Schubert Franz

Franz Schubert
(1798-1828)

Franz Schubert, rakouský skladatel, patří díky
rozmanitosti svých děl k nejsugestivnějším
skladatelským osobnostem dějin hudby.
Je prvním velkým představitelem raného
romantismu a někdy také označován jako
romantický klasik s ohledem na vazby některých
jeho děl s klasicismem.
Sama jsem si Schuberta vybrala kvůli písni,kterou
složil k básni J. W. Goetha, Král duchů.

Schubertův otec pocházel od Kralického Sněžníku a jeho matka ze Slezska. Sám vyrůstal a většinu svého života působil ve Vídni. Výjimkou byly pouze krátké pobyty v Želiezovcích u hraběte Esterháciho na Slovensku. Jako mladý byl Franz silně krátkozraký, přitloustlý, malé postavy a velice plachý. Což mu zůstalo do konce života.
Po hudební stránce byl vychován otcem a regenschorim Holzerem. V době studií v konviktu (chlapecký sbor vídeňské dvorní kapely) byli jeho učiteli dvorní varhaník Růžička a dvorní kapelník, Schubertův učitel kompozice, Antonio Salieri. Když po mutaci ztratil hlas, odešel z konviktu a nějakou dobu vypomáhal otci jako učitel.
Sám se snažil uplatnit v různých činnostech, ale díky jeho částečně bohémskému životu mu nic nevyhovovalo. Měl obrovský hudební talent, a tak se v posledních deseti letech života začal věnovat skládání.


Tvořil skladby různých forem a žánrů, velké množství z nich ale nebylo za jeho života interpretováno. Silnou výjimku tvořila Schubertova významná písňová tvorba, často hraná v měšťanských salónech.Byl nevyčerpatelným melodikem, někdy byl schopen napsat osm až devět písní za den.
Převážnou většinu svých písní (je jich přes 600), vytvořil na verše německých autorů. Byli to např. Müller,Heine, Schiller, ale hlavně J. W. Goethe. Na Goethovy básně skládal Schubert své písně nejraději.
Jsou to např. písně – Markétka u přeslice, Král duchů, Zastaveníčko
Tyto písně a ještě některé další jako Planá růžička nebo Ave Maria se staly světovým pokladem.
Na tuto tvorbu navazují Schubertovy písňové cykly – jmenovitě to jsou třeba Krásná mlynářka, Zimní cesta, Labutí zpěv nebo Ossianovy sady. Vytvořil osobitý písňový styl, kde je základem citově zjitřená melodika.
Před těmito díly se s obdivem skláněl i Beethoven, který se s Schubertem sice nikdy nesetkal,ale i přes to k sobě měli oba skladatelé velice blízko.
Stejně významná a početná je i Schubertova instrumentální tvorba. Někdy používá nápěvy svých písní jako tématu k variacím. Ve variační větě Klavírního kvintetu A dur, někdy také Forellequintett,použil nápěv z písně Forelle (Pstruh). Nebo např. Smyčcový kvartet d moll, jinak pojmenovaný také Smrt a dívka podle písně se stejným názvem.
V těchto skladbách je často opakované téma. Autor využívá i nové harmonické, zvukové a rytmické souvislosti.

Na počátku své symfonické tvorby sleduje Schubert Haydnův, Mozartův a Beethovenův vzor.To je IV. symf. c moll – Tragická nebo symf. B dur.
Symfonie h moll – Nedokončená (Schubert na ni nejspíš zapomněl) je charakteristická svou tragickou lyričností a byla objevena až 37 let po autorově smrti R. Schumannem. Za zmínku stojí také symf. C dur – Velká, která patří k nejkrásnějším vrcholným dílům předromantického věku a objevuje nové cesty symfonii 19. století.
Schubert složil velké množství sonát a klavírních fantazií. Mezi ně se řadí skladby Moments musicaux, Impromtus a Fantazie h moll (složená pro klavír a čtyři ruce).
Známá je také jeho chrámová tvorba, což je asi šest mší napsaných na latinský text. Mše Es dur a Mše As dur svými harmonickými novotvary ztvárňují vrcholy žánru.
Pokoušel se psát také opery, ale vinou slabých libret se mu to vesměs nedařilo.
-byl lyrik a proto prý si nedokázal vybrat vhodné libreto ke zhudebnění.
Schubertovu všestrannost doplňují početné sbory, psané pro různá obsazení.



Celá jeho tvorba se stala předstupněm hudebního
romantismu. Napsal přes 1000 děl, z nichž většinu těch nejpůsobivějších vytvořil v dobách, kdy byl nešťastně zamilovaný. Velká část jeho tvorby však došla uznání až po Schubertově smrti. Proto prožil většinu svého života v bídě. Zemřel v jednatřiceti letech, po náhlé několikatýdenní nemoci.


Čerpáno z pramenů :

· Hudební slovník pro každého II - skladatelé a hudební spisovatelé ; 1999 ; Jiří Vysloužil
· Skladatelé světové hudby ; 1993 ; Milan Kuna
· Životy, manželky a lásky velkých skladatelů ; 1998 ; Fritz Spiegl