Terezie Marie

(1740 - 1780)
Po svém nástupu Marie Terezie vedla neúspěšné války o rakouské dědictví (protože okolní státy jí neuznávaly jako oficiální panovnici (žena), ale podle Pragmatické sankce vydané Karlem VI. byla rakouskou panovnicí oprávněně). V letech 1740 - 1742 vedla první slezskou válku (Prusko si činilo nároky na Slezsko, Bavorsko na Čechy a Rakousko a Sasko na Moravu). Francie si žádné územní nároky nečinila, jen zaujímala protihabsburský postoj. Roku 1741 byla obsazena Praha, bavorský vládce se nechal korunovat na českého krále (přijala ho asi polovina šlechty). Roku 1742 Marie ztratila Horní a Dolní Sasko ve prospěch Pruska (zůstalo jí Opavsko a Těšínsko).

V letech 1744 - 1745 vedla druhou slezskou válku; Praha byla znovu v obležení, docházelo k drancování. Roku 1745 byl uzavřen mír v Drážďanech (potvrzena ztráta Slezska). Manžel Marie Terezie, František Lotrinský, se stal německým císařem (tímto vznikla Habsbursko-lotrinská dynastie).

Války ukázaly potřebu reforem. V polovině 18. století Marie Terezie hledá spojence, kterého díky francouzskému ministru zahraničí hraběti Kounici, nachází právě ve Francii. K Rakousku se přidávají i další státy, které se bojí rozpínavosti Pruska (Sasko, Polsko a Rusko).

V letech 1756-63 probíhala v Habsburské Evropě, ale také v zámoří (o kolonie) sedmiletá válka. Praha byla obléhána a bylo zbořeno mnoho míst. Nakonec skončila v neprospěch Fridricha II., byl obsazen Berlín. Na Ruský trůn nastoupil Petr III., obdivovatel Pruska (germanofil), a tak se Rusko dostalo na Pruskou stranu. Manželka Petra II., Kateřina II. ho však z trůnu svrhla. Roku 1763 byl uzavřen mír, nejprve v Paříži (potvrzuje převahu Anglie v koloniích), poté v Hubertburgu (Prusku zůstává Slezsko a Kladsko).
Reformy Marie Terezie

1. SPRÁVNÍ
- jak má být řízen a spravován stát (základ: centralismus (Vídeň), byrokracie, nejdůležitějším orgánem - direktorium)
- další státní rada, ministerstvo zahraničí
- země, které tvořili monarchii byly označovány jako kolonie (v čele byl úředník dosazený panovníkem - v Čechách purkrabí, na Moravě hejtman)
2. FINANČNÍ
- daně - potřeba na armádu, byrokratický aparát a státní dluh
- 1747 první tereziánský katastr (soupis poddanské půdy - rustikál)
- 1757 druhý tereziánský katastr (soupis panské půdy - dominikál)
3. HOSPODÁŘSKÉ
- podpora manufaktur (různé výsady - půjčky, ...)
- začaly vznikat také městské manufaktury (v severních Čechách: bavln. manufaktura (jejím majitelem byl p. Leitenberger)
- roku 1765 byly zavedeny jednotné míry a váhy, společná (zlatková měna) - později korunová
- budování silnic (státní silnice)
- hlavní směr: do Vídně; stavěny na náklady šlechty
- požadavkem bylo, aby byly sjízdné kdykoliv
- význam: obchodní, poštovní spojení, doprava osob, vojenské důvody
- konskripce (soupis obyvatel) - v Čechách a na Moravě: 4 150 000 lidí (voj. potřeby)
- důležité pro odvody
- vzápětí vypukl hladomor (nedostatek obilí), zemřelo asi 500 000 lidí
- základním jídlem chudých byly brambory
- příčinou zaostalosti venkova bylo nevolnictví, objevily se návrhy, jak zlepšit postavení rolníků
- po venkově se šířily pověsti o zlatém patentu, který má zrušit nevolnictví, ale že to vrchnost zatajuje
- r.1775 vypuklo velké rolnické povstání v severovýchodních Čechách
- v čele byla vesnice Rtyně (na Náchodsku)
- zde vzniklo velké guberno (v čele s rychtáři - Antonín Nývlt)
- cílem bylo vyvolat velké povstání, ovládnout Prahu a zrušit robotu a nevolnictví
- skončilo porážkou selských vesnic u Chlumce
- panstvo žádá nejpřísnější tresty (4 sedláci popraveni)
- téhož roku byl vydán robotní patent, který zmírňoval robotní povinnosti
- roku 1773 byl zrušen jezuitský řád (zabaveny pozemky jezuitů, na těchto pozemcích došlo k raabizaci - byla zde zrušena robota, půda přidělena poddaným za peněžní poplatek a museli odvádět nájem za půdu (cílem bylo zvýšit zájem poddaných na výnosu))
- byla zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let (ve škole omezen vliv církve)
- vznikly tzv. triviální školy (naučit číst, psát, počítat)
- vyučovalo se v mateřském jazyce
- ve městech vznikaly hlavní školy (v němčině) - vyučoval se zeměpis, dějepis, latina, základy zemědělských a domácích prací
- v hlavních městech vznikly normální školy (vzorové), které měly připravovat učitele
- v němčině
- došlo také k reformě gymnázií (kladen důraz na přírodní vědy a dějepis)
- zavedeny industriální školy (zaváděly praktickou výuku)
- reforma universit (měla připravovat zdatné úředníky, méně důrazu na vědec. oblast)
- zakládaly se knihovny