Napoleonovi znemožnil plánovanou invazi od Británie. Nelson v této bitvě však sám padl.

Roku 1806 se proti Napoleonovi postavilo Prusko a Bonaparte jej porazil v bitvě u Jeny. Napoleon uzavřel s Pruskem mír, ale za velmi výhodných (pro Napoleona) podmínek. Bonaparte se ještě střetl několikrát s Ruskem ale 1807 uzavřel s ruským carem Alexandrem spojenectví.

Napoleon se rozhodl upevnit své postavení v Evropě a proto si 1809 vzal za ženu rakouskou princeznu. Předtím se ale rozvedl se svou dosavadní ženou Josefinou.

Napoleonovo vyhnanství
Spojenectví s Ruským carem Napoleonovi dlouho nevydrželo a Bonaparte vtrhl do Ruska s velkou armádou. Své tažení ale podcenil. Dostal se až do Moskvy, ta byla ale vylidněná a Rusové ji dokonce zapálili. Napoleon byl odříznut od potravinových zásob a blížila se ruská zima. Na zpáteční cestě zemřelo obrovské množství vojáků hladem, vysílením nebo zimou. Do Francie se vrátila pouhá hrstka vojáků a Napoleon musel vybudovat novou armádu.

Situace využili okolní státy a vrátili Napoleonovi léta pod jeho nadvládou. Rychle se zformovala protifrancouzská koalice a 1814 napadly spojené armády Francii. Do Paříže se dostaly v Dubnu a donutily Napoleona abdikovat. Bonaparte byl vyhoštěn na ostrov Elba ve středozemním moři. Na Francouzský trůn se vrátila monarchie a král Ludvík XVIII, který však u lidí nebyl oblíbený.

Napoleon využil vhodné politické situace a uprchl z Elby. 1.března 1815 přistál u Francouzských břehů a vydal se na pochod do Paříže. Lidé znechucení monarchií jej nadšeně vítali jako osvoboditele a ve velkém se k němu přidávali. Napoleon Bonaparte získal zpět trůn i armádu bez jediného výstřelu.

Na trůně ale vydržel pouhých sto dní. Okolní státy proti němu znovu vytáhly a v bitvě u Waterloo jej na hlavu porazily. 22.6.1815 Napoleon abdikoval podruhé a byl vyhoštěn na vzdálený ostrov Svatá Helena v Atlantiku. Zde prožil zbytek svého života v britském zajetí.

Napoleon Bonaparte zemřel 1821.