Na cestě

Tento román je základním literárním dokladem “beatnického hnutí”.
Všeobecně je považován za manifest “Beat generation”. Je to zkrátka výpověď příslušníka jedné generace, která se po svém rozhodla zareagovat na situaci v zemi koncem čtiřicátých a v padesátých letech. A ta
situace v USA byla pseudorůžová. Beatnici odmítali ideál “mladého
úspěšného Američana” s jeho přímočaře nalinkovaným životem.
Dali se cestou protestu. Utíkali pře civilizačními vymoženostmi zpět ke kočovnictví. Místo jisté budoucnosti intenzivně prožívali přítomnost, daný okamžik. Takto by se také dal charakterizovat hlavní hrdina románu – Sal Paradise. A není zde žádných pochyb, že Sal je vlastně sám Jack Kerouac. Je to zkrátka autobiografický román. Avšak velmi důležitá, ne-li důležitější, je v tomto díle postava Deana Moriartyho. Ano, je to sám Neal Cassady, se kterým Kerouac projezdil celou Ameriku. Dean je v knize samotným Salem označen za “svatého blázna,” pro většinu lidí je to cvok. Je synem vandráka, jehož osobu vlastně v celé knize se Salem hledají. Dean vyrostl v Denverských ulicích, mládí strávil v polepšovnách za krádeže aut. Se Salem se seznámí, protože se chce naučit psát. Jejich osudy se v celé knize proplétají a vždy se sejdou NA CESTĚ. Je tu také cítit symbol určité touhy po lepším životě, svobodě a štěstí. Do detailů, až s jakousi melancholií, jsou zde vykreslovány krásy přírody po celých Spojených státech a Mexiku. Do protikladu by se mohli dát některé popisy městských mejdanů a drogových experimentů. Důležitou úlohu, dle mého názoru, hraje v románu hudba. Celým dílem nás při četbě provází jazzová hudba, hlavně v podání saxofonu (který Kerouac miloval). Dlouhé pasáže z jazzových klubů, ať už je to v Denveru, San Francisku, či Detroitu, vůbec nejsou nudné. Jen při jejich četbě se člověk dokáže s jazzovou muzikou vcítit do té doby. Kniha je rozdělena do pěti oddílů. Na konci každého z nich (krom předposledního) Sal kotví na chvíli v New Yorku u své tety
(matka Jacka Kerouacka). Vždy je ale hnán touhou dát se na cestu, aby na
konec zjistil, že Amerika je stejná jak na Západě, tak na Jihu. Jak na Východě, tak na severu. Jazykově je text velmi spontánní a neformální.